Kázal vodu, pil víno. Politické pokrytectví srazilo jednoho z nejmocnějších Němců
V posledních dnech německou politikou otřásá rezignace předsedy poslaneckého klubu aliance CDU/CSU Jense Spahna. Ta by mohla být – obzvlášť uprostřed okurkové sezony – přehlédnuta jako technická záležitost, vnitřní věc německé nejsilnější vládnoucí strany. To by se ovšem na pozadí nesměl skrývat příběh o pokrytectví, volebním souboji a zoufalé snaze znovu získat ztracenou důvěru.
Jensi Spahnovi, jednomu z nejvlivnějších německých politiků současnosti, nic jiného než rezignace nezbývalo. Koncem minulého týdne s velkou radostí oznámil, že si se svým partnerem osvojí dítě, které se narodilo náhradní matce ve Spojených státech. Reakce na rodinné štěstí byly v tomto případě jiné, než bychom čekali. Spahn totiž jako silně konzervativní politik a šéf poslaneckého klubu nejsilnější Unie v jedné osobě dosud efektivně bránil tomu, aby byla taková praxe v Německu možná. Káže vodu, přitom pije víno.
Pro levicovou opozici, která na současné koalici křesťanských a sociálních demokratů nenechává nit suchou, se skandál stal vítanou příležitostí. Zejména Zelení a Die Linke kritizují to, že konzervativci surogátní mateřství kriminalizují a odmítají na tom cokoliv měnit. Ba co víc – během doby, co byl sám Spahn ministrem zdravotnictví, vydal jím řízený resort negativní stanovisko k potenciálním návrhům na legislativní úpravu. Opozice to pak Spahnovi spočítala kompletně, když připomněla i jeho dřívější neefektivní nákup zdravotnických pomůcek v době pandemie.
Přisadila si i populistická AfD. Pro tu se případ stal záminkou, aby prosazovala ještě tvrdší přístup. Na domácí půdě je náhradní mateřství Němcům zcela zapovězeno, Spahnova „zahraniční“ cesta ale pro dostatečně bohaté možná je. To chce nyní radikální pravice změnit. Spahnovi tak nepomohlo ani to, že jako politický pragmatik AfD ze všech jednání nevylučoval, ač nebyl otevřeným zastáncem koalice.
Jeho konec však vytvořil minimálně zdání mocenského vakua, a obnažil tak, co se uvnitř německé konzervativní strany ve skutečnosti děje. Hned na začátku Spahna vyzval k rezignaci lídr strany v Meklenbursku-Předním Pomořansku Daniel Peters. Jemu osobně jde totiž o hodně: v této zemi se v září konají regionální volby, ve kterých dle všeho AfD s přehledem vyhraje. A saský premiér Michael Kretschmerr, místopředseda strany, se v té souvislosti znovu nechal slyšet, že by se s proruskými populisty jednat mělo.
Přístup k AfD však není tím jediným, co stranu dnes vnitřně rozděluje. Rozehrála se totiž velká hra o Spahnova nástupce. Parlamentní frakce jsou v Německu důležité, zvlášť u vládních stran, které nemají pevnou půdu pod nohama. Nejžhavějším kandidátem je Thorsten Frei z Bádenska-Württemberska. Ten působí jako šéf kabinetu kancléře Merze. Názorově se od Spahnovy tvrdě konzervativní linie příliš neliší, je však o něco méně útočný a je přístupný kompromisům.
Naděje si ale také dělá mladší generace, kterou v poslaneckém klubu reprezentuje mládežnická organizace Mladá unie. Pro tu byl za oponou Spahn nepřítelem, protože otevřenou diskuzi o liberálnějších tématech příliš nepřipouštěl. Hned na začátku volebního období se taky stal symbolem přístupu známého jako „slon z porcelánu“. Když se jednalo o úpravách důchodového systému, Spahn postoj mladých kolegů poslanců ignoroval tak dlouho, až se mu dočasně rozpadla vládní většina. Konec vlivného předsedy tak pro mladé může být příležitostí, bude ale otázkou, jestli jejich volání po hlubších změnách vyslyší i berlínská centrála.
Toto léto není pro CDU příliš klidné. Parlamentní prázdniny sice formálně začaly, poslanci ale brzy začnou projednávat velký reformní balík, který má Merzově vládě pomoct znovu získat ztracenou důvěru, a zastavit tak nárůst AfD. Na začátku července zatím prošla zdravotní reforma, ke zbytku se zákonodárci dostanou v srpnu. Kancléř Merz mezitím cvrlikání ve straně uklidňuje: na všechno je čas. Aby nespokojeným kritikům vyšel vstříc, bez dalšího upřesnění slíbil i změny přímo ve vládě. Spolu s tím ale politiky zastihla informace, že by se nový šéf klubu měl určit během příštího týdne.
Přes kancléřovo uklidňování tak nastala mezi čelními politiky CDU panika. Řeší, zda mají přerušovat své dovolené. V něčem je humorná: strana totiž měla jednat o tom, že předčasný návrat proplatí poslancům v případě prázdnin trávených v Německu. Jestli někdo odjel do zahraničí, bude se muset vrátit za svoje. Přes informace o tomto zákulisním jednání je však třeba věřit, že se CDU přestane zabývat jen sama sebou. Spahnův konec pro ni může být přelomem. A když se marketingově šikovně podchytí, může předznamenat změnu. Země ji totiž naléhavě potřebuje.
