Poučení z Macinkova vývoje: Při svém vyděračství opomněl důležité faktory, které ho mohou zničit
Střet předsedy Motoristů Petra Macinky s prezidentem nebývale akceleruje. Novou fázi tahanice o Filipa Turka nastartovaly neurvalé smsky, jimiž Macinka prostřednictvím poradce Petra Koláře nepokrytě hrozí prezidentovi a které Petr Pavel včera zveřejnil. Byť je celá věc zatím velmi čerstvá, už nyní máme dostatek informací, abychom mohli udělit přátelské doporučení všem, kteří podobně jako Petr Macinka zatím zcela neprošli politickou pubertou.
1. Nenechávat důkazy
Nebudeme si dělat iluze o tom, že se při politických vyjednáváních pěstují jen korektní a přátelské vztahy. To, čeho se dopustil ministr Macinka a co by někdo mohl považovat za nemístné vydírání, nebude nic zcela neobvyklého. Jak asi vypadala jednání Pavla Blažka s Milošem Zemanem ohledně (ne)jmenování ministra Lipavského? Problém je forma a způsob. Když už chce politik někomu hrozit, tak to udělá buď tváří v tvář, nenechá za sebou důkazy, anebo zcela veřejně. Podle toho, jakou má ke svému počínání podporu. Když širokou a silnou, může klidně v rozhovorech mluvit o zbavování pravomocí prezidenta pro neschopnost, nebo vyhladovění jeho prezidentské kanceláře, jako to činili v minulosti někteří politici vůči Miloši Zemanovi. Pokud je podpora partnerů chabá, stejně jako důsledky jeho hrozeb, měl by tak činit co možná nejdůvěrněji. Je totiž vysoké riziko, že z něj protistrana v případě neúspěchu udělá hlupáka, podobně jako nyní prezident z Petra Macinky.
2. Nohama na zemi
Opojení mocí umí být velice silné. Někoho může popudit až k tomu, že se v textovkách prezidentovu poradci vyjadřuje jako Fantomas. Když pak vyjdou na světlo, vypadáte jako sebestředný blázen. Kdo jiný by si taky po pár měsících v politice dovolil halucinovat o učebnicích politologie, pálení mostů, ultimátech a brutálním boji? Dnešní doba nahrává politickým rychlokvaškám, které bez špetky zkušenosti, pokory a sebereflexe obsazují vysoké posty a s nevyzrálostí sobě vlastní dělají jednu chybu za druhou. Právě forma, kterou se Macinka vyjádřil, dává nyní této kauze úplně jiný obsah, než by mohla mít. Člověk i se slabou schopností introspekce by si toho všiml. Možná není od věci očekávat od politiků kromě silných postojů i silnou zkušenost.
3. Hrozba musí být pádná
Když už chcete hrát vysokou a tvrdou hru, ujistěte se, že obsah převažuje nad formou. Své záměry nám Petr Macinka osvětlil na tiskové konferenci. Prý chce zahraničním politikům oznámit, že Petr Pavel nebude zastupovat Českou republiku na summitu NATO. I kdyby se Macinkovi podařilo tuto hrozbu uskutečnit, jakože to není pouze na jeho rozhodnutí, je to naprostá slabota. Prezident sice Česko na těchto setkáních tradičně zastupuje, ale v minulosti byla řada případů, kdy tomu tak nebylo. Asi je to mrzuté, ale žádný skandál. To je ta extrémní kohabitace, která vejde do učebnic politologie? Chachá. Když už chce Macinka hrát tvrďáka, měl by se trochu pochlapit.
4. Košile bližší než kabát
Spor o Turka asi vytěžuje Macinkovu pozornost natolik, že mu na jiné podstatné skutečnosti nezbývá kapacita. Kdyby ano, všiml by si třeba nedávného průzkumu Kantaru, který uvádí, že přes 60 % voličů Motoristů volilo v poslední prezidentské volbě jeho nynějšího soka Petra Pavla. Podle lednového průzkumu STEMu pak má 41 % voličů Motoristů v prezidenta důvěru. „Geniální“ stratég Macinkova formátu by možná mohl vzít v potaz, že ve svaté válce za Turka střílí i do vlastních řad.
O kauze vyděračských sms zpráv Petra Macinky jsme mluvili také v poslední epizodě politického podcastu Reflexu Padni komu padni:
