Ota Klempíř

Ota Klempíř Zdroj: ČTK / Šulová Kateřina

Sezemský: Jak to bude s poplatky? Ve veřejnoprávních médiích houstne vzduch

Jiří Sezemský
Diskuze (17)

Andrej Babiš ukončil spekulace, zda se nebude odkládat jeden ze sporných bodů programového prohlášení vlády znamenající faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. „Televizní poplatky chceme určitě vyřešit k 1. lednu 2027,“ ujistil veřejnost, aniž naznačil, jak bude nahrazeno uvažované zrušení koncesionářských poplatků. Přetrvávající mlžení jen posiluje pochybnosti, zda bude udržena jejich nezávislost, jak se dušují představitelé vlády.

Slovensko má náskok

Dohady o budoucnosti veřejnoprávních médií zesílily v polovině února v souvislosti s kuloárovými informacemi, že premiér stopnul prezentaci ministra kultury Oty Klempíře na koaliční radu k variantám, jak platit Českou televizi a Český rozhlas. Není prý na pořadu dne.

Původní záměr platit obě média ze státního rozpočtu však trvá. Na co nejrychlejší změnu naléhá SPD a Klempíř, jenž ještě loni v souladu s programem Motoristů zrušení poplatků zpochybňoval, se dostává pod tlak. Nakonec bude paradoxně právě on nositelem a hlavním obhájcem kontroverzní změny, jež vyvolává silné emoce.

O lecčems napovídá sbližování české vlády s vládou Roberta Fica. Klempíř si pochvaloval nedávné setkání s národoveckou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou. „S radostí obnovujeme zamrzlé vztahy,“ komentoval schůzku na Instagramu.

Šimkovičová mu nabídla zkušenosti s ovládnutím veřejnoprávních médií, jež proběhlo po návratu Fica do vlády v roce 2023. „Nejde o jednoduchou změnu, po zrušení poplatků je třeba mít připravené i další kroky,“ radí ministryně a Klempíř tuto debatu uvítal. „Slovensko v tom má náskok. Paní ministryně mě upozornila na určité pasti, kterým bychom se měli vyhnout.“

Kontroverzní vzor

Má-li Slovensko náskok, je třeba připomenout, v čem. Ficův kabinet prosadil změnu zákona, jenž umožnil plně převzít kontrolu nad Slovenskou televizí a rozhlasem (STVR). Slovenská veřejnoprávní média byla už dříve sloučena do jedné instituce a placena ze státního rozpočtu, ale nová struktura, včetně způsobu obsazování kontrolní rady (parlamentem a ministerstvem kultury), umožňuje značné posílení vlivu vládní většiny.

Vedení STVR bylo odvoláno a nahrazeno povolnějším managementem. Jejich financování je závislé na libovůli parlamentní většiny, což oslabuje nezávislost. Dopady se dostavily okamžitě. Slovenská vláda snížila v roce 2024 výdaje této instituce o 30 procent a parlamentní většina může i nadále libovolně utahovat šrouby.

Model sloučení obou médií placených ze státního rozpočtu a osekání jejich výdajů prosazuje Patrik Nacher (ANO) a dnes jej má na stole Klempíř. Ministr chce legislativní změnu financování předložit v červnu.

Tohoto obratu si povšimla organizace Reportéři bez hranic, monitorující svobodu médií ve 180 zemích světa, která varuje před slovenským vývojem v Česku. Slovensko se za Ficovy vlády propadlo v žebříčku svobody médií na 38. místo, zatímco Česko je desáté.

V sedmnácti zemích EU sice jsou veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu, ale velmi záleží na tom, jaký zvolí model. Zda slovensko-maďarský s cílem dostat média pod vládní kontrolu, nebo skandinávský model speciální daně oddělené od rozpočtu, což minimalizuje politické ovlivňování.

U nás se dá spíš očekávat inspirace slovenským modelem. Babiš a Okamura útočí na veřejnoprávní média, a hlavně na Českou televizi dlouhodobě. V poslední době odtud pokračuje exodus známých tváří. Sílí i tlaky na Václava Moravce a Jindřich Rajchl avizuje, že se postará o jeho odchod z České televize.

Ve veřejnoprávních médiích houstne vzduch. Zhruba 1850 zaměstnanců podepsalo prohlášení vyjadřující obavy z budoucnosti. „Politické útoky na obě veřejnoprávní instituce naše obavy jen prohlubují. Chceme být i nadále odpovědní veřejnosti, nikoliv politikům, ať už vládním, nebo opozičním,“ uvádějí.

Na jejich stranu se stavějí domácí i zahraniční mediální asociace. Přidávají se i generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral, preferující současný model financování. Proti zrušení poplatků se vyslovil i Senát. Ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií je jedním z témat veřejných protestů, a možná i proto nyní vláda mlží, aby nevyhrocovala situaci.

Macinkova nula

Zatím nejkonkrétnější krok předvedl ministr zahraničí Petr Macinka. Oznámil, že chce ukončit financování zahraničního vysílání Českého rozhlasu, jež letos slaví devadesát let existence a měsíčně ho poslouchá více než 300 tisíc lidí. Nejde o politickou propagandu, ale o informování o ekonomické diplomacii, kultuře nebo třeba českých tradicích.

„Rozhodl jsem o vypovězení smlouvy s Českým rozhlasem na zahraničním vysílání rozhlasu, což v letošním roce bude znamenat snížení o 8,75 miliónu na konečných 26,25 miliónu a od roku 2027 na nula korun,“ oznámil Macinka při projednávání rozpočtu ve sněmovně.

Poněkud eufemisticky doplnil, že vysílání stanice Radio Prague International, která zajišťuje vysílání Českého rozhlasu v sedmi jazykových mutacích do celého světa, neruší, jen ho přestává platit, což mu ukládá zákon o Českém rozhlasu. V tom problém nevidí. Musí prý šetřit a připraví příslušnou novelu zákona.

„Jde o nástroj veřejné diplomacie, který přispívá k propagaci dobrého jména České republiky v zahraničí, při dodržení základních principů veřejnoprávního vysílání. Obdobná služba existuje v převážné většině evropských států, včetně všech našich sousedů,“ brání tuto službu ředitel Zavoral.

To je na Macinkově přístupu nejpodivnější. Zahraniční vysílání funguje téměř ve všech zemích EU a většinou nejde jen o rozhlas, ale i o televizi, jako například v Maďarsku, Německu, Polsku, ve Francii, v Británii, ve Švédsku, Finsku, Španělsku a v dalších zemích. Slovensko či třeba Dánsko se zaměřují na rozhlasové vysílání jako u nás, jinde (například Itálie) zase vysílá jen televize. V čem je zakopaný pes?

Motoristé mediálně prodávají drobné a často jen ideologické škrty, ale pustili státní rozpočet se zvýšeným schodkem 310 miliard korun, porušujícím zákon o rozpočtové odpovědnosti o 64 miliard. Macinka ruší dlouholeté financování zahraničního vysílání rozhlasu zřejmě jen proto, že ho nemá přímo pod kontrolou.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Vstoupit do diskuze (17)

Články z jiných titulů