Klausova množírna v Černíně: Kdo z jeho věrných dnes radí Macinkovi?

Vliv VK

Sám Institut Václava Klause na svých stránkách jako hlavní věc zmiňuje, že má rozvíjet politický a ideový odkaz někdejšího prezidenta. Podívejme se, co se může stát, když jeho lidi umístíte do státní správy. Petr Macinka pracoval pro Klause pět let na Pražském hradě a pak se s ním přesunul do Institutu, kde dalších dvanáct let dělal manažera a mluvčího. Až do loňských říjnových voleb, kdy se stal poslancem. Macinka ale nebyl první volbou Motoristů na post ministra zahraničí.

Tou byl diplomat Karel Beran, kterého podle zákulisních informací Motoristům doporučil právě Václav Klaus. S Beranem, jenž byl loni v říjnu také zvolen poslancem, se znal i proto, že jezdil lyžovat do Itálie. Beran mu prý jako tehdejší generální konzul v Miláně pomáhal zařizovat jeho pobyty, včetně skipasů. Zní to bizarně, ale u Klause něco takového nepřekvapuje. Jenže nad Beranem se pak rychle zavřela voda, vrátil se opět k diplomacii a od června je vedoucím české Stálé mise v Ženevě při OSN.

Pak se zjevil další člověk, jenž měl ke Klausovi blízko. Politický influencer Filip Turek. Ten Klause navštěvoval pravidelně v jeho Institutu a scházeli se i v restauracích a ve vinárnách. Turek s ním konzultoval mnoho věcí a exprezident se pro něj stal jakýmsi guruem. Turek loni 7. října, jen několik dní po sněmovním hlasování, pak sebevědomě prohlásil, že se „pravděpodobně stane ministrem zahraničí“. Jenže do toho hodil vidle prezident Petr Pavel.

Na řadu přišel další z nejbližších exprezidentových lidí – Petr Macinka. A ten si s sebou na ministerstvo přivedl další klausovce.

Náměstkem ministra se stal diplomat Jiří Brodský, který za Klause v letech 2005–2013 působil v zahraničním odboru Kanceláře prezidenta republiky. Náměstkyní je i Marie ­Chatardová, jež pracuje v české diplomacii více než třicet let a vždy měla k názorům Václava Klause blízko.

Šéfporadcem ministra je pak analytik Filip Šebesta. Nepřekvapí, že v letech 2014–2026 pracoval v Institutu Václava Klause. Šebesta by měl být podle zdrojů Reflexu autorem některých Macinkových delších projevů, z nichž část byla skutečně dobrá. Například ty v OSN.

Mezi externí poradce patří také Jiří Weigl. Je to člověk, jenž prosazuje méně drastickou politiku vůči islamistickému Íránu. Weigl byl deset let (2003–2013) vedoucím kanceláře prezidenta a je spoluzakladatelem a ředitelem klausovského Institutu. Dalším poradcem je Jindřich Forejt, který pracoval dokonce pro tři české prezidenty (Havla, Zemana i Klause). Vedoucím kabinetu ministra Macinky je pak Miroslav Sklenář. Ten také dělal pro Klause a v minulosti lobboval za čínské zájmy v Česku. No a neformálně konzultuje některé věci Macinka i s někdejším europoslancem Janem Zahradilem, jenž má ke Klausovi názorově rovněž hodně blízko.

Vytvořil se tak názorový konglomerát, který na ministerstvu někdy reprodukuje to, co si myslí Václav Klaus, jehož některé výroky o zahraniční politice léta vyvolávají vášně.

Co si myslí VK

Podívejme se na názory Klause, jejichž odraz vidíme i v současné české zahraniční politice.

Klima a Green Deal: To, co říkají ministr Macinka a nezmocněnec Turek, v tomto případě Klause dokonale kopíruje. Klimatické změny jsou zpochybňovány a zelená politika EU je průšvih, který oslabuje konkurenceschopnost Evropy. S tím druhým se dá v některých věcech souhlasit.

Rusko: Václav Klaus popírá, udělal to tak i v lednu 2024 v rozhovoru pro Reflex, že Rusko má imperiální ambice. Zpochybňuje rovněž ukrajinské názory ohledně důvodů, proč Putin zahájil v roce 2022 agresi vůči Ukrajině. Na druhou stranu Motoristé mají v programu, že s Ruskem se nemá vyjednávat, dokud konflikt běží, a přiklánějí se i k sankcím. Naopak Okamurova SPD prosazuje jiné, spíše proruské řešení.

Čína: Václav Klaus byl koncem září 2003 ­prvním prezidentem, který po dlouhých 27 letech přišel na oslavu státního svátku Čínské lidové republiky na ambasádu autoritářské země v Praze. Předtím tam byl naposledy komunistický pohlavár Gustáv Husák v roce 1976. Byl to právě Klaus, jenž v demokratickém Česku po dlouhém Havlově odmítání otevřel cestu k normalizaci vztahů s Čínou. Překonal ho až jeho nástupce, čínský nohsled Miloš Zeman. Současná Babišova vláda ale kopíruje Klausem nastoupenou čínskou cestu.

Klausovi se také nelíbila Česko-německá deklarace o usmíření z roku 1997. Sice ji nakonec podepsal, ale sudetské Němce dodnes vykresluje jako bubáky. Je v tom opět velká shoda s vládou i Macinkou. Exprezident se také díval velmi podezřívavě na některé naše spojenecké závazky v rámci NATO. Nikdy například jako vrchní velitel ozbrojených sil nenavštívil české vojáky v Afghánistánu. V tom by si mohl podat ruce s Okamurou.

Stín Václava Klause se tak z mnoha důvodů vznáší nad ministerstvem zahraničí, jež vede jeho bývalý dlouholetý spolupracovník Petr Macinka. To se možná nelíbí premiéru Andreji Babišovi. Ten ale k této politice Motoristů mlčí. Navíc Babiš říká, že zahraniční politiku přece řídí on…