Trump lhal a urazil i české vojáky. Naši politici k tomu několik dní mlčí. To je velká ostuda a selhání
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek odporně lhal o účasti spojeneckých vojáků ve válce v Afghánistánu. Té se zúčastnili i čeští vojáci. „Nikdy jsme je nepotřebovali… Zůstali trochu vzadu, trochu mimo frontovou linii,“ tvrdil Trump v televizi Fox News. To samozřejmě není pravda. Mnoho evropských zemí se ostatně ostře ohradilo. Britský premiér Keir Starmer označil Trumpovy výroky za „urážlivé a upřímně řečeno otřesné“. Jenže čeští politici k nim několik dní mlčeli. To je velká ostuda, protože Češi se v Afghánistánu při misích přímo zúčastnili i mnoha bojových operací.
Na Trumpovu nehoráznost měli čeští politici ihned reagovat, stejně jak to učinili představitelé jiných spojenců. Podivné nekolikadenní ticho může svědčit o dvou věcech – buď se stalo lezení do Trumpova zadku oficiální českou zahraniční politikou, nebo si politici našich vojáků neváží. A to by bylo ještě horší a nebezpečnější než podlézání americkému prezidentovi.
V roce 2009 jsem navštívil utajovanou základnu Anaconda v afghánské provincii Orúzgán. Tehdy na ní působilo 100 českých vojáků elitní 601. skupiny speciálních sil a deset amerických vojáků. V okolí základny byly prováděny i bojové operace, naši vojáci nezůstali „trochu mimo frontovou linii“, jak říkal Trump. Už samotný přesun na základnu byl nebezpečný. „Přesun nám trval osm dní, protože jsme se museli k základně doslova probojovávat. Nepřítel soustředil obrovské množství sil a prostředků na zamezení nebo alespoň zkomplikování přesunu,“ vzpomíná tehdy velitel 601. skupiny plukovník Milan Kovanda.
Už předtím v roce 2004 čeští speciálové působili v afghánské oblasti Tora Bora (tam se měl ukrývat hledaný arciterorista Usáma bin Ládin) společně s americkými vojáky na své vůbec první bojové misi od druhé světové války. A opět – nebylo to „trochu mimo frontovou linii“. Ostatně fronty se v Afghánistánu přesně ani nedaly určit, bojovalo se na nejrůznějších místech, byla to asymetrická válka. Tehdy českým speciálním silám velel Ondrej Páleník a jeho zástupcem byl mimochodem současný náčelník generálního štábu Karel Řehka. A z tehdejší bojové jednotky se pak stalo devět vojáků generály, takže i tam vznikala elita naší armády.
V září 2011 jsem byl jako novinář v delegaci ministra obrany Alexandra Vondry na základně Hombre (to byla přezdívka vzpomínaného Páleníka) v Džalálábádu v afgánské provincii Nangarhár. I zde působila česká bojová jednotka. Mimochodem jen za první tři měsíce svého pobytu provedla společně s afghánskými silami na 50 operací. Nestála „trochu mimo“, jak tvrdil Trump.
V Afghánistánu se v letech 2002 až 2021 vystřídalo na misích celkem 11 500 českých vojáků, z nichž mnozí zde sloužili opakovaně. Nebyly to samozřejmě jenom bojové jednotky. Mezi hlavní úkoly českých speciálních sil zde patřil průzkum, výcvik afghánských speciálních sil a úderné akce. V Afghánistánu zahynulo celkem 14 českých vojáků a další desítky byly zraněny. Mezi zraněnými byli i vojáci, kteří se přímo účastnili bojových operací.
Přitom spojenečtí vojáci z desítek zemí vyrazili kdysi do Afghánistánu právě na žádost Američanů. V tomto kontextu jsou Trumpova slova ještě víc odpudivá. Jediným případem, kdy NATO ve své historii zatím aktivovalo článek o kolektivní obraně – podle něhož je útok na jednoho člena považován za útok na všechny – byly teroristické útoky na USA z 11. září 2001. Po nich členské státy vyslaly do Afghánistánu tisíce vojáků. V konfliktu pak zahynulo kromě tisíců amerických vojáků více než tisíc příslušníků ozbrojených sil dalších spojenců. Téměř polovinu z nich představují Britové. Jistě, ne všichni zahynuli při bojových operacích, ale existuje i spousty případů, že se tak skutečně stalo v boji.
Jak již bylo řečeno, na rozdíl od českých politiků jinde reagovali na Trumpova slova velmi rázně.
Britský premiér Keir Starmer označil Trumpovy výroky za „urážlivé a upřímně řečeno otřesné“. Předseda strany Reform UK Nigel Farage, který je přitom příznivcem amerického prezidenta, řekl: „Donald Trump se mýlí. Dvacet let naše ozbrojené síly statečně bojovaly po boku amerických v Afghánistánu.“
„Je to lež. Takhle se historie nedělá,“ prohlásil i nizozemský ministr zahraničí David van Weel.
„Špatné a bez respektu,“ tak popsal slova nájemce Bílého domu norský ministr obrany Tore O. Sandvik.
Polský premiér Donald Tusk podle webu Politico vzpomínal na účast na rozlučkovém ceremoniálu v afghánském Ghazní v roce 2011 s pěti padlými polskými vojáky. „Američtí důstojníci, kteří mě tehdy doprovázeli, mi řekli, že Amerika na polské hrdiny nikdy nezapomene,“ napsal Tusk na síti X a dodal: „Možná prezidentu Trumpovi tuto skutečnost připomenou.“
A čeští politici? Ve čtvrtek, kdy Trump své nehoráznosti řekl, nic. V pátek nic. V sobotu nic.
To britský premiér Keir Starmer v sobotu Trumpovi zavolal, protože cítil potřebu se vojáků své země zastat. A americký prezident pod tlakem zareagoval. Trump zveřejnil na své síti Truth Social tyto věty: „VELKÍ a velmi STATEČNÍ vojáci Spojeného království budou vždy se Spojenými státy americkými! V Afghánistánu zemřelo 457 lidí, mnoho z nich bylo těžce zraněno a patřili k největším ze všech válečníků.“ Jenže reakce se týkala pouze Britů, ostatní hrdiny Trump opět zazdil…
Pokud to české politické reprezentaci nevadí, je to velké selhání.
