Urbanová a Studená z Pod svícnu: Je rok 2026 a tady umírají děti. Práva rodičů jsou u nás „svatá kráva"
Domácí násilí není v české společnosti okrajovým jevem, ale realitou, se kterou se někdy setkal každý desátý muž a téměř každá třetí žena. Podle průzkumu agentury Ipsos, který si nechala vypracovat iniciativa Pod svícnem, se s touto formou agrese setkalo 30 % žen a 11 % mužů. „Naše kampaň Chlapi (ne)pláčou míří i směrem k tomu, aby to i ti muži více hlásili,“ uvedly v Prostoru X spoluzakladatelky iniciativy Pod svícnem Barbora Urbanová a Michaela Studená s tím, že u mužů je latence hlášení těchto činů stále velmi vysoká.
Zatímco u žen jsou čísla vyšší, u mužských obětí je znepokojivý věk, kdy k násilí dochází. Data ukazují, že nejvíce mužů si traumatem prošlo už v útlém dětství, nejčastěji rukou vlastních rodičů. „Úplně ta nejširší populace chlapců, kteří si prošli domácím nebo sexualizovaným násilím, je mezi šestým a desátým rokem,“ řekla Michaela Studená. Podle jejích slov je v těchto případech viníkem nejčastěji matka, a to ve 28 % případů, zatímco otec figuruje jako agresor u 25 % obětí.
Právě ochrana dětí v rámci rodiny je podle iniciativy Pod svícnem v českém právním systému problematická, protože se často upřednostňují práva rodičů nad bezpečím dítěte. Systém je v tomto ohledu nastaven velmi rigidně a často nereaguje ani na varovné signály. „Narazilo to na moji oblíbenou věc našich českých zákonů, a to jsou rodičovská práva, která jsou kolikrát až jako svatá kráva tady,“ uvedla poslankyně hnutí STAN Barbora Urbanová. Dodala, že nápravu systému se snaží prosadit skrze balíček opatření Lex Mareček, který by měl situaci řešit koncepčně a z více stran.
Frustrace zakladatelek iniciativy pramení především z faktu, že i přes existenci kontrolních mechanismů dochází k tragédiím, kterým bylo možné předejít. Selhávání jednotlivých článků systému, jako je OSPOD nebo soudy, má často fatální následky. „Panebože, vždyť je rok 2026 a nám tady umírají děti, protože, přestože ten systém o nich věděl, že se trápí v té rodině, tak on je vrátil k tomu rodiči, který to dítě zabil,“ řekla Urbanová. Zdůraznila, že je nezbytné, aby stát přestal být alibistický a začal konečně jednat v zájmu těch nejzranitelnějších.
Věděli jste, že cílené odpírání peněz i na drobnosti může být začátkem promyšleného trýznění? Proč 40 % obětí o svém traumatu nikdy nepromluví, jakou roli hraje v agresi hluboký komplex méněcennosti samotných násilníků a proč je právě nyní klíčové prolomit mlčení o promlčecích lhůtách, které hrají do karet pouze pachatelům. Pusťte si celý Prostor X s Barborou Urbanovou a Michaelou Studenou z iniciativy Pod svícnem.
