Zastropování marží: Včera podle Schillerové atomová bomba, dnes podle Havlíčka nejlepší řešení
Babišova vláda se po dlouhém přešlapování rozhoupala k zásahu proti vysokým cenám pohonných hmot. Popírá však sama sebe a nabídla rozporuplné řešení v podobě zastropování marží prodejců paliv a určování jejich maximální ceny.
Andrej Babiš prodával před volbami představitele ANO jako „zkušený tým“, jenže dopadlo to jako vždycky. Byla to jen marketingová bublina, jelikož svoji kompetenci projevil během pandemie covidu. Dnes Babišovi ministři navazují na tradici chaosu a bezradnosti v době energetické krize, vyvolané jejich guru Donaldem Trumpem.
Vláda náhle otočila o 180 stupňů. Oznámila na tiskové konferenci, že zastropuje marže distributorů pohonných hmot na výši 2,50 koruny za litr nafty a benzínu, a sníží spotřební daň u nafty o 2,35 koruny za litr. Premiér Babiš dále prohlásil, že vláda bude každodenně určovat maximální cenu paliv.
To připomíná neblahou komunistickou éru centrálně plánované ekonomiky s ústřední rolí Státní plánovací komise. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška jde o největší zásah do cenotvorby u pohonných hmot v Česku za posledních třicet let.
Snížit daň je úplně mimo
Ministryně financí Alena Schillerová do té doby monitorovala marže distributorů pohonných hmot. Libovala si, že jsou v pořádku, když klesají ze tří korun až k jedné koruně za litr. Zásadně odmítala dočasné snížení daní, což je jediný tržní způsob, jak ovlivnit cenu státem. Má ovšem druhou stranu mince, částečný výpadek příjmů.
„Nápady opozice, abychom izolovaně snížili spotřební daň na naftu, jsou úplně mimo. Česko je necelé 2 koruny nad evropským minimem, takže bychom při současné oscilaci burzy docílili jen zvýšení schodku o 11 miliard korun. My jsme naopak připraveni udělat něco skutečně účinného, a tím je regulace marží u pump,“ napsala Schillerová ještě před týdnem.
Dnes bez mrknutí oka snížení spotřební daně podpořila. Popřela sama sebe i dosavadní obhajobou kontrol marží. Před třemi lety navíc označila nerealizované úvahy o zastropování marží za „atomovou bombu“ a extrémní zásah státu do svobodného trhu. Absurdní komunikaci vlády stvrdil Karel Havlíček, jenž nyní Schillerovu pochválil.
„Přistoupili jsme k řešení, které se v dané chvíli zdá nejoptimálnější. Oceňuji práci ministerstva financí, které to připravilo profesionálně a ve správném načasování,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Novinkám. Dělají si z lidí legraci, nebo myslí svoje tragikomické veletoče vážně?
Snad to pochopil
Premiér Babiš umlčel Filipa Turka, jenž vyslovil pochybnosti o zastropování marží, které by mohlo mít za následek lokální nedostatek pohonných hmot jako v Maďarsku. „Neobáváme se toho, my jsme to panu Turkovi vysvětlili. Tak snad to pochopil,“ zametl jeho výhradu.
Někteří Motoristé, snad s výjimkou Petra Macinky opájejícího se vlastní důležitostí, zřejmě stále nepochopili, že jsou pro premiéra Babiše jen užitečnými idioty pro špinavou práci, a jejich papírově pravicový program ho nezajímá. Šéf ANO si asi spočítal, že z vlády neodejdou, protože by to mohlo přivodit jejich předčasný konec v politice.
Macinkovi stačí, že jim Babiš umožňuje řádění v jejich resortech, za které ponesou plnou odpovědnost. I za tu cenu, že budou Motoristé svítit u dramatického nárůstu zadlužení a socialistického státního dirigismu. Populisté typu Havlíčka dokážou zdůvodnit úplně všechno a pochopí to snad i Turek.
Současná vládní opatření ovšem nejsou přijímána jednoznačně. Velcí distributoři je celkem berou, jelikož mají už dnes marže v průměru nižší a dokážou je vybalancovat, takže takto nastavené stropy jsou pro ně jen plácnutím do vody.
Zkrachuje pětina čerpaček?
Někteří ekonomové však varují naopak před zhoršením situace. „Udrží-li se opatření v platnosti po delší dobu, odhadem pětina z dnešního počtu čerpacích stanic skončí. Ohrožené budou zejména stanice mimo sítě velkých distributorů, obsluhující menší sídla,“ varuje Petr Sobíšek.
„Zastropování marží může na první pohled působit jako rychlá pomoc řidičům, ve skutečnosti ale může být efekt opačný. Při další eskalaci konfliktu na Blízkém východě mohou ceny ropy dál růst, což by následně ohrozilo i dostupnost paliv. V takové situaci by omezené marže mohly odradit distributory a prodejce od dovozu či prodeje paliv za ekonomicky udržitelných podmínek,“ říká hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek.
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka považuje zastropování marží za velkou chybu. „Pokud bude cenový strop stanoven příliš nízko, dočkáme se nedostatku na některých pumpách, protože se jim prodej pohonných hmot nevyplatí. Pokud bude cenový strop vysoko, nebude mít zásadní dopad. Distributoři budou snížení cen v prémiových lokalitách kompenzovat zdražováním na menších pumpách, kde je dosud cena nižší.“
Popravdě je možné „ocenit“, že to mohlo dopadnout ještě hůř. Opoziční lídr Babiš tepal na jaře 2022 Fialovu vládu kvůli růstu cen paliv po ruské invazi, že nic nedělá, a vysmíval se monitoringu marží prodejců. „Vláda by měla okamžitě odpustit DPH distributorům pohonných hmot a zastropovat cenu nafty a benzínu na 35 korunách,“ radil tehdy.
To by byl opravdu fatální zásah do tržních podmínek a stability veřejných financí. Jenže ještě není všem dnům konec. Uklidnění energetické krize je zatím po uzavření Hormuzského průlivu v nedohlednu a od Babišova „zkušeného“ týmu je možné čekat cokoli.
