Martin Bryś: O průzkumech a lidech aneb Jsou důležitější lajky, hlasy, nebo instagram?
K jisté argumentační lenosti dozrála poslední dobou zdejší politická debata. Z výroků některých vládních činitelů je znát, že ačkoliv se ve svém konání tváří poměrně sebejistě, snad z popudu svědomí mají tendenci obhajovat se čím dál obskurnějšími způsoby.
Lajky a maily
Stačilo by klidně říct, že jsme na podzim od voličů dostali takovou procentní nadílku, která nám dává možnost se stavem věcí veřejných zatočit, jak si usmyslíme. Jenže konkrétními volebními zisky se tu zase tolik neargumentuje. A to z dobrého důvodu. I v zúžené perspektivě Tomia Okamury a Petra Macinky působí 7,7 procenta pro SPD a 6,7 procenta pro Motoristy jako absurdně slabý mandát k proneseným výrokům, činům a ostudám jejich závažnosti. Místo toho, aby zmínění politici na rovinu přiznali, že jsou černými pasažéry hnutí ANO a ve vládě se vezou jenom proto, že mohou jejího předsedu Andreje Babiše účinně vydírat trestním stíháním, operují raději vlastní, irelevantní metrikou. Tomio Okamura před kritikou šermuje údajnými tisícovkami pochvalných e-mailů a deseti tisíci internetových lajků. Petr Macinka k výhodám Filipa Turka zase řadí statisícové dosahy na sociálních sítích a pak o trochu lépe i jeho dvaceti tisíci preferenčních hlasů z voleb do Poslanecké sněmovny.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
