Stalin dál přežívá v srdcích obyčejných Rusů. Putin živí jeho kult i metody
„Ten zemřel, zemře i tenhle.“ Tato fráze se nejčastěji ozývá 5. března, v den úmrtí Josifa Stalina, a tento rok nebyl výjimkou. Fráze říká, že Stalin zemřel a Putin brzy také skoná, ale problém je v tom, že Stalin nezemřel tak docela. Dokonce bych řekla, že je živější než všichni živí v Rusku, a rozhodně živější než Putin. Navíc, i když Putin zemře, Stalin bude žít dál. Proto lze s jistotou říci, že nejen Putin je Rusko, ale i Stalin je Rusko. Josif Vissarionovič není v Rusku jen předmětem kultu, on je symbolem vítězství ve druhé světové válce a nyní se Vladimir Putin snaží vytáhnout Stalina z hrobu jako symbol svého vítězství na Ukrajině.
Každý rok 9. května, během oslav Dne vítězství v Rusku, lze vidět auta a plakáty s nápisem „můžeme to zopakovat“, což se podle mnoha Rusů právě teď na Ukrajině daří. Ale jak zopakovat vítězství bez vůdce? Navíc Stalin na rozdíl od Putina svou válku vyhrál, a proto si zaslouží větší respekt Rusů, i přes obrovské množství nesmyslných úmrtí a represí. Logika je následující: ano, Stalin byl tyran, zabil miliony lidí, ale zachránil nás všechny před fašisty a nyní nežijeme pod jejich útlakem. Putin je jen ubohou parodií, snaží se zavádět tvrdé represe, dokonce zahájil válku pod záminkou boje proti nacismu, ale zatím selhal na všech frontách. Stalin je v pojetí Rusů vzorem, kterého Putin nemůže dosáhnout, ale přesto jsou mu vděční za to, že se o to snaží. Jak jste tedy pochopili, v Rusku existuje kult Stalina, přestože už dávno leží pod zemí.
Často mě kritizují za to, že o Rusech píšu příliš tvrdé věci, a někteří si dokonce myslí, že přeháním, zatímco ve skutečnosti je vše úplně jinak. Co lze říci o společnosti, která zbožňuje a děkuje člověku, který zabíjel, mučil a ponižoval své vlastní krajany? Místo toho, aby ho nenáviděli a proklínali, staví mu pomníky a nosí květiny na jeho hrob. Pokud to není otrocké myšlení, tak co tedy? Otroci se bojí svého pána a v myšlenkách jím pohrdají za jeho krutost, ale zároveň nechápou, co by bez něj dělali a jak by žili, protože neumí nic jiného než se podřizovat pánovi. V případě Rusů však můžeme pozorovat nejen otrocké myšlení, ale také jeho evoluci do stockholmského syndromu smíchaného s fanatismem. To znamená, že mnoho Rusů podporuje metody, kterými se řídil Stalin, a navíc se je sami snaží dodržovat.
Kult násilí
Odtud vyplývá kult násilí. Nevytvořil ho Putin, je pouze důsledkem politiky Stalina, který byl také zamilovaný do jiných tyranů a používal jejich represivní metody. Ujišťuji vás, že pokud bychom nyní provedli sociální průzkum na ulicích Ruska a zeptali se, koho by si lidé přáli vrátit, Stalina nebo Gorbačova, drtivá většina by si vybrala Stalina, protože za jeho vlády údajně vládl pořádek, za jeho vlády došlo k vítězství a on držel celý svět ve strachu, což si Rusové přejí. Chtějí, aby se jich báli, protože to je synonymum moci. Chtěli by, aby se celý svět sklonil před Ruskem, ale USA a Čína mohou zůstat stát. Právě proto je pro Putina důležité nejen ukončit válku s Ukrajinou za svých podmínek, ale také aby svět uznal, že Rusko udělalo vše správně, a aby všichni, kdo kritizovali Rusko a jeho krutost, uznali, že se mýlili.
Putin je jen dědicem násilného systému, který přejde do rukou dalšího. Proto Putinova smrt nezastaví ani válku, ani krutost, ani represivní systém. Na jeho místo nastoupí jen jiný člověk, ale Stalin nikam nezmizí. Samozřejmě, nástupce může zpočátku vyjadřovat demokratické teze a dokonce prohlásit, že chce obnovit vztahy se Západem, může propustit všechny politické vězně, kteří byli zatčeni za Putinovy vlády. Ale nevěřte tomu. Po Stalinově smrti Chruščov také rehabilitoval vězně Gulagu, nyní ho mnozí obviňují z toho, že propustil banderovce.
Vzpomeňte si, že Putin na začátku svého vládnutí také vypadal jako prozápadní politik, dokonce vyjádřil přání vstoupit do NATO, ale jak to nakonec dopadlo? Trestní systém ho podřídil svému represivnímu režimu. Ať už by na Putinovo místo přišel jakkoli demokraticky smýšlející a svobodomyslný člověk, systém ho podřídí a udělá z něj tyrana. Dokonce i Navalného. Aby se Rusko změnilo, je tedy třeba zničit systém, což je prakticky nereálné a málokdo to chce. Rusům to všechno vyhovuje, a pokud ne, tak koho to zajímá, Západ se nestará o to, co se děje uvnitř Ruska. Proto radím sundat růžové brýle a vidět pravou tvář Ruska a nevěřit maskám, které si nasazuje. Zatímco všichni hledí do budoucnosti, Rusko se vrací do minulosti, blíže k roku 1937.
