Jiří Štefek: Pracákový strašák se po letech vrací. Proč se zvyšuje nezaměstnanost?
Z nezaměstnanosti se opět stává společenské i politické téma. Lidí bez práce v České republice totiž citelně přibývá a míra nezaměstnanosti v lednu letošního roku dosáhla 5,1 procenta. Takto vysoko byla naposledy před devíti lety, v únoru 2017.
Ze statistik vyplývá, že v prvním měsíci letošního roku evidovaly tuzemské úřady práce celkem 378 547 osob. Aktuální počet lidí bez práce je skutečně plus minus srovnatelný s již zmiňovaným únorem 2017. Když se však podíváme na další údaje z pravidelných měsíčních reportů, vidíme už velký rozdíl. Zatímco před devíti lety zaměstnavatelé nabízeli 143 098 volných míst, na začátku letošního roku to bylo jen 86 431. Výsledek těchto srovnání není příliš optimistický: počet lidí bez práce přibývá, volných míst však ubývá.
Jaké je vysvětlení
Zatímco aktuální statistická data vyznívají poměrně jasně, komentáře k nim se v mnoha ohledech rozcházejí. Lidé z pracovních agentur operují faktorem sezónnosti a tvrdí, že se na jaře trend otočí a lidí bez práce bude ubývat. Děje se tak každým rokem, takže lze předpokládat, že stejné to bude i letos. Otázkou však je, kolik lidí z evidence odejde, práci si skutečně najde a zda sezónní efekt jen nepokryje další propouštění v průmyslu.
Jiný pohled nabídl Babišův ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Podle něj za skokovým růstem nezaměstnanosti stály změny v podpoře nezaměstnanosti. Od ledna se totiž její výše v prvních měsících zvedla ze 65 na 80 procent předchozího výdělku. A tato skutečnost prý vedla řadu lidí k tomu, že se na úřady práce přihlásili až po Novém roce. Není vyloučeno, že určitá skupina lidí se tak zachovala, ale Juchelkovo prohlášení budí spíš dojem pokusu o politické píár.
Situaci na pracovním trhu je potřeba sledovat v mnohem širších souvislostech a vzít na vědomí i další faktory. Jedním z nich je například skutečnost, že v loňském roce odešlo do předčasného důchodu rekordní množství lidí. Zároveň se zvýšil počet firem a vzrostl i čistý počet osob samostatně výdělečně činných. Tyto všechny faktory by měly působit jednak na pokles nezaměstnanosti, jednak na růst volných míst. Realita je přitom v obou faktorech přesně opačná. Pravdu je proto potřeba hledat i někde jinde.
Rostoucí mzdy
Někteří ekonomové poukazují na zhoršující se situaci v tuzemském průmyslu, který je ve vleku rostoucích nákladů na mzdy a energie, nedostatečně se zvyšující produktivity práce, ale i horšící se situace v tradičních exportních trzích na západě Evropy. Řada firem má kvůli tvrdé konkurenci problémy s odbytem, snižuje stavy nebo odcházející zaměstnance nenahrazuje novými. Think tank IDEA při CERGE-EI upozorňuje, že se prudce zvyšuje podíl dlouhodobě nezaměstnaných, stále ve větším ohrožení se nacházejí ženy po mateřské, zaměstnanci pár let před penzí, ale i lidé s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním. Tedy ti, o nichž se vždy tvrdilo, že budou mít problémy se ziskem práce nejmenší.
Podtrženo, sečteno, z nezaměstnanosti se stává strašák, jemuž by měla současná vládní garnitura věnovat pozornost. Armáda lidí na pracáku nebo v předčasném důchodu bude pro ekonomiku hodně těžkým balvanem, a státní rozpočet se tak dostane pod ještě větší tlak, než kterému čelí nyní.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
