Visegrádské pohyby: Babiš potopil Orbána, konec Macinkova patolízalství a facka od Pellegriniho
Diplomatickou blamáž vlády Andreje Babiše na summitu NATO přiznal slovenský prezident Peter Pellegrini, což mimoděk vyvolává otazníky, jak funguje Visegrádská čtyřka. Babiš pružně otočil a nadbíhá nové maďarské vládě, k čemuž má i osobní důvody.
Premiér Andrej Babiš se nevrátil ze summitu NATO v Ankaře v nejlepší pohodě. Natočil exaltované video, kde zaútočil na prezidenta Petra Pavla: „Chodili za námi naši partneři a ptali se: Proboha, proč tady je, co tady dělá? Dopadlo to, jak jsem říkal – ostuda. Bylo to neuvěřitelné, trapné.“ Konkrétní partnery ovšem nedoložil.
Co bylo trapné
Babišovo emotivní prohlášení vystihuje hlavní důvod, proč si nepřál prezidentovu účast v Ankaře. Potřeboval mediálně prodat výsledky summitu jako úspěch. Nepřál si hodnověrného svědka, jenž by uvedl vládní propagandu na pravou míru. Bohužel pro něj to dopadlo jinak, jak potvrdil Petr Pavel.
„Z mého pohledu to diplomatický výprask byl,“ řekl prezident. Česká delegace podle něj na kritiku spojenců nedokázala adekvátně reagovat a měla by si realisticky přiznat, že na summitu neoslnila.
Jmenovitý veřejný kartáč se sice nekonal, ale i z vystoupení prezidenta Trumpa bylo patrné, že Česko vnímá jako jedinou zemi, která letos nezvyšuje výdaje na obranu. Nepřipojí se k finanční pomoci Ukrajině a nezapojí se ani do budování systému protiraketové obrany Koalice ochotných.
Místo vysvětlení, proč česká vláda nepřijala pozvání do této koalice zaměřené proti expanzi Kremlu, vydal Babiš nepochopitelné prohlášení, aby byla z tohoto systému vyřazena Velká Británie. Může se potom někdo divit, že ho většina západních spojenců nebere vážně a bezvýznamnou figurkou je i pro Trumpa?
Pellegrini to viděl jinak
Chatrnou reputační pozici české vlády nečekaně podepsal někdo, od koho by to nečekala - slovenský prezident Peter Pellegrini, jehož Babiš podpořil v prezidentských volbách. „Neuvěřitelnou trapnost“ vyhodnotil Pellegrini jinak, než premiér a prakticky ho hodil přes palubu.
„Musím říct, že to složení české delegace vyvolalo rozruch a opravdu bylo předmětem i různých vtipů a poznámek od dalších lídrů, když jsme se o tom bavili. Jak je možné, že je vedoucím delegace premiér a prezident tam nějakým způsobem seděl za ním jako ministr? Vyvolalo to opravdu hodně různých komentářů,“ uvedl.
„Jsem rád, že na Slovensku dlouhodobě platí tradice, že v Evropské radě zastupuje premiér a v OSN a v NATO zastupuje prezident, který je zároveň i hlavním velitelem ozbrojených sil Slovenské republiky. Mnoho zemí to má stejně jako my,“ řekl Pellegrini a připomněl, že totéž platilo i za prezidentství Zuzany Čaputové a Andreje Kisky.
Dechberoucí bezpáteřnost
Přes Pellegriniho diplomatickou facku zůstává pro Babiše prokremelský kabinet Roberta Fica nejbližším zahraničním spojencem. Tento příběh je zároveň střípkem v mozaice současné úrovně Visegrádské skupiny. Na jejím půdorysu předvádí český premiér dechberoucí bezpáteřnost daleko za hranicí běžné pragmatické politiky.
Dva měsíce po zlomových maďarských volbách se sešli premiéři V4 v Budapešti, kde vyjádřili ochotu ke spolupráci. Babiš neskrýval nadšení, když nový maďarský premiér Péter Magyar vyhlásil, že „V4 je zpět“.
„Budeme spolupracovat skvěle tak, jak tomu bylo v minulosti. Moc děkuji kolegům, že jsme opět na stejné lodi a že budeme bojovat za zájmy našich zemí a celého regionu,“ zářil Babiš, jenž přivítal i návrh na společná jednání české a maďarské vlády, podobně jako se slovenskými protějšky.
Je fascinující, jak pružně dokázal Babiš převléknout kabát. Ještě nedávno bojoval po boku Magyarova úhlavního soka Viktora Orbána. Označoval ho za osobního přítele, vyměňovali si komplimenty a po evropských volbách s ním zakládal národoveckou frakci Patrioti pro Evropu.
Babiš vyčítal předchozí vládě, že ochladila vztahy ve Visegrádské skupině. Pomíjel hlavní důvody, že se Orbánova a Ficova vláda samy vyčlenily na okraj unijního spektra stále otevřenějším hájením Putinových zájmů. Orbán a Fico jako jediní po ruské invazi létali do Moskvy a nabourávali jednotu v zásadních bezpečnostních otázkách.
Volte stabilitu
Babiš podpořil Orbána i v dubnových volbách. „Vždy chránil maďarské občany a maďarské národní zájmy. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív,“ napsal český premiér a dal tím najevo, že volbu Magyara spojuje s rizikem nestability.
Nevadil mu ani Orbánův kolaborantský příklon k Rusku. Naplno se projevil v kampani prozrazením úzkých kontaktů bývalého maďarského premiéra a jeho ministra zahraničí Pétera Szijjártóa na čelné představitele Kremlu.
Dnes se Babiš tváří, že o těchto vazbách neví. Ještě hůře dopadl Macinka. Byl si tak jistý výhrou Orbána, že ho přijel před volbami podpořit do Budapešti a znemožnit se patolízalským přirovnáním ke geniálnímu renesančnímu umělci Michelangelovi. To mu však nestačilo.
Macinka jako jeden z mála evropských politiků zpochybňoval zprávy o předávání citlivých informací z evropských jednání maďarskou stranou Kremlu. Jenže pro mnoho maďarských voličů to byla poslední kapka pro ukončení šestnáct let trvající Orbánovy vlády.
Magyar na tuto vlnu slyší a bude razit odlišný kurz. V této souvislosti přislíbil vyšetření ruských kontaktů Szijjártóa, jenž se mezitím vzdal poslaneckého mandátu a „emigroval“ za výhodným jobem do Číny.
Další porážka Macinky
„V archivu resortu zahraničí je k dispozici množství tajných dokumentů, které to potvrzují. Jakmile budeme mít možnost je poskytnout veřejnosti, uděláme to,“ uvedl maďarský premiér. Macinkova reakce není známa, ale v každém případě je jeho sázka na Orbána další porážkou, kterou bude obtížně stravovat.
Ministr zahraničí to má složitější, protože je loutkou svého guru Václava Klause, který považoval Orbánovu drtivou porážku za tragédii. Babiš má také jiné důvody, proč udržovat dobré kontakty s Magyarovou vládou - maďarský byznys svého impéria.
Přátelské vazby mezi Orbánem a Babišem měly pragmatičtější pozadí. Podle maďarského ekonomického týdeníku HVG je Babiš druhou nejmocnější postavou maďarského zemědělského trhu. Nekříží však zájmy místní agrolobby napojené na Orbánovo okolí.
Vřelé vztahy Babiše s Orbánem se podepsaly na vstřícném vztahu k jeho podnikání. Agrofert profitoval z maďarských státních dotací či úvěrů od bank napojených na Orbánovy přátele.
Bezskrupulózní Babiš, jenž pro svoji rodinu zaparkoval Agrofert ve svěřenském fondu RSVP Trust, si jistě nepřeje, aby jeho impérium přišlo k újmě. Zvláště když pozoruje, jak rázně se Magyar vypořádává s orbánizací země. Dnes udělá cokoli, aby mu vyšel vstříc, a klidně přitom bude tancovat na Orbánově politickém hrobě.
