Petr Havel: Poznatky vědy a výzkumu zlepšují stav krajiny i kvalitu potravin
Larvy moučných červů rozkládající v přírodě plasty, brambory, v nichž se při smažení netvoří pro člověka rizikové látky nebo využití větví vinné révy k obohacení potravin o žádoucí antioxidanty. Nejen tyto přínosy vědy a výzkumu mohou pomáhat zemědělcům a potravinářům při zvyšování kvality potravin na straně jedné a snižování zatížení přírody chemickými látkami na straně druhé.
I vzhledem k tomu, že evropské i české zemědělství a potravinářství přijde v novém rozpočtu EU od roku 2028 o významnou část dotačních podpor, představuje intenzivnější využití poznatků vědy a výzkumu jeden z velmi důležitých prvků konkurenceschopnosti uvedených oborů, zejména vůči neevropské zahraniční potravinářské produkci, a také jednu z cest, jak bránit růstu cen potravin. Nově šlechtěné odrůdy hospodářských plodin nebo plemena hospodářských zvířat s využitím vědy totiž mimo jiné zlepšují ekonomiku zemědělství buď v podobě vyšších hektarových výnosů, nebo nižších nákladů na produkci či zvýšení kvality půdy, nebo vyšší užitkovostí v případě zvířat. Výzvou doby je tak přenos těchto poznatků do reálné podnikatelské praxe, což je ovšem nejen v ČR často stále značný problém.
Důležitou podmínkou k tomu jsou ale také výdaje na vědu a výzkum. Ty jsou v ČR dlouhodobě pod průměrem EU, který činil v roce 2024 (zatím posledním statisticky zpracovaném roce) 2,24 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco v ČR dosáhly tyto výdaje 1,82 procenta HDP. V sousedním Rakousku přitom dosáhly 3,26 procenta HDP, v Německu 3,13 procenta HDP, v Polsku ale 1,41 procenta HDP, v Maďarsku 1,31 procenta HDP a na Slovensku dokonce jen 0,98 procenta HDP. V zemědělství v ČR lze v současné době čerpat dotace na výzkumné projekty v rámci programu ZEMĚ II, přičemž na období 2024 až 2032 je v něm 1,25 miliardy korun. Což při ročním rozpočtu Ministerstva zemědělství kolem 60 miliard korun opravdu není moc.
Mezi deklarované dotačně podporované cíle zemědělského výzkumu patří mimo jiné snižování emisí skleníkových plynů v zemědělství, využití dronů při aplikaci přípravků na ochranu rostlin, podpora moderní technologie pro zelinářství a chmelařství, prevence chorob rostlin a zvířat, efektivní hospodaření s vodními zdroji nebo ochrana pasených zvířat proti predátorům. Zajímavější ale spíše je, jaké poznatky jsou již k dispozici a lze je v praxi využít. Mnohé z nich jsou přitom tuzemského původu, například z dílny Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU).
Jedním z nich je v úvodu zmíněné využití odpadního materiálu vznikajícího prořezáváním vinic: dřevo vinné révy totiž obsahuje antioxidant resveratrol, antioxidanty ale podle MENDELU obsahují i suky smrku, přičemž těmito látkami lze obohacovat potraviny a zvyšovat jejich nutriční hodnotu. Zdrojem obohacení potravin o žádoucí látky může být podle vědců z MENDELU ale i pěstování a využití okřehku, což je vodní rostlina pokrývající hladiny rybníků a stojatých vod obsahující až 45 procent bílkovin. Do třetice vyvíjejí na MENDELU náhradu plastů ve formě biofolií rozkládajících se v půdě, které jsou obohacené o fosfor nebo draslík, jež slouží jako výživa pro rostliny, a při rozkladu fólií se z nich postupně živiny uvolňují. Ve spolupráci s univerzitou v Kolíně nad Rýnem také vědci zkoumají roli organických těkavých látek s cílem snižovat aplikaci pesticidů v zemědělství. Česká zemědělská univerzita v Praze zase vyvinula hydrogelové tablety – materiál, který dokáže až 250krát zvýšit svou hmotnost nasátím vody a postupně ji uvolňovat kořenům rostlin, což zajišťuje stabilní přísun vláhy i v extrémně suchých obdobích. Při aplikaci v lesnictví se díky tomu zvýšilo přežití některých dřevin až o 40 procent. Předmětem hodnocení je také aktuálně nová linie jarního ječmene s kratším stéblem snižující riziko polehání porostů, s vyšším výnosem a vyšší kvalitou zrn, což je projekt několika institucí za účasti Akademie věd ČR. Řada výzkumných projektů probíhá také ve spolupráci s komerčními subjekty – příkladem jsou Pražské vodovody a kanalizace, které začaly ve spolupráci s vědci vysazovat na svých pozemcích bylinu kokrhel luštinec, která parazituje na kořenech trav. Tím oslabuje nežádoucí plevele a zároveň podporuje druhovou rozmanitost lučních porostů.
Všechny zmiňované příklady (a řada dalších) přitom v nějaké formě zlepšují konkurenceschopnost zemědělců nebo podnikatelů v lesnictví nebo potravinářství, přesto nejsou v praxi dostatečně využívané, mimo jiné i proto, že o nich dotčená podnikatelská veřejnost neví. Téměř žádné povědomí o nich pak nemá laická veřejnost, ačkoli jde také o její prospěch, a i v tom je kámen úrazu. Pokud by občané ČR věděli, jaké jsou výsledky vědy a výzkumu placených z jejich daní, mohli by takové projekty veřejně podporovat a politici by jim mohli zvýšením výdajů na vědu a výzkum vyjít vstříc. Nejen v zemědělství je to navíc pro budoucí rozvoj naprostá nutnost.
