Pastviny proti požárům. Proč by společnost měla přehodnotit negativní postoj vůči zemědělství?
Rostoucí počet požárů zasahujících v posledních letech stále větší plochy pozemků po celém světě i v samotné Evropské unii logicky ústí do diskusí, jak rizikům předcházet. Stále častěji se přitom jako prevence zmiňuje zemědělské hospodaření, a zejména pak pastva hospodářských zvířat.
Na polích nehoří
Na polích a pastevních plochách totiž obvykle nehoří, což má svou logiku, neboť na takových pozemcích není pro vznik a šíření požárů dostatek příslušného paliva. Přímo na polích sice v letním období dozrávají hospodářské rostliny, nadbytek suché biomasy potřebný k šíření ohně je ale časově omezený do několika měsíců. Po většinu roku však takové palivo na polích k dispozici není. Pokrývají je buď nízké, teprve vzcházející rostliny, nebo jsou bez vegetačního pokryvu či se na nich pěstují meziplodiny obvykle zaorávané do půdy dříve, než vyschnou. Jinými slovy – na polích nemá co hořet.
Ještě vhodnější formu prevence požárů pak představuje pastva hospodářských zvířat. Za běžného stavu totiž dokáží hospodářská zvířata likvidovat postupně přirůstající biomasu, ať již jsou to byliny v travních porostech, nebo také keře a obecně veškerý hořlavý materiál, čímž se zvyšuje plocha přirozených protipožárních míst v krajině.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
