Trumpova pochvala Macinkovi, jásot sekty MAGA a medvědí služba pro zájmy České republiky
Donald Trump pochválil Petra Macinku za střet s Hillary Clintonovou. Narcistní prezident navyklý na podobné patolízalství prokázal svoji povrchnost. A ministr zahraničí škodí zájmům naší země, protože ji vyřazuje na okraj Evropy.
Nediplomatická etuda ministra Petra Macinky v Mnichově, kde se ujal role Trumpova advokáta a znemožnil Česko před evropskými spojenci, má překvapivou dohru. Pochválil ho samotný americký prezident. „Skvělá práce ve vaší debatě s Hillary Clintonovou na různá témata, včetně jejích směšných názorů na gender. Pozdravujte všechny ve vaší báječné zemi!“ vzkázal Macinkovi na síti Truth Social.
Jalové poštěkávání
Macinka je na vrcholu blaha. S ním je u vytržení místní odnož Trumpovy sekty MAGA (Make America Great Again) kolem Institutu Václava Klause a její agilní bubliny příznivců na sociálních sítích. Konečně někdo projevil odvahu a nandal jim to, jásají. To je ovšem velmi krátkozraký pohled, který se může Česku šeredně vymstít.
Šéfa miniaturní straničky si sice všiml vůdce největší světové mocnosti, ale jedině proto, že se navezl do jeho světoznámé oponentky a otvíral témata kulturních válek mimo kontext hlavních motivů konference o bezpečnosti v Evropě. Ministr se přitom pustil na hodně tenký led. Evropští spojenci nejsou zvědaví na postklausovské vyprávěnky o „demokratických deficitech“, zvlášť v dnešní vypjaté geopolitické situaci.
Každé členství v mezinárodním společenství má svoje pravidla a komu nevyhovují, může kdykoli dobrovolně odejít. Ať to tedy Motoristé řeknou po boku SPD na rovinu. Bylo by to čistší než macinkovské jalové poštěkávání, které nic neřeší a jen zhoršuje pozici Česka v Unii.
Trumpova přízeň je ovšem těkavá. Macinka mu sice snaživě vyleštil boty, ale co by asi šéf Bílého domu dělal, kdyby dostal komplexnější informace o české vládě? Jak by reagoval na její snižování výdajů na obranu, když sám bazíruje na pravém opaku?
Spojenci Bílého domu
Na mnichovské konferenci vystoupil i ministr zahraničí Marco Rubio. Působil sice smířlivěji než loni dryáčnický „kazatel“ J. D. Vance, ale nakonec svůj relativně pozitivní dojem vymazal. Účastníci s úlevou vyslechli jeho ujišťování, že „stabilní Evropa je pro nás životně důležitým zájmem a potřebujeme ji pro vlastní bezpečnost“. Krátce poté ovšem navštívil Roberta Fica a podpořil Viktora Orbána ve volební kampani, kteří evropskou jednotu rozbíjejí. Jaký to dává smysl?
Rubio vyslal jasný signál, koho současné osazenstvo Bílého domu v Evropě preferuje. Staví se za poloautoritářské režimy kolaborující s Putinem, se kterým chtějí co nejdříve normalizovat vztahy. To chce ostatně i Trump za cenu tlaku na kapitulaci Ukrajiny a územní odměny pro vyviněného agresora.
Oba bezskrupulózní politici se létají klanět do Moskvy i do Trumpovy rezidence Mar-a-lago a zároveň blokují pomoc Ukrajině a ruské sankce, čímž vrážejí klín do unijní jednoty. A přesně to dnes Trump od svých evropských spojenců očekává.
Podlézání Trumpovi neznamená nic jiného než souhlas s jeho politikou Amerika na prvním místě, jež je zcela v rozporu se zájmy Evropy, kterou chce jako nepohodlného konkurenta rozbít. Vyplývá to i z jeho nedávné Národní bezpečnostní strategie, která zásadně otáčí zahraniční kurs. Pochválilo ji Rusko, jelikož v ní není označováno za hrozbu, a výrazně se vymezuje proti Evropě.
Trump proti Evropě
Trumpovci pracují na oslabení transatlantické vazby a významu NATO. Stahují bezpečnostní záruky Spojených států z Evropy, kde chtějí podporovat populistické síly, které ji budou rozkládat zevnitř. Speciální místo má mezi nimi maďarský premiér, kterému hrozí volební porážka. Hnutím MAGA je považován za zářný příklad úspěšného představitele nacionálního konzervatismu i za cenu oslabování demokratických institucí a katastrofálního stavu ekonomiky.
Nejde jen o Orbána a Fica. Vance podpořil extremistickou stranu Alternativa pro Německo, která si „shodou okolností“ naplánovala svůj červencový sjezd přesně sto let po zahajovacím říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který vytvořil předpolí pro následné uchopení moci Hitlerovými nacisty.
Vztahy Bílého domu s Evropou se výrazně zhoršily po šíleném plánu Trumpa ovládnout Grónsko za každou cenu, původně i s použitím síly. Tehdy se drtivá většina evropských zemí postavila za dánskou suverenitu, přičemž jednou z mála výjimek byl zbabělý postoj Babišovy vlády ve snaze nerozházet si Trumpa.
Jenže právě tento dočasně zažehnutý lapsus vede evropské vůdce ke zlomu uvažování, že pochlebování psychopatickému vůdci nikam nevede. Rychle na něj zapomíná, pokud není pravidelně opakováno. Své by mohl vyprávět Zelenskyj, jenž si uvědomuje, že je lepší mít Trumpa na své straně, a přesto je jím k neustálým ústupkům tlačený on, nikoli agresor Putin.
V této situaci v Evropě dramaticky poklesla důvěra v amerického prezidenta a jen výrazná menšina populace dnes považuje Spojené státy za spolehlivého spojence. Fatální pokles důvěry jde přímo na vrub Trumpova agresivního chování, rozbíjení pravidel a neustálých hrozeb celními válkami.
Nepopulární Trump
Macinka se v těchto sporech staví z ideologických důvodů na jeho stranu, ale dělá tím Česku medvědí službu. Aby sám nelitoval. Zatímco mu aplaudují stoupenci MAGA, kteří považují Evropu za větší hrozbu než Rusko, popularita Trumpa prudce klesá i u nás.
Před rokem hodnotilo jeho působení v úřadu pozitivně jen 28 procent české populace spíše seniorského věku, zatímco 64 procent jej vnímalo negativně. „S rostoucím stupněm vzdělání se hodnocení významně zhoršuje,“ uvedla agentura CVVM. Letos naměřila ještě horší výsledky, a to i u příznivců současných vládních stran.
Největší důvěře se těší evropský prezident Macron (53 procent), Zelenskyj si u nás stále drží slušnou podporu 44 procent. Orbána podporuje jen 22 procent dotázaných (59 procent nedůvěřuje), Fica 21 procent proti 67 procentům. U obou převažuje výrazná nedůvěra voličů Motoristů.
Mnohem hůře dopadl Trump, jenž se octnul na chvostu žebříčku s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Americkému prezidentovi důvěřuje jen 12 procent Čechů (83 procent nedůvěřuje), Putin má podporu 8 procent respondentů. Trumpovi věří jen 19 procent voličů Motoristů, 21 procent příznivců ANO a 31 procent elektorátu SPD. U voličů současné opozice jsou hodnoty důvěry Trumpovi blízké nule.
To však Macinkovu euforii kvůli pěti vteřinám „slávy“ za oceánem nemůže zkalit a jeho sympatizantům a zřejmě i opět mlčícímu premiéru Babišovi, údajnému garantovi zahraniční politiky, je to srdečně jedno. Macinka může litovat jen jediné věci. Kdyby byl ve své servilitě rychlejší, mohl Rubio zavítat i do Prahy, a domalovat tak rýsující se obraz „trojského“ triumvirátu Orbán-Fico-Babiš k dokonalosti.
