Obrat o peníze hlavní město už zkoušel Babišův spojenec. Dopadlo to hrozbou bankrotu
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Premiér Babiš po volbách naznačil, že Praze nebude přispívat na velké infrastrukturní projekty. Důvodem má být nízká podpora vládních stran v hlavním městě
- Podobný souboj s opozičně laděnou metropolí vedl i Viktor Orbán: příjmy Budapešti během několika omezil o desítky miliard
- Jak může takový souboj vlády s hlavním městěm dopadnout? V Budapešti to málem skončilo bankrotem, podpora vlády ve městě se nezvýšila.
Na tiskovce po volbách Babiš vyjmenovával, co všechno v Praze vlastně ani nepatří magistrátu, ale vládě. "Nemocnice, památky, okruh, to je všechno naše," dal by se jeho projev parafrázovat. A trochu výstražně dodal, že podstatné je, kdo má 108 hlasů ve sněmovně.
Že chce Babiš sahnout na peníze velkých měst, se objevilo v médiích už před volbami. Jde o podobný případ jako u krajů, kterým vláda poprvé od roku 2015 nepřispěje na silnice II. a III. třídy.
Rozpočtová situace Prahy má dvě strany. Je pravda, že Praha má na účtu 200 miliard a na velké investice (městský okruh, Vltavská filharmonie, metro D, městský byty) má do velké míry našetřeno a v příštích letech by ty peníze měla utrácet. Jenže proč musí tolik šetřit? Protože je jediným velkým městem v Evropě, kterému stát na okruh ani metro nepřispěje. A ještě se chystá Prahu obrat o další zdroje.
Bankrot v Budapešti
Podobný případ polarity mezi vládou a hlavním městem zažilo Maďarsko. Budapešť vedená opozičním primátorem Gergelyem Karácsonyem narazila od roku 2019 na četné restrikce ze strany Orbánovy garnitury. Nejvýraznější bylo skokové navyšování tzv. solidárního příspěvku, který platí velká, bohatší města v Maďarsku. Ještě v roce 2018, kdy Budapešti vládnul Orbánův nominant István Tarlós, činil příspěvek jen 5 miliard forintů ročně (asi 330 milionů korun). Na letošek už měl činit 100 miliard forintů, tedy dvacetkrát více (asi 6,7 miliardy korun). Vedle toho vláda snižovala tzv. lokální podnikatelskou daň, což byl jeden z největších příjmů samospráv. A v době covidu zcela zrušila platby za parkovné, což metropole rovněž pocítila.
Na konci loňského roku potíže Budapešti vrcholily, rozpočet města se rok od roku snižoval zatímco náklady na služby města spíše rostly kvůli inflaci, která byla v Maďarsku nejvyšší z celé EU. Budapešť v některých letech prostě nezaplatila příspěvek celý a pak se s vládou soudila.
Loni v prosinci pak Budapešť dělil kousek od bankrotu a insolvence. V Maďarsku totiž dle zákona nesmí samosprávy končit rok v negativní bilanci, k čemuž Budapešť mířila. Nakoenc až na silvestra oznámil primátor Karácsony, že Budapešť řádně uzavřela rozpočtový rok 2025, musela však přesouvat faktury do roku 2026.
To vše se samozřejmě během let podepsalo na odkladu mnoha velkých investic, například do tramvajových tratí, nových vozidel MHD nebo městské bytové výstavby.
Babiš vs. Praha
Hnutí ANO v Praze už potřetí v řadě nebude ve vedení města. Z výsledků je však patrné, že Pražané zohledňují, koho přesně jim Babiš nabídne. V roce 2022 dosáhlo hnutí ANO skoro 20 % hlasů, přestože už bylo po prvním období Babiše v pozici premiéra a Praha byla dávno "proti-babišovská." Tento slušný výsledek otevíral variantu, že by se ANO podílelo na vládnutí v Praze, a nakonec k tomu chyběl jediný hlas v zastupitelstvu, který odmítla dodat za SPOLU Hana Kordová Marvanová.
Letos naopak ANO získalo vůbec nejméně % hlasů za svou pražskou existenci, a také letos mělo nejméně známého lídra. Propad ve výsledku oproti Nacherovi dává znát, že ANO si musí Prahu odpracovat, což minule udělalo. Letošní lídr Jan Hušbauer k tomu však ani nedostal pořádnou příležitost, protože do kampně naskočl až v létě.
Do budapešťského scénáře snad Praha nedojde, můžeme však čekat, že jí Babiš nedá nic zadarmo. Pravděpodobný nový primátor Halaváček už řekl, že od vlády na velké investice nečeká ani korunu.
