Orbán je pryč, Fico se otáčí k Rusku. Babiš má slabé karty, v cizině ubývají spojenci

Přitom podobně nesmyslné přesmyčky se objevují i ve vystoupeních premiéra Andreje Babiše. A v některých věcech léta kopíruje vůdce Spojených států. Chodil v červené čepici s nápisem Silné Česko, inspirované Trumpem. Jenže ten nakonec svými šílenými vyjádřeními přivedl do úzkých i našeho předsedu vlády. Babiš se proto už k Trumpovi tolik nehlásí, už to není ideální spojenec a zjevně to není „výborný společník“, o němž před lety hovořil.

Ještě větší patálií pro Babiše je, že ztratil svého nejsilnějšího evropského spojence. Viktora Orbána. Ani to ale nemusí být konec.

NENÍ KDE BRÁT

Pouhý den před maďarskými parlamentními volbami premiér Babiš otevřeně podpořil Orbána, který pak dostal obrovský výprask. Ze 199 křesel v parlamentu získal Orbánův někdejší stranický kolega a dnes úhlavní nepřítel Péter Magyar se svou stranou Tisza 141 mandátů. Babiš vsadil na špatného koně. Dosluhující gróf Orbán po volbách prohlásil, že „cítí bolest a prázdnotu“. Prázdnotu v tomto případě vidíme i v Babišově hlavě, protože přiklonit se tak jednoznačně k nějakému zahraničnímu vůdci, jenž rozhodně nebyl vzorem ctností, je chyba.

Tentýž omyl předvádí česká vláda i její předseda v případě vyčpělého a na evropské scéně slabého slovenského premiéra Roberta Fica. Stačí se zaposlouchat do toho, co Fico říká, podívat se, jak se chová a jak si rozumí s ruským autoritářským velmistrem Vladimirem Putinem. Co Babiš na takovém člověku vidí? Čím by ho, proboha, mohl v něčem inspirovat? Navíc na podzim příštího roku může ve volbách přijít o moc i Fico. To bude další Babišův problém.