Penzijní rozdávání začíná: I drobné změny způsobí v rozpočtu sekeru za desítky miliard
Největší obavy o osud penzijního systému panují mezi ekonomy kvůli plánovanému zastropování důchodového věku na 65 letech a navýšení valorizací, do nichž by se opět započítávala polovina růstu průměrné mzdy místo reformní třetiny, jak uzákonila Fialova vláda. Nicméně současný kabinet rozdal tolik předvolebních slibů, že i bez toho je schopen destruovat penzijní systém.
Dva z těchto slibů aktuálně schválila Babišova vláda na svém pondělním zasedání. Jde o navýšení penzí o pětistovku pro penzisty starší osmdesáti let a o další pětistovku za každých dalších pět let.
Druhým opatřením je zvýhodnění pracujících důchodců, kteří měli dosud snížené sociální pojištění. Ale nyní se jim ještě navíc bude každý rok zvedat vyměřovací základ a tím zvyšovat penze.
Tato na první pohled malá opatření mají ve skutečnosti zničující náklady. V roce 2027 by přidání podle věku mělo stát státní rozpočet nominálně 2,6 miliardy korun. Suma by postupně rostla. V roce 2029 by činila tři miliardy korun, v roce 2035 pak 3,8 miliardy korun. Do poloviny století by se zvedla na 4,8 miliardy korun, v roce 2060 na 6,4 miliardy korun.
Zvýhodnění pracujících důchodců vychází ještě mnohem dramatičtěji. Pokud by díky pobídkám přibylo 2000 pracujících důchodců, na navýšení penzí by v roce 2028 bylo potřeba nominálně 0,8 miliardy korun a stát by z daní a odvodů získal 0,3 miliardy korun. Částky by postupně rostly. V roce 2035 by výdaje činily 7,8 miliardy korun a příjmy 0,4 miliardy korun. V roce 2060 by si přidání vyžádalo 54,4 miliardy korun a příjem by byl 1,1 miliardy korun.
Dopady jsou sice soustředěny až na vzdálenou dobu, ale jsou velmi vysoké. A první dluhové miliardy dopadnou do rozpočtu na rok 2028, v němž se už podle slibů ministryně financí Aleny Schillerové měl začít snižovat rozpočtový schodek. To se i bez těchto dodatečných výdajů na penze nejeví pranic reálně. Slibované zvýšení rozpočtových příjmů o 14 miliard díky EET je už dopředu rozebráno po drobných. Aktuální penzijní přilepšení je jen jeden drobek z rozdávání. S EET má přijít zrušení zdaňování zpropitného, snížení DPH na nealkoholické nápoje v restauracích. Slíbený návrat slev na jízdném na 75 procent a mnoho dalších drobností, které jsou jednotlivě nízké jednotky miliard, ale dohromady je dopad katastrofální.
A největší rány jsou před námi v podobě destrukce reformních změn penzí, na niž má dojít v příštím roce společně s rozšířením předčasných důchodů z nejrizikovějších profesí na mnohem širší okruh zaměstnanců. Pro srovnání － plánované zvýšení valorizací a odchod do penze v 65 by měl přijít v roce 2060 na 190 miliard. Lze nad tím krátkodobě v tomto volebním období zavírat oči. Ale fakt, že tato politika žene zemi ke státnímu bankrotu někdy za pětadvacet let, je nepopiratelný. Takové schodky nám prostě finanční trhy nebudou tolerovat.
Stát bude muset v budoucnu problém řešit tak jako tak, a ještě pod časovým tlakem. Dnes připadá na sto lidí v produktivním věku (20–64 let) přibližně 32 seniorů starších 65 let, do roku 2050 tento počet vzroste na 50 až 60 seniorů na 100 pracujících.
Řešení je omezený počet. Na výběr je situaci odpovídající masivní pokles výše penzí v poměru k průměrné mzdě a tím snížení životní úrovně důchodců. Nebo masivní zvýšení daní a odvodů pro pracující část populace, které znemožní produktivní generaci půjčovat si třeba na bydlení či si něco k chudé penzi naspořit. Čím budeme hledat řešení déle, tím to bude dražší a bolestivější. Nakonec stejně jako celá Evropa skončíme zase zpět u zvyšování penzijního věku a omezování růstu důchodů, jak naplánovala minulá vláda.
