
Válka v Íránu kromě pohonných hmot zřejmě zdraží i potraviny. Světu hrozí nedostatek hnojiv
Válečný konflikt na Blízkém východě, jehož důsledkem je blokace Hormuzského průlivu pro transport klíčových surovin do EU, se téměř jistě postupně promítne také do růstu cen v ČR prodávaných potravin.
Blokace průlivu totiž v praxi znamená také zásadní omezení dovozů průmyslových minerálních hnojiv a surovin k jejich výrobě, jako je amoniak nebo močovina, což zvyšuje a zřejmě i dále bude zvyšovat ceny minerálních hnojiv pro evropské i naše zemědělce. Přes Hormuz přitom do EU proudí 30 až 50 procent těchto hnojiv nebo komponentů z celkové evropské spotřeby, a přestože v současné době má většina zemědělců ve skladech zásoby nakoupené ještě za předválečné ceny, na celou letošní sezónu jim nevydrží. Podle odhadů EU představují stávající zásoby necelých 45 procent roční spotřeby, a také proto vzrostla v lednu (tedy ještě před zahájením konfliktu) meziročně cena hnojiv zhruba o 25 procent.
Průmyslová minerální hnojiva se sice mohou vyrábět i v samotné EU, a to se také děje, ovšem také za vyšších nákladů, například při využití zdražujícího zemního plynu. To ale stejně na pokrytí evropské spotřeby nestačí, roční evropská spotřeba nejdůležitějších dusíkatých hnojiv se totiž pohybuje mezi 7 až 8 miliony tun.
Možnost, jak získat levnější hnojiva, nicméně představuje jejich dovoz z Ruska a Běloruska. Produkty z těchto zemí jsou i o desítky procent levnější, a také proto výrazně vzrostl jejich dovoz do ČR v předchozích letech až na zhruba 100 000 tun ročně. Hnojiva z Ruska a Běloruska navíc nejsou součástí sankčního seznamu, jsou ale zatížené na rozdíl od ostatních zemí dovážejících do EU hnojiva clem. Problém je, že pokud by EU cla na dovoz z Ruska a Běloruska zrušila, přispěla by tím k finanční podpoře zmiňovaných zemí v dalším válečném konfliktu, tedy na Ukrajině.
Spotřeba minerálních hnojiv v ČR v posledních letech mírně rostla a podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila v sezóně 2024 až 2025 celkem 301 382 milionů tun, z toho spotřeba dusíkatých hnojiv 233 493 tun. V zatím posledním statisticky uzavřeném roce 2024 se v ČR v průměru na hektar půdy aplikovalo 110,2 kilogramu minerálních hnojiv, a je tedy zřejmé, že náklady na hnojiva tvoří významnou složku nákladů zemědělců zejména v rostlinné výrobě. Podíl nákladů za hnojiva u jednotlivých zemědělců dost kolísá, obecně ale jde o zhruba 10 až 20 procent. Alternativou průmyslových hnojiv jsou sice statková hnojiva, ta však nemohou minerální hnojiva plně nahradit, protože k tomu by bylo v ČR mimo jiné nutné zvýšit počet chovaných hospodářských zvířat zhruba na trojnásobek současného stavu. Je ale zřejmé, že vícenáklady na hnojiva se v menší míře projeví u těch zemědělců, kteří statková hnojiva více využívají, a dále u ekologických zemědělců, kde je využití minerálních hnojiv velmi omezeno až zakázáno, a také u těch, kteří aktuálně disponují vyšší zásobou průmyslových hnojiv.
Nárůst cen hnojiv není jediným rostoucím nákladem na zemědělskou prvovýrobu, zřejmě ještě více se projeví výrazné zdražení pohonných hmot, ale také rostoucí cena lidské práce, která procentním růstem loni v zemědělství překročila celostátní průměr. To vše znamená, že postupně porostou ceny zemědělských komodit a s časovým odstupem i ceny z nich vyráběných potravin. Navzdory tomu, že podle aktuálních dat ČSÚ klesly ceny zemědělských výrobců v únoru letošního roku meziměsíčně o 1,6 procenta a v meziročním srovnání byly dokonce nižší o 8,1 procenta.

















