Martin Bryś: O průzkumech a lidech aneb Jsou důležitější lajky, hlasy, nebo instagram?
K jisté argumentační lenosti dozrála poslední dobou zdejší politická debata. Z výroků některých vládních činitelů je znát, že ačkoliv se ve svém konání tváří poměrně sebejistě, snad z popudu svědomí mají tendenci obhajovat se čím dál obskurnějšími způsoby.
Lajky a maily
Stačilo by klidně říct, že jsme na podzim od voličů dostali takovou procentní nadílku, která nám dává možnost se stavem věcí veřejných zatočit, jak si usmyslíme. Jenže konkrétními volebními zisky se tu zase tolik neargumentuje. A to z dobrého důvodu. I v zúžené perspektivě Tomia Okamury a Petra Macinky působí 7,7 procenta pro SPD a 6,7 procenta pro Motoristy jako absurdně slabý mandát k proneseným výrokům, činům a ostudám jejich závažnosti. Místo toho, aby zmínění politici na rovinu přiznali, že jsou černými pasažéry hnutí ANO a ve vládě se vezou jenom proto, že mohou jejího předsedu Andreje Babiše účinně vydírat trestním stíháním, operují raději vlastní, irelevantní metrikou. Tomio Okamura před kritikou šermuje údajnými tisícovkami pochvalných e-mailů a deseti tisíci internetových lajků. Petr Macinka k výhodám Filipa Turka zase řadí statisícové dosahy na sociálních sítích a pak o trochu lépe i jeho dvaceti tisíci preferenčních hlasů z voleb do Poslanecké sněmovny.
Jako by lež byla pravdivější tím, kolik lháře sleduje na Facebooku lidí, a nehorázný výrok se stával přijatelnějším s další a další e-mailovou pochvalou. Možná někomu nekompetentní hulvát dává s každým preferenčním hlasem čím dál větší smysl. Možná ale pouze ve světě, kdy by tito politici vládli jen své marginální voličské skupince.
Jenže nyní jsou, tak říkajíc, nás všech.
Čísla versus čísla
Ke smůle obou politiků to však nejsou pouze jejich hausnumera, co se objevuje ve veřejném prostoru, máme tu i průzkumy veřejného mínění. Čistě podle nich by měl Petr Macinka v kauze Turek zvolit úplně opačný přístup. Jeho nominantovi totiž nedůvěřuje 70 procent respondentů (nejhorší v žebříčku), zatímco prezidentovi věří 62 procent respondentů (nejlepší v žebříčku), jak zjistilo CVVM. Kam se hrabou nějaké lajky. V tomto duchu je také zvláštní, že se Macinka zdráhá, aby kauzu Turek rozhodl Ústavní soud. Ten má ale podle STEM důvěru lidí více než dvojnásobnou oproti vládě a Poslanecké sněmovně. Tak kde je problém?
Ani Okamurův přecpaný e-mail nezastře fakt, že jeho rozvratné řeči vůči Evropské unii a NATO neodrážejí většinové mínění českých občanů. Severoatlantická aliance má důvěru dvojnásobnou oproti šéfovi SPD. A líp si stojí i ten proklínaný Brusel. Soudě podle dalších čísel se ani nedivíme, proč má zrovna pan Okamura takovou pifku na veřejnoprávní média, která ho v šetření důvěry veřejnosti přerůstají o desítky procent. Lépe než Okamura si nakonec vede i Poslanecká sněmovna, které předsedá. Někdy z toho člověk-politik ovšem vyjde líp, když ho téměř nikdo nezná, jako je třeba ministr zemědělství Martin Šebestyán, o němž nemá 74 procent dotázaných ani tušení. Ale třeba se ještě proslaví (ne)vymáháním neprávem vyplacených dotací po Agrofertu.
Abychom byli spravedliví, podívejme se i do opozičních lavic. Jejich politici asi dobře vědí, proč se podobnými čísly neohánět. Pro ty s letitou politickou kariérou je největší fackou, když je víc lidí nezná, než odmítá, jako třeba předsedu lidovců Marka Výborného. Vyrovnané hodnoty u předsedy ODS Martina Kupky zase prozrazují, že nemastnost a neslanost jejich politiky je důvodem, proč jsou, kde jsou.
Nakonec můžeme být rádi, že si vládneme podle voleb, a ne podle průzkumů a internetu. Ačkoliv, komu by se nelíbilo mít za premiéra fotbalistu Petra Čecha, který má na Instagramu 2,6 miliónu sledujících, a k tomu ještě jako lídra hypotetické strany Hasiči sobě, jimž podle STEM věří rekordních 95 procent lidí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
