Michael Žantovský: Donald Trump jako bavič světového formátu nemá sobě rovného
Kdosi mi krátce po mém prvním příjezdu do Washingtonu vyprávěl historku o nově zvoleném senátorovi za stát Massachusetts, který přijde o něco dřív na svou první typickou gala večeři pro tisíc lidí v plesovém sále velkého washingtonského hotelu. Sedne si na své místo a sleduje číšníka, jak obchází stoly a dává každému na talířek kousek másla. Když obsluhuje senátorův stůl, řekne mu čerstvě zvolený politik: „Promiňte, ale nemohl bych dostat dva kousky?” – „To ne,“ odtuší číšník bez zaváhání, „snad vidíte, že dávám každému jeden kousek.“ „Vy asi nevíte, kdo jsem,“ praví senátor dotčeně. „Ale vím, vy jste ten nově zvolený senátor za stát Massachusetts. Jenže vy asi nevíte, kdo jsem já.“ – „No to nevím,“ řekne senátor užasle. „Kdo jste?“ – „Já jsem ten člověk, co rozdává máslo.“
Někomu ta historka možná připadá dětinská, ale mně v absurdní zkratce znázorňuje podstatu americké demokracie jako politického systému zaručujícího rovnost a důstojnost svých občanů. Na rozdíl od evropských demokracií, které vznikaly z velké části shora díky postupnému uvolňování poručnického charakteru monarchií a vzrůstající dělbě moci s jinými společenskými skupinami, americkou demokracii budovali odvážní osadníci, lovci a farmáři zezdola, nezávisle a posléze v přímém vzdoru vůči autokratickému chomoutu.
Američtí Otcové zakladatelé kladli při psaní americké ústavy a její obhajobě v Listech federalistů mimořádnou důležitost tvorbě pojistek, jež znemožňují obnovu či ustavení jakékoli formy tyranie, včetně „tyranie většiny“. Díky těmto kořenům je americká demokracie sebevědomější, rozvrstvenější a nezávislejší než mnohé jiné. Politická direktiva tu nesměřuje z centra moci na její periférii, ale vytváří se samostatně a znovu na všech úrovních zastupitelského systému, od sdružení rodičů a přátel školy přes obecní zastupitelstva, městská shromáždění, sněmovny amerických států až po federální úroveň ve třech paralelních proudech zákonodárné, výkonné a soudní moci. Z této rozvrstvenosti pramení i obrovská odolnost systému „brzd a protivah“, který znemožňuje koncentraci a monopolizaci moci v jedněch rukou. Alespoň tak tomu vždy až dosud bylo.
Hrozba imperiálního prezidentství
První rok druhého prezidentského období Donalda Trumpa těmito jistotami poněkud otřásl. Nepřetržitý proud jeho politických kroků a iniciativ a jejich nepředvídatelnost, zaskakující často nejen jeho protivníky, ale nezřídka i jeho spojence, zkomplikovaly schopnost ostatních složek amerického systému včas reagovat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
