Martin Bartkovský: Petr Macinka se ukázal jako pokálené dítě světové diplomacie
Bylo to trochu bolestivé sledovat a výstřižky z té debaty obletěly svět. Účast Petra Macinky v panelu bezpečnostní konference v Mnichově s (mimo jiné) Hillary Clintonovou a Radkem Sikorským rozhodně nezůstala bez povšimnutí. Zatímco tvrdé jádro MAGA fanoušků v USA „neznámému muži s červenou kravatou“, jak Macinku titulují v komentářích, tleská, liberální voliči se mu smějí. To podstatné ale bylo, že Petr Macinka svou přítomností zničil jinak zajímavě rozvíjející se debatu. Potvrdil, že Motoristé jsou prostě jen internetoví trollové, kteří získali pravomoci v reálném světě. A také viditelné posty, na které nestačí.
K Hillary Clintonové mám tisíce výhrad. Vedle Petra Macinky ale působila jako debatní královna. Smazal ho i polský ministr zahraničí Radek Sikorski, těžká váha evropské politiky. Macinkovy výlevy pak přerušovaly tok myšlenek bulharského politologa Ivana Krasteva, jehož příspěvky byly v panelu to nejzajímavější. Paradoxně si tak Macinka notoval s Američanem Gladdenem Pappinem, šéfem Maďarského institutu pro mezinárodní otázky a voličem Donalda Trumpa. Škoda že si Macinka nezjistil, kdo přesně vedle něj sedí. Pappin totiž působil několik let v maďarském centru Mathias Corvinus Collegium, což není nic jiného než politická neziskovka, kterou Viktor Orbán zadotoval miliardami korun z akcií společnosti MOL. Známý český škrtač neziskovek by si od takového člověka musel odsednout, ale to by se ministr zahraničí musel na panel připravit.
Většinu času to totiž působilo tak, jako když ke stolu s velmi učenou společností, která řeší náročné filozofické otázky, přiběhne batole s tím, že si zrovna nadělalo do plenek. Dospělí se tak musí zvednout, malého přebalit a nedokončí myšlenky, které byly u stolu nadneseny. Radek Sikorski místo rozvinutí debaty nad rozdílem mezi Západem v USA a Západem v Evropě musel Macinkovi vysvětlovat, jak funguje Evropská unie. Debatu s Hillary Clintonovou o pomoci kolektivního Západu Ukrajině pak stočil k tomu, že na světě existují jen dvě pohlaví. Festival vlastního mimoňství zakončil větou, že „možná není tak chytrý jako zbytek panelu“, čemuž polský ministr jen souhlasně přikývl.
Opět se tak ukazuje, jak neschopné ministry si Andrej Babiš do své vlády vybral. Je zajímavým diplomatickým cvičením vyslat na světové debatní kolbiště člověka, který debatovat nedokáže a uchyluje se jen k osobním útokům. Macinka se na ostatní státníky utrhuje stejně jako na české novináře. Jenže to Česko v zahraničí pouze poškozuje. Ukazuje to, že asistování Václavu Klausovi z vás prostě profesionálního politika neudělá. Což ostatně potvrzuje i sám Klaus, který Macinkovu roli po svém boku bagatelizuje při každé příležitosti. Naposledy ve spřátelených pořadech Xavera Veselého i na Prima CNN, kde opět Motoristy kritizoval a pochválil z nich v podstatě jen Vladimíra Pikoru.
Další hrdý Motorista, Boris Šťastný, který po faux pas s odměnami pro paralympioniky a umístění cedulek „choďte po schodech místo ježdění výtahem“ ve sněmovně aktuálně zaujal ideou, že by rád Praze dopřál olympiádu. Možná už se setkal s Národním protidrogovým koordinátorem Pavlem Bémem, jenž měl kdysi také podobné sny. Tak mu třeba myšlenku vnukl sám Bém, případně mu doporučil nějaký silnější „matroš“, aby mohl Šťastný dál podobně vesele halucinovat. Jinak si takový nápad „od rozpočtově zodpovědné strany, která ohlídá Babišovo utrácení“, neumím vysvětlit.
Poslední motoristickou třešničkou bylo oznamování nového kandidáta na ministra životního prostředí, kterým se má stát poslanec Igor Červený. Ten potvrdil, že na ministerstvu bude dělat to, co na očích Filipa Turka uvidí. V tom mu rozhodně nikdo nebude bránit. Tak snad dojde i na nějakou politickou práci. Nový ministr zatím jen avizoval, že místo ochrany přírody bude ochraňovat český průmysl a že na výlety po světě tam, kam to půjde, vezme Turka s sebou. Hlídání vládního „zmoštěnce“ tak nyní po Macinkovi a Slovácích přebírá právě Červený. Tak snad bude úspěšnější. Vysílání mentálních batolat na evropské a světové diplomatické kolbiště tím nekončí, spíš naopak. Andrej Babiš by měl zvážit, zda by prostě všude neměl jezdit jen Karel Havlíček. Ten rozhodně nenadchne, ale hlavně nikoho neurazí a Česko si bude dál moci užívat geopolitického nezájmu dalších zemí. S Motoristy na cestách mám trochu obavu, aby nás nějaká světová velmoc nechtěla vzít pod svá vojenská ochranná křídla a raději nad námi vyhlásit protektorát. To by se pak líbilo jen Filipu Turkovi.
Text vyšel také jako editorial nového Reflexu.
