Antibabišismus je mrtvý. Grolich ukazuje cestu, jak přebrat voliče ANO
Lídr lidovců Jan Grolich: Nový předseda KDU-ČSL vystoupil z krajské politiky a díky efektivnímu marketingu přebírá iniciativu na celostátní úrovni.
Konec pouhého antibabišismu: Porážka hnutí ANO podle Tobiáše Míčka vyžaduje převzetí celospolečenských témat a získání části vládních voličů.
Test po senátních volbách: Grolichův trvalý úspěch závisí na tom, zda dokáže diktovat tempo veřejné debaty i po volbách na Vyškovsku.
Písničku „Ty Hejtmane“ slyšel snad každý a každý na ni má názor. Hejtmanu Grolichovi se povedlo to, po čem „touží“ každý politik, který se snaží proniknout do celostátní politiky – stal se celostátně známým, vystoupil ze své bubliny Jihomoravského kraje. Zajímavější na tom je, že se mu to nepovedlo přes skandály a kontroverze (srovnejme s Filipem Turkem v období před evropskými volbami). Co však může způsobit, že se předseda lidovců dostal do popředí mediálního zájmu?
Stávající hejtman Jihomoravského kraje byl v posledních letech považován za úspěšného politika, který na krajské úrovni dokáže být hegemonem, kdy přebírá voličskou podporu i od voličů stávající vládní koalice – to dokazuje jeho úspěch v krajských volbách v roce 2024, kdy získal téměř 40 % hlasů.
Nový předseda lidovců: Cesta Jana Grolicha do čela opozice
V dubnu se stal předsedou lidovců a rozhodl se posunout do celostátní politiky s cílem vytáhnout lidovce ze stávajícího marasmu (cca 3 % voličské podpory). Grolich je prakticky jediným lídrem stávajících opozičních stran, který se „neušpinil“ v souvislosti s vládním angažmá Pětikoalice. Tento přechod se pokouší zdůraznit i komunikací ohledně „tlusté čáry za dosavadní politikou“ a přemalováním KDU-ČSL na „Nové lidovce“.
Grolich dokázal díky úspěšnému a efektivnímu politickému marketingu částečně formovat mediální debatu ohledně politiky na celostátní úrovni. S tím našel i způsob, jak efektivně (i věcně mimo pouhý jednoduchý antibabišmus) konfrontovat stávající vládní koalici, zejména hnutí ANO. Tato metoda je zjevně úspěšná, neboť se špičky hnutí ANO v posledních dnech a týdnech soustřeďují primárně na Grolicha, na jeho kampaň a jeho kandidaturu na senátora na Vyškovsku.
Senátní volby na Vyškovsku: Test Grolichova politického marketingu
Volby do Senátu na Vyškovsku s největší pravděpodobností Grolich vyhraje, dokonce lze předpokládat, že by mohl (jeho slovy i měl) získat mandát hned v prvním kole. Zisk senátorského mandátu je však teprve začátek.
Pokud se Grolich dostane do Senátu, stane se z něj „celostátní politik“, který bude mít možnost efektivněji vstupovat do celostátní politiky a snažit se o obsazení pozice „lídra opozice“. Lídr opozice však automaticky neznamená, že půjde o adepta na budoucího premiéra.
Proč antibabišismus nestačí aneb Jak přebrat voliče hnutí ANO?
Grolich jako jeden z mála z opozice zjevně (konečně) pochopil, že porážku Andreje Babiše a vítězství opozice ve volbách nezpůsobí antibabišmus. Minimálně dnes se zdá, že si je toho Grolich vědom, když sám mluví o potřebě nabídnout lidem vizi lepšího života a lepší politiky oproti té nabídce, kterou nabízí hnutí ANO. Skutečnost, že se zatím Grolich drží tohoto přístupu, dokazuje komunikační strategie lidovců v souvislosti s navrženým rozpočtem na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun. Lidovci přišli s kampaní „Tohle jsme nechtěli“, pod kterou kritizují vládní rozpočtové počínání s odkazem na to, že jde o přejímání i názorů, které formulují vládní voliči.
To se zdá jako jediná možnost, jak reálně porazit vládní koalici v parlamentních volbách. Jediná možnost, jak porazit vládní blok, je přebrat nemalou část vládních voličů – opoziční blok má totiž dlouhodobě o několik set tisíc voličů méně. Lidovci říkají, že v příštím roce představí vlastní hospodářskou strategii. To je sice pěkné, ale vzpomeňme, kolik takových hospodářských strategií každá z politických stran již představila a kdo si na ně dnes vzpomene.
Ovládnutí veřejné debaty: Jak KDU-ČSL určuje politická témata
Cesta k tomu, jak přebrat hnutí ANO voliče, myslím, není přes jednu konferenci, kde strana představí sebelepší hospodářskou strategii. Tou to možná začíná. Cestou je však převzetí taktovky nad tím, jaká témata se ve společnosti řeší a jaké řešení politici nabízí – trefně řečeno Mirkem Topolánkem, ovládnutí jazyka. Pouze v případě, kdy se politik stane tím, na koho ostatní reagují, pak může získávat podporu voličů, jen pak se za ním sešikuje zástup miliónů voličů, kteří jej vezmou za lídra a budou chtít, aby on vedl zemi.
To se dosud celé opozici nedařilo a byla prakticky v pozici pouze těch, kteří reagují. Reagovali na vládní návrhy, nehledě na to, byly-li dobré, či špatné, reagovali na skandály vládních politiků – s ničím však nepřicházeli a nestrhli pozornost ke svým tématům, na které musí ostatní následně reagovat. Nesporně jde o nesmírně obtížnou pozici, neboť v opozici politik nemá k dispozici široký státní aparát a prakticky nic ve sněmovně – bez souhlasu vládní většiny – neprosadí. Prakticky musí opoziční politik přijít s vlastní paralelní politikou a paralelní vládou – tu musí dostat k voličům a vzbudit v nich zájem a souhlas a následně donutit k reakci vládu.
Zatím se toto Grolichovi daří – jde však jen o dobu v souvislosti s komunálními a senátními volbami. Ta opravdová práce však začne až po těchto volbách. Když se Grolichovi a lidovcům bude dál dařit formovat debatu ve veřejném prostoru, mohou jednoduše uspět, a dokonce dovést opozici k vítězství. Skončí-li však jeho působení u dobrého a efektivního marketingu, pak se z něj možná stane lídr opozice, ale to bude vše a volby nevyhraje a vládu nesestaví.
