Modernizace, nebo justiční škrty? Tejc ruší 27 okresních soudů, lidé z regionů pojedou k soudu hodiny

Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc plánuje zrušit 27 okresních soudů. Se změnou se má začít v roce 2028.
- Slučování může přinést úspory, efektivnější fungování justice i větší specializaci soudců. Jenže bez digitalizace hrozí, že lidem z regionů cestu za spravedlností výrazně prodlouží.
- Je česká justice na tak zásadní změnu připravená? A zůstane jen u okresních soudů?
„V tuto chvíli máme jasno, že budeme rušit 27 soudů, z nichž většina se stane pobočkami. Je to asi třetina všech okresních soudů, které by zmizely z justiční mapy. Nezmizely by ale velmi často z toho místa, protože tam zůstane zachována pobočka,“ uvedl Tejc.
Slučovat se mají do větších celků a v dotčených lokalitách mají zůstat pobočky pro základní soudní úkony, například opatrovnickou agendu. Začít se má v roce 2028, kdy přijdou na řadu obvodní a okresní soudy v Praze, Brně a Plzni. Do justičního aparátu regionů se zasáhne až v roce 2029.
Kde má sloučení smysl
Slučování okresních soudů není samo o sobě špatným nápadem. Ostatně o reformě justičního aparátu se diskutuje dlouhodobě. S podobným návrhem přišel třeba bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán v roce 2016, nicméně ke změně nedošlo. Nejde tedy o nějaký nový nápad.
Pochopitelně je řada argumentů pro, ať už úspora až 100 miliónů korun, či jednodušší vykrývání personálních kapacit třeba v případech nemoci. Některé soudy navíc sídlí i ve stejné budově, jako třeba Obvodní soud pro Prahu 1 a Prahu 7. Tam sloučení logiku dává.
Je také faktem, že na menších soudech soudci v rámci zaskakování řeší i agendu, která není nutně jejich specializací. Třeba civilní soudci rozhodují o trestních vazbách. To by se v rámci sloučení tolik nestávalo.
Hodiny cesty k soudu a spisy na papíře
Problémem ovšem je nepřipravenost systému na tuto změnu. Zrušení okresních soudů se dotkne lidí, kteří v dané lokalitě žijí. Nejde o lidi ve velkých městech, které mají dobrou dopravní dostupnost, ale o ty v regionech, kterým se cesta na soudy může prodloužit o hodiny. V regionech je navíc na okresní soudy navázána spousta pracovních míst třeba pro administrativní personál.
Sami soudci a další experti dlouhodobě upozorňují, že tento problém by mohla vyřešit skutečná modernizace systému, jmenovitě elektronizace. Například spisy se stále vedou výhradně v listinné podobě a účastníci řízení se tak musí kvůli nahlédnutí dostavovat k soudům osobně. Systém elektronického spisu se ostatně vyvíjí od roku 2008, zatím ale není jisté, kdy bude spuštěn.
„Pokud bychom ale byli dále v digitalizaci, tak by třeba vzdálenost soudů nebyla tak podstatná, protože by šlo třeba přes bankovní identitu nahlížet do spisu a jen se fyzicky dostavit na konkrétní jednání. Digitalizace by významným způsobem pomohla zredukovat počet soudních pracovišť, přičemž by se pak konkrétní specializace mohla koncentrovat do zbývajících, čímž by stoupla kvalita a odpovědnost odborného aparátu, to je holý fakt,“ řekl Reflexu letos v srpnu soudce Městského soudu v Praze Libor Vávra.
Nicméně se zdá, že slučování soudů je nevyhnutelné. Snad se tedy resort spravedlnosti na přechod důkladně připravuje, aby byl co nejhladší. „Ministerstvo to zatím dělá dobře v tom smyslu, že se nejdřív řeší IT, budovy, přechodný režim a další praktické otázky. Teprve potom má přijít samotné slučování,“ zastal se změny předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.
Otázka je také, zda Tejc zůstane jen u okresních soudů. Dlouhodobě se totiž mluví i o zeštíhlení momentální čtyřstupňové soudní soustavy na třístupňovou, tedy zrušení Vrchních soudů v Praze a Olomouci.
Bez elektronického spisu to nepůjde
Co z toho vyplývá? Sloučení soudů dává smysl tam, kde sídlí ve stejném městě nebo dokonce ve stejné budově, a v Praze, Brně a Plzni se proto se změnou začne nejdřív. V regionech ale reforma stojí a padá s tím, co se dosud nepodařilo: s digitalizací justice. Dokud se spisy povedou jen na papíře a kvůli každému nahlédnutí bude nutné jet osobně k soudu, ponesou náklady úspor hlavně lidé z menších obcí, kterým se cesta za spravedlností prodlouží.
Ministerstvo má do roku 2029 čas, a pokud skutečně nejdřív vyřeší IT, budovy a přechodný režim, jak oceňuje Karel Šimka, může být přechod hladký. Elektronický spis se ale vyvíjí už osmnáct let a datum jeho spuštění stále nikdo nezná. Právě podle toho se nejspíš ukáže, jestli půjde o modernizaci justice, nebo jen o škrtání na justiční mapě.





















