Novinky v bitcoinové kauze: Soud Jiřikovského nechal ve vazbě, Blažek zase kolem sebe kope na sociální síti
Srpen přinesl několik zásadních momentů v bitcoinové kauze. Už na začátku policie obvinila nejen dárce bitcoinů, které měly pocházet z trestné činnosti, Tomáše Jiřikovského, ale i bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho náměstka Radomíra Daňhela a Jiřikovského advokáta Kárima Titze. Jiřikovského navíc soud stále nechal ve vazbě, kde je více než rok. A proč Blažek přirovnává loňské zatčení Jiřikovského k 40. a 50. letům minulého století?
Jiřikovský je ve vazbě od loňského srpna kvůli obavám z útěku. Protože státní zástupkyně ve věci na začátku srpna podala obžalobu, soud musel o dalším trvání vazby rozhodnout nejpozději do 30 dnů od jejího doručení. Před podáním obžaloby o vazbě rozhodoval městský soud. Termín hlavního líčení zatím není znám.
Zasedání bylo neveřejné a provázela ho zvýšená bezpečnostní opatření, na místě byli policisté v kuklách s dlouhými zbraněmi. Uzavřené bylo i celé jedno nádvoří soudu. Jiřikovského ale bylo možné zahlédnout, protože do jednací místnosti musel přes část nádvoří v doprovodu eskorty přejít. Na hlavě měl kuklu, chránila ho neprůstřelná vesta. U městského soudu jej nešlo ani spatřit, protože obvinění, u kterých se jedná o vazbě, do jednacích síní soudu vstupují s eskortou bočním vchodem. Jednání trvalo asi 2,5 hodiny.
Jiřikovský je obviněný z legalizace výnosů z trestné činnosti a z provozování darknetového tržiště Nucleus Market, kde byly přeprodávány třeba drogy. Spolu s ním byl obžalovaný také exministr Pavel Blažek (dříve ODS), který kvůli kauze loni rezignoval, jeho někdejší náměstek Radomír Daňhel a Jiřikovského advokát Kárim Titze z praní špinavých peněz a zneužití pravomoci úřední osoby.
Trojice je stíhána na svobodě. Za praní špinavých peněz žádá žalobkyně pro Blažka a Daňhela 6,5 roku a peněžité tresty. Pro advokáta Titze navrhuje 8 let vězení za organizaci legalizace výnosů z trestné činnosti spojenou s porušením povinností úředních osob. Pro Jiřikovského žalobkyně chce za provozování darknetového tržiště souhrnný trest 20 let vězení, dalších devět let za darování bitcoinů ministerstvu.
Před dvěma týdny ostatně Ústavní soud Jiřikovskému dal za pravdu, že Krajský soud porušil jeho práva při prodlužování vazby. Konkrétně neumožnil obhajobě reakci na vyjádření žalobců. Přesto ale vazba nadále platí. To zpátky na sociální sítě přilákalo i Blažka, který se před svou obžalobou ze začátku srpna odmlčel na čtyři měsíce. Ostatně i sám Blažek spolu s obhájcem Jiřikovského Kárimem Titzem se obrátil na Ústavní soud se svými stížnostmi kvůli spěchu policistů s podáním žaloby, soudci ale jejich podněty odmítl s tím, že o vině rozhoduje až soud, kde mohou své výtky uplatnit v rámci obhajoby.
„Pana Jiřikovského osobně neznám, ale k dnešnímu rozhodnutí ÚS je třeba něco dodat. Jeho další setrvání ve vazbě nemůže podle zákona nastat bez jeho obžaloby. A proto a jen proto došlo k realizaci uspěchané “hromadné” obžaloby. Vazba je mj. jedním z mnoha způsobů nátlaků na něj. Odmítá totiž potvrdit “orgány” vykonstruovaný příběh, pro nějž neexistují (a pro jeho nepravdivost ani “ normálně “ existovat nemohou) žádné důkazy,“ napsal Blažek v sáhodlouhém příspěvku na sociální síti X.
Pokračoval, že si máme připomenout zatčení Jiřikovského, který „nás vrátil do 40. a 50. let min. století a nezákonný nátlak policie na něj při něm, samozřejmě bez přítomnosti jeho advokáta.“ Je pravda, že policejní zákrok, kdy pro něj do jeho domu přišli maskovaní policisté v noci, byl dost diskutovaný. Jiřikovský totiž v obavách z toho, že se jedná o živly z podsvětí, vylezl na střechu i se svými malými dětmi. Když zjistil, že se jedná o policisty, slezl a v klidu se nechal zatknout. Jeho obhájce Karim Titz (i ten je obžalovaný) pak uvedl, že zákrok byl zbytečný, protože jeho klient měl následující den přijít na služebnu podat výpověď. Zatčení nazval demonstrací síly, proti čemuž se zdroje z policie bránili.
Některé lidi zarazilo přirovnání k praktikám gestapa a StB, ale za tímto přirovnáním si Blažek stojí s tím, že způsob „násilného nočního zatčení a bezprostředního a předem plánovaného nezákonného nátlaku na zatčeného, ještě z ničeho neobviněného občana“. Druhá část lidí mu připomínala, že v čele ministerstva stál téměř čtyři roky a takové praktiky mohl zarazit. Blažek řekl, že se s nimi neúspěšně bojovat pokoušel, ale už neřekl jak.
„Nikdo se policie a žalobců neptá, co dělali 10 let od roku 2015, kdy měl Jiřikovský údajně spáchat trestnou činnost, kterou byli oni povinni dávno odhalit, a to zvlášť za situace, kdy měli jeho elektroniku ve skladu. Odpověď je jednoduchá - nedělali nic z toho, co dělat měli a mohli. A tak se kriminalizace darovací smlouvy hodí jako skvělý zastírací manévr,“ uvedl Blažek.
Je to jen dlouhodobá rétorika, kterou Blažek ve své kauze hlásí od samého počátku. Nikdy nic neudělal, bitcoiny měly přinést miliardu pro stát, byly vlastně čisté, vždyť to bylaneuvěřitelná historka, kterou vyprávěl tehdejšímu premiérovi Petru Fialovi a někdejšímu ministru financí Zbyňku Stanjurovi. Odpověď na to, proč schopný ministr, jakým Pavel Blažek bezpochyby byl, udělal takovou botu stále nikde. Zkrátka už přes rok to dává prostor pro úvahy, kolik si asi z tohoto blahosklonného přínosu miliardy pro stát Blažek odnesl. Nejsou k tomu sice žádné důkazy, ale dává smysl, že veřejnost stále teoretizuje, proč do toho Blažek šel.
Jeho bývalý spolustraníci, konkrétně nyní současný předseda ODS Martin Kupka, uvádějí, že věří, že Blažek nic nedělal pro osobní prospěch a jednal v dobré víře s tím, že je to pro stranu uzavřená záležitost. Jenže pro veřejnost zcela určitě ne. Takže: vážně to všechno stálo za to, že Blažek tak špatně skončil ve straně, se kterou byl spojený téměř třicet let? Že stín pochybností byl vržený i na jeho spolustraníky, včetně Stanjury a Blažkovy nástupkyně Evy Decroix, která je neustále předhazováno, že kauzu na resortu spravedlnosti zametala? A v neposlední řadě: stálo to za obvinění z praní špinavých peněz a zneužití pravomoci úřední osoby?
