Pod svícnem: Učitelka zneužila chlapce. Je to roštěnka, má prý být rád. Veřejnost to vůbec nepochopila
Když dospělá žena zneužije nezletilého chlapce, nereagují všichni tak, jak byste možná čekali. Společenské vnímání sexualizovaného násilí nejen na mužích je v Česku stále zatíženo předsudky, které oběti místo pomoci vystavují výsměchu. Zakladatelky iniciativy Pod svícnem Barbora Urbanová a Michaela Studená v Prostoru X upozorňují, že u mužů a chlapců veřejnost často sklouzává k bagatelizaci, zejména pokud je agresorkou žena.
Michaela Studená připomněla případ učitelky, která zneužila svého žáka, a následnou reakci okolí. „Ta debata pod tím byla fakt příšerná ve stylu: No, tak má být rád, vždyť je to krásná ženská, taková roštěnka, taky bych si dal říct,“ uvedla Studená.Podle odbornic tento přístup dokazuje, že veřejnost stále nechápe podstatu sexualizovaného násilí, které není o touze, ale o zneužití moci a autority. Trauma oběti je v takových případech hluboké a může mít dlouhodobý vliv na její další život. „Veřejnost vůbec nepochopila, že ten chlapec z toho může mít fakt trauma, že ona využila nějaké jeho slabší stránky a využila toho mocenského postavení, které vůči tomu chlapci měla,“ řekla Studená. Zdůraznila, že zlehčování těchto činů pouze odrazuje další oběti od toho, aby o své zkušenosti promluvily.
Legislativa se snaží na tyto nuance reagovat změnou definice znásilnění, která se v trestním zákoníku zaměřuje na absenci souhlasu. Barbora Urbanová vysvětlila, že fyzické násilí nebo odpor nemusí být vždy přítomny, aby se jednalo o závažný trestný čin. „Vysvětlovali jsme, že česky je znásilnění od slova násilí, ale že to může bolet i ve chvíli, kdy tam to násilí není,“ uvedla poslakyně hnutí STAN Barbora Urbanová. Podle ní je klíčové pochopit, že jakýkoliv zásah do intimity, který je vynucen manipulací nebo mocenskou nadvládou, patří do kategorie násilí.
Kromě změny zákonů jsou naprosto klíčové i preventivní mechanismy, jako je takzvaný dětský certifikát pro lidi pracující s mládeží. Ten by měl od ledna 2027 zajistit, aby osoby s násilnou minulostí nemohly zastávat pozice, kde přirozeně vzniká mocenská nerovnováha. „Pokud jsou lidé slabí v téhle věci a chtějí tu moc zneužívat, tak ať nejsou v pozicích, kde to budou moci dělat,“ řekla Urbanová.
Statistiky naznačují, že sexualizované násilí na mužích je v Česku mnohem rozšířenější, než si připouštíme, ale oběti narážejí na bariéru „mužské síly“ a studu. Zatímco průzkumy hovoří o 11 % mužů s touto zkušeností, realita může být kvůli vysoké latenci mnohem temnější. „Já si pořád myslím, že těch 11 %, které nám vyšlo v té studii, je mnohem nižší číslo, než jak je to doopravdy,“ uzavřela Studená.
Jak přesně má fungovat „dětský certifikát“ pro vedoucí táborů a učitele? Proč v Česku chybí policejní linka určená výhradně pro děti? Jaké konkrétní změny navrhuje Lex Mareček? Jak je možné, že čtvrtina obětí násilí uvedla, že někdo z blízkého okolí zaznamenal, že něco není v pořádku, ale nijak nezasáhl? Proč si více než třetina lidí myslí, že oběti násilí si za svou situaci mohou samy? Pusťte si celý Prostor X s Barborou Urbanovou a Michaelou Studenou z iniciativy Pod Svícnem.
