Aleš Michl už neposlouchá. Zkrotí ČNB inflaci i Babišovo rozhazování?

Čtěte Reflex v Googlu přednostně
Nastavte si Reflex jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Budeme tak tvrdí. Klidně zdrtím ekonomiku, mně to vůbec nebude vadit. Uděláme všechno pro to, aby inflace byla nízká, prohlásil guvernér ČNB Aleš Michl před měsícem v podcastu Insider. A minulý týden k tomu dělal první krok, když bankovní rada ČNB zvedla poprvé od roku 2022 úrokové sazby z 3,5 na 3,75 procenta. Je to malý kousíček, ale jeho význam je velký. Měnová politika se mění a vyvolává protitlaky politiků.
Turecké hospodářství
U nás si trochu hrál na Trumpa i náš premiér Babiš, když dopoledne před rozhodováním rady pronesl na její adresu a dopředu dlouho signalizované zvednutí sazeb ostrou větu: „Doufejme, že ČNB k tomu nepřistoupí, protože by tím zásadně poškodila životy všech spoluobčanů, podnikatelů a celé ekonomiky.“
Dostalo se mu ostrého odmítnutí, přestože Michl měl s Babišem velmi dobré vztahy a jeho názory na nevhodný boj s inflací zvýšenými sazbami víceméně sdílel. Také pro růst sazeb v Rusnokově bankovní radě od jeho startu v roce 2021, kdy se objevily první příznaky naší dramatické inflační vlny, nikdy nezvedl ruku. V praxi s Babišem sdílel v minulosti názor, že zvýšení úroků zvedá inflaci, jímž se i nyní při kritice ČNB pochlubil třeba turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Ten si jmenoval šéfa centrální banky podle svých představ a vysloužil si více než osmdesátiprocentní inflaci a masívní znehodnocení turecké liry.
Doba nejistoty
Nicméně nyní k posunu měnové politiky došlo v trochu zvláštním čase. Až je to z laického pohledu obtížně pochopitelné. Česká inflace je nízká. Cenový šok pocházející z únorového zablokování Hormuzského průlivu, jímž do světa proudila pětina ropy a zemního plynu, se zdál být zažehnán dohodou o dvouměsíčním příměří a otevření průlivu. Ceny ropy a plynu za minulý týden dramaticky poklesly. Ropa Brent z více než sto dolarů za barel klesla ke konci minulého týdne k osmdesáti dolarům a vypadá to, že by mohla dále klesat. Zlevnění plynu bylo ještě silnější. Zdálo by se, že to povede k poklesu inflace na celém světě a úroky by se mohly spíše snižovat.
Tento laický pohled se však rychle rozplyne, když si uvědomíme, že těch neúspěšně dohodnutých příměří už bylo opravdu hodně. A už o víkendu přicházely zprávy z Teheránu, že Írán Hormuz opět zavře. V době pondělní uzávěrky pak zase byla na stole tentokrát „už opravdu dohodnutá“ dohoda a ceny ropy zase padaly. Nejistota, jak to bude dál, přetrvává a nejde se na Trumpovu zmatenou diplomacii v měnové politice spoléhat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

















