Facka pro Babiše i vládní koalici. Voliči odmítli toxickou značku a poslušné kandidáty
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
Druhé kolo senátních voleb skončilo historickým debaklem vládních stran, které nezískaly ani jedno křeslo, což vedlo k absolutnímu vítězství opozice.
Neúspěch hnutí ANO poukazuje na selhání lídra Andreje Babiše, nízkou mobilizaci voličů i toxicitu značky v regionech.
Volební kampaň přinesla jak pozitivní moment v podpoře kandidáta Radko Sáblíka jeho studenty, tak i kontroverzi v Plzni kvůli neobvyklé podpoře kandidátky ANO ze strany člena ODS.
Voliči v pátek a v sobotu obměnili další třetinu horní komory českého parlamentu. Špatné zprávy poslali především vládním politikům: nikdo z koaličních kandidátů nezvítězil v žádném z 27 soubojů. Za absolutního vítěze se tedy logicky můžou pokládat opoziční strany. Co všechno z výsledků vyplývá?
Absolutní nula pro ANO
Pro nejsilnější vládní hnutí ta zpráva nemohla být horší. Už po prvním kole bylo jasné, že letos má boj o senátní křesla rozehraný velmi špatně. Další neúspěch v tradičních baštách ale jako by korunoval ztrátu těch pozic, na které spoléhal Andrej Babiš i jeho okolí. Naděje si hnutí mohlo dělat třeba v Karviné. A i tam jeho kandidátku dokázal porazit bezpartijní ředitel Slezského divadla v Ostravě, který nevedl žádnou viditelnou kampaň. Ve většině ostatních obvodů lidé nominovaní hnutím ANO pohořeli ještě víc.
Andrej Babiš nemohl čekat zázraky. V minulém týdnu se potvrdilo, že voliči celé jeho vlády nejsou mobilizovaní. Právě k tomuto faktoru se teď přidala obecně nízká volební účast v kole druhém. V tom navíc dle základní politologické poučky ze hry často vypadnou antisystémoví či jinak nepřijatelní kandidáti. Neúspěch tak naznačuje – a tuto tezi bude potřeba do budoucna potvrdit nebo vyvrátit -, že už i kandidáti ANO v regionech, kteří na voliče neshlížejí každý den z obrazovek, si na bedrech nesou tíhu toxické značky.
V prvním povolebním vystoupení Andrej Babiš obvinil z neúspěchu všechny okolo – kromě sebe. On makal, ale jeho kolegové málo mobilizovali. On se snažil, ale lokální šíbři si zprivatizovali regionální organizace hnutí. Ve skutečnosti je ale výsledek jeho osobním selháním. Do klíčových pozic vybírá spolupracovníky na základě kritéria loajality, ne výraznosti nebo atraktivnosti pro voliče. Jeho hnutí je přitom i nadále silně centralizované a všechno důležité podléhá jeho osobnímu rozhodnutí.
Historický vládní debakl
Pro vládní koalici jsou volby v průběhu volebního období vždycky těžké. Ještě nikdy se ale nestalo, aby žádná z vládních stran nedokázala získat při obměně třetiny horní komory ani jedno senátní křeslo. Je to přímý důsledek ztráty regionálních pozic hnutí ANO i faktu, že se menší koaliční partneři nechali před těmito volbami Babišovou mašinérií zcela pohltit. Velmi rychle si zvykli na svá vládní křesla. A pro budování, to v případě Motoristů, nebo udržování, to v případě SPD svých regionálních vazeb tyto dvě strany neudělaly zhola nic. Nakonec SPD ani Motoristům nezbylo vůbec nic jiného než podpora kandidátů hnutí ANO v soubojích v druhém kole.
Vítězství opozice zakrývá dílčí problémy
Totální debakl vládních stran znamená absolutní vítězství pro opozici. Bylo by trochu zjednodušující říct, že uspěla ve všech 27 obvodech – ve skutečnosti bude obměněná část Senátu velmi pestrá, v některých případech do chodu horní komory promluví i osobnosti s velmi slabými vazbami na tradiční strany. V mnoha obvodech byl úspěch závislý na širší spolupráci opozičních sil. A to umožňuje především představitelům ODS a Starostů, dvou nejsilnějších konkurentů, vyjít z hlasování se ctí. Pro ODS určitě není dobrou zprávou drtivá porážka Dagmar Peckové na Praze 9, STAN zase bolí neúspěch bývalého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka na Královéhradecku. Tyto dílčí problémy se ale za velikost vítězství dají velmi dobře schovat – a vlastně se je u přímých konkurentů téměř podařilo vzájemně vynulovat.
Velmi stabilní kluby
V celkovém povolebním složení horní komory se nedají očekávat větší otřesy. Podíváme-li se na velmi ranou perspektivu – a bude se měnit pravděpodobně různými přechody mezi kluby i faktem, že de facto nezařazených je nyní víc -, klub ODS a TOP 09 posílil o jediné křeslo, kluby STAN a lidovců dokonce zůstaly zcela na svém. To je mimořádně stabilní situace, která vybízí k tomu, aby se s případnými revoltami zacházelo velmi opatrně. Přímým důsledkem s velkou pravděpodobností bude, že minimálně v nejbližší době zůstane stejný předseda Senátu – Miloš Vystrčil z ODS.
Piráti jako ANO?
Titulkům médií vévodí neúspěch hnutí ANO. Čistě matematicky se ale do podobné situace jako Andrej Babiš dostali i Piráti. Obhajovali jeden mandát, a nakonec o něj přišli. Přesto je tu však potřeba kalkulovat s očekáváními, která bylo možné od druhého kola voleb mít. Zatímco na úspěch Adély Sucharda Šípové by si kvůli silnému soupeři z ODS moc lidí nevsadilo, ANO šlo díky silné vládní pozici a dominanci v celonárodní politice skutečně o hodně. Piráti však narazili na svůj limit zejména proto, že se stávají v opozičním táboře, který se začíná vnitřně restrukturalizovat, přívažkem s malým vlivem.
Inspirující příběh Radko Sáblíka
I letošní kampaň před druhým kolem senátních voleb, která se v krátkém čase pokouší motivovat maximum příznivců k tomu, aby vážili svou cestu do volební místnosti znovu, přinesla pozitivní a inspirující momenty. Fenoménem se stalo zapojení studentů do kampaně ředitele jedné z pražských středních škol Radko Sáblíka. Byť dokázala vyvolávat vášně, nasazení Sáblíkových studentů a absolventů školy se stalo především předmětem obdivu. Do politické propagace to zase jednou vneslo originální prvek, který zároveň svědčí o nadšení nejmladší generace. Podobné palce nahoru by měly vyvolávat i různé mikropříběhy z dalších volebních obvodů, kde kandidáti dokázali vést slušnou a nekonfrontační kampaň.
Naopak palec dolů míří do Plzně: k rozhodnutí neúspěšného kandidáta Lumíra Aschenbrennera. Značnou část předvolebního týdne se v západních Čechách řešilo vylepení billboardů, na kterých dlouho sloužící plzeňský senátor z ODS fakticky podporuje kandidátku Babišova hnutí ANO. Příběh o zhrzenosti a hořkosti zamořil veřejný prostor trochou blbé nálady. A byla to rozhodně škoda. Těch dobrých zpráv bylo a je ale naštěstí víc.
