Babiš nedrží dohody s prezidentem Pavlem. Spor se rozhořel nejen o účast na summitu NATO
Studené příměří mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem po vydírací aféře ministra zahraničí Petra Macinky bere za své. Premiér porušil slib, že bude s prezidentem řešit zastoupení na vrcholných akcích. Jeho oznámení cesty na summit NATO za Pavlovými zády lze považovat za podraz.
Premiér Babiš náhle oznámil, že na červencový summit NATO poletí on sám a ministr zahraničí. „Myslím, že bude nejlepší, když tam pojedu s Macinkou. Protože my to budeme vysvětlovat lépe než pan prezident, který nás za to kritizuje,“ uvedl.
Měl na mysli letošní snižování výdajů na obranu o 21 miliard korun, kvůli kterému se vláda dostává pod silný tlak ze strany NATO a Trumpovy administrativy, kterou nezajímají výmluvy, a vyzývá kabinet k dodržování spojeneckých závazků.
Zpráva z médií
Konečné slovo v nominaci ústavních činitelů na vrcholné akce má jistě vláda, ale... Účast prezidenta na summitu NATO zpochybňoval Macinka v rámci svaté války s Hradem kvůli nejmenování Filipa Turka do vlády. Premiér Babiš ovšem kontroval, že není důvod zaběhnuté rozdělení rolí měnit.
Poté, co se zdálo, že chce premiér uklidnit vyhrocené vztahy části vlády s Hradem, vydal prezident smírné prohlášení, kde zaznělo: „Prezident s předsedou vlády budou plánovat účasti na summitech a dalších vrcholných setkáních světových politiků. Prezident očekává, že budou vycházet z tradičního zastoupení na takových jednáních.“
Nic takového se nestalo. Babiš oznámil toto rozhodnutí za Pavlovými zády krátce po jejich schůzce na Pražském hradě a porušil tak dohodu, že tuto věc projednají osobně. Prezident se o tom dozvěděl z médií, ačkoli je na nominaci ještě čas.
„My jsme spolu měli dlouhé jednání, kde jsme se bavili o řadě koordinačních opatření. Nic takového nezmínil. Předpokládám, že k takové změně by měl být nějaký pádný důvod, ale já žádný takový zatím nevidím,“ reagoval Pavel.
Zdá se, že je rozhodnuto, i když později Babiš kličkoval, že prý ani neví, jak k tomu došlo, že to v rozhovoru pro Českou televizi řekl. Tím by dal za pravdu Macinkovi, který měl kvůli svému nehoráznému chování rezignovat. Nelze si představit, že by něco takového prošlo někomu ze současné opozice. To svědčí o prudkém poklesu politických standardů v zemi, kde se uzavírají dohody o nevydání k trestnímu stíhání.
Spor se zdůrazní
Babiš s Macinkou žijí v omylu, pokud si představují, že jim vyšachování prezidenta ze summitu NATO, kde má velmi dobrý zvuk, nějak pomůže. Naopak se zdůrazní jejich rozpor, přičemž výhoda nebude na straně vlády, jež si vymýšlí nesmyslné výmluvy, aby nemusela plnit spojenecké závazky, protože to má ve vládním programu.
Zároveň vyplouvají podrobnosti ze schůzky Pavla s Babišem. Prezident letošní státní rozpočet ještě podepíše, i když se výdaje na obranu propadnou na 1,7 procenta HDP a navýšeny jsou o další investice, z nichž většina nebude podle něj uznatelná.
Prezident měl při jednání prohlásit, že pokud se obranné výdaje nevrátí příští rok k dříve plánovanému růstu, bude příští rozpočet vetovat. Tím se připojil k názoru spojenců, kteří jsou po změnách geopolitické situace a rostoucí ruské hrozbě přísnější.
Sabotování loňské dohody Severoatlantické aliance spolu s razantním snižováním vojenské a humanitární pomoci Ukrajině řadí Česko mezi nespolehlivé spojence. Neskrývaný rozkol vlády s Hradem v bezpečnostních otázkách to jen zvýrazňuje.
Chaotická komunikace
Nedůvěryhodnost vládní zahraniční politiky podtrhuje chaotická a nejednotná komunikace. Alena Schillerová, Andrej Babiš a kompletní blok SPD tvrdí, že procenta HDP nejsou v obranných výdajích důležitá a nemůžeme si jejich zvyšování dovolit.
Známý mystifikátor Radek Vondráček (ANO) a ministr obrany Jaromír Zůna (SPD), jenž je poslední z vlády, kdo se může vyjadřovat k obranným výdajům, naproti tomu prohlašují, že prý spojenecké závazky splníme. Je jasné, koho brát vážně a koho ne.
Prezident Pavel rozpočet podepsal, ale s vážnými výhradami. S velkými obavami vnímá především stav obranného rozpočtu. Upozorňuje, že při nynějším růstu bezpečnostních hrozeb v podstatě stagnuje a neodpovídá závazkům vůči spojencům v NATO. Vláda nepředložila ani střednědobý výhled rozpočtu na roky 2027 a 2028, který by ukázal plány na navyšování obranných výdajů v příštích letech.
„Prezident rovněž sdílí znepokojení Národní rozpočtové rady a řady ekonomů ohledně výše schváleného schodku a odchýlení od národních fiskálních pravidel daných zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Namísto další potřebné fiskální konsolidace se nůžky mezi příjmy a výdaji tímto rozpočtem rozevírají. To má negativní důsledky pro výši dluhu Česka a jeho obsluhu,“ píše Hrad v tiskové zprávě.
Možná bude pro prezidenta Pavla skutečně lepší, že nebude muset mezi spojenci NATO hájit nehajitelné. Jen stěží lze očekávat, že by měnil svoje názory, kvůli kterým byl zvolen. Alarmující je ale způsob, jakým vláda v čele s Babišem a Macinkou vykopala válečnou sekeru s Hradem. Příkopy mezi oběma tábory ve společnosti se prohlubují každým dnem a iluze o hledání kompromisů zůstává jen iluzí.
