Od slibů k výhrůžkám: Když vláda neumí zařídit levné hypotéky, začne Schillerová zaklekávat na banky
- Předvolební slib hnutí ANO o levnějších hypotékách se nenaplnil, jelikož úrokové sazby naopak rostou v důsledku globální nejistoty i vysokého schodku státního rozpočtu.
- Zástupci vlády v čele s Andrejem Babišem a Alenou Schillerovou odmítají přijmout odpovědnost za nesplněný slib a za drahé hypotéky veřejně viní i ohrožují Českou národní banku a soukromé banky.
- Podle ekonomů i opozice nemůže stát diktovat tržní sazby a vládní výhrůžky bankám spolu s masivním zadlužováním zemi dále ekonomicky poškozují.
Volte levnější hypotéky, hlásalo ANO před volbami. Dnes dramaticky rostou a ještě není konec. Andrej Babiš narazil na iluzornost svých slibů a hledá viníky všude kolem. Alena Schillerová vyhrožuje bankám, ať nepřepínají strunu. Přepíná ji ona.
Byl to jeden z nejkonkrétnějších slibů hnutí ANO před loňskými sněmovními volbami. Andrej Babiš lákal s otevřenou náručí na levné hypotéky. Jaká je realita? V té době činila jejich průměrná úroková sazba 4,9 procenta a tehdejší opoziční lídr tepal vládu, že s tím nic nedělá. Dnes dosahuje 5,79 procenta, je tedy téměř o jedno procento vyšší.
Babiš a jeho falešné předvolební sliby
Sazby rostou sedmý měsíc v řadě a ani výhledy nejsou nijak zářivé. Analytici očekávají spíš jejich mírný růst. Kvůli zmírnění geopolitických rizik zdražují zejména hypotéky s delší fixací. Na představu, že úrokové sazby budou letos klesat, což by jistě ANO před říjnovými volbami prodalo jako svoji zásluhu, může vláda zapomenout.
K poklesu sazeb dojde až po zklidnění finančních trhů znejistěných kvůli napjaté situaci na Blízkém východě. Svůj podíl bude mít i výše domácí inflace, přičemž v příštím roce se očekává její růst.
K levnějším hypotékám podle nevládních ekonomů nepřispívá ani dramatický vládní obrat trendu zadlužování země, proto jsou výhrady tábora ANO k počínání bank velmi pokrytecké. Rozpočet se schodkem o 100 miliard korun vyšším než v loňském roce zvyšuje inflační riziko, což také přispívá k růstu tržních sazeb hypoték.
Babiš a spol. sice nemohli tušit, že se jejich adorovaný vládce Donald Trump pustí do nepromyšlené a nedotažené akce v Íránu, která prudce zhoršila situaci v regionu a na světových trzích surovin. Tento lapsus se postupně propisuje nejen do snižování životní úrovně běžných Američanů, ale také do celosvětové ekonomiky.
Trump si fatální chybu nikdy nepřipustí. Pokud ovšem dnes viní z vysokých cen ropy ukrajinské odvetné útoky na ruské rafinérie, nezbývá než brát vážně obavy, zda je zcela při smyslech. Totéž platí pro Babiše, jenž svůj vzor kopíruje impulzivním, nečitelným a autoritativním chováním.
Řídit banky jako vlastní firmy
Babišovi se však vrací jako bumerang mezinárodní konstelace, kdy okruh ANO tepal Fialovu vládu během energetické krize vyvolané Putinovou agresí, že nic nedělá. Většinou ani moc nemohla, protože česká vláda nemůže ovlivňovat světové finanční trhy, nemůže zasahovat do měnové politiky nezávislé centrální banky a zodpovědnější kabinet nechce zruinovat veřejné rozpočty.
To ovšem Babišův tým nezajímalo a vytloukal laciné politické body. Dnes vládne a naráží na limity svého populismu. Patří sem kritika drahých pohonných hmot, jejichž ceny může vláda snížit jen okrajově, a platí to i pro vývoj na hypotečním trhu. Babiš našel viníka už na jaře, když se začal navážet do guvernéra České národní banky Aleše Michla.
„Michl, můj bývalý poradce, mě neskutečně rozčiluje. Takže on může za vysoké hypotéky, vysoké úroky pro firmy a nechává vydělávat banky. Je to neuvěřitelné a protestuju a budu protestovat,“ rozhořčoval se premiér.
„ČNB má jiný úkol než plnit vládní program. Jejím cílem je cenová stabilita, nikoli levná hypotéka. A pokud stále existují významná inflační rizika, bylo by snižování sazeb jen proto, že si to přeje vláda, velmi nebezpečnou cestou,“ podotýká Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select, které sestavuje hypoteční index.
Premiér si stále neuvědomuje, že nemůže řídit banky jako svoji firmu. Jeho naturelu odpovídá mít všechno pod kontrolou, včetně nezávislých institucí. To je ovšem hluboký a tragický omyl, jenž se neslučuje s demokratickou společností.
Nepřepínejte strunu, nebo praskne
Korunu všemu teď nasadila ministryně financí Alena Schillerová. „Banky dál zdražují hypotéky, přestože základní sazba České národní banky neroste. Kdo ale příliš napíná strunu, neměl by být překvapený, když praskne,“ vyhrožuje na síti X. Byla by podle ní „škoda znovu otevírat debaty, které už jsme považovali za uzavřené“.
Není jasné, co měla na mysli, ale její výhrůžky vyvolaly ostré reakce opozice a údiv ekonomů. Je přitom zjevné, že každý zásah státu proti bankám, například v podobě sektorové daně, odskáčou jejich klienti zhoršením bankovních podmínek.
„Nová doba! Ministryně financí vyhrožuje bankám! Co uděláte? Zakleknete na ně?“ ptá se europoslankyně Danuše Nerudová. Naráží tím na velmi podezřelou roli tehdejší náměstkyně ministra financí Schillerové při nezákonném a likvidačním zakleknutí státu na firmu FAU, jež se dostala do obchodních sporů s impériem Agrofertu.
„Levnější hypotéky byly jednoduchým a dobře prodejným slibem. Dnes jsou odpovědi politiků vyhýbavé. Jednou za to mohou banky, podruhé ČNB, potřetí situace ve světě. Odpovědnost za vlastní sliby se z debaty vytrácí,“ dodává Kadeřábek. Na podíl vlády upozornil výkonný ředitel společnosti Půjčka.co Michal Bajer.
„Vliv schodku státního rozpočtu je zásadní. Když stát hospodaří s enormním dluhem, musí vydat obrovské množství státních dluhopisů. Aby o ně investoři měli zájem, musí jim nabídnout vyšší výnos, čímž stát z trhu odčerpává volný kapitál a zvedá cenu peněz pro všechny ostatní,“ konstatoval.
Papalášská arogance
Od předvolebního slibu ANO se trochu nečekaně distancoval i Tomio Okamura. Přiznal, že vláda nemá na výši úroků hypoték přímý vliv a že slib levnějších hypoték navrhlo do programového prohlášení Babišovo hnutí. Nevysvětlil už, proč tento nesmyslný návrh spolupodepsal.
O to víc zaráží drzost nejhorší polistopadové ministryně financí Schillerové, autorky tří nejvyšších rozpočtových schodků v historii Česka. Za jejího působení za pouhé dva roky 2020 až 2021 rekordně narostlo zadlužení státu o 11 procent na 40,7 procenta HDP. Fialův kabinet tempo zadlužování viditelně přibrzdil.
Vláda chce nyní znovu nastartovat hazardní spirálu zadlužování a následky si může přičíst sama. Svalování viny za neplnění slibů ANO na všechny kolem, a dokonce vyhrožování soukromým podnikatelským subjektům jsou projevem nevídané papalášské arogance a odváděním pozornosti od vlastní nekompetence.
























