Kouzelnice Alena Schillerová: Stanjurovy triky nahrazuje rozpočtová magie nové ministryně financí
Nová ministryně financí zveřejnila výsledky pokladního plnění státního rozpočtu za loňský rok a vyšlo jí, že jeho schodek překročil Stanjurův plán o padesát miliard a dosáhl skoro 290 miliard. Prostě skandál a Stanjurovo letadlo dolétalo. Vzápětí Alenu Schillerovou opravil Miroslav Kalousek a také analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta, že ve skutečnosti jde o zkreslení dané zpožděním plateb z Evropské unie a skutečný deficit je jen 250 miliard, tedy reálně došlo k překročení rozpočtového schodku o pouhých devět miliard, což není až taková tragédie. Protože ty příjmy už jsou na cestě a možná už i ve státní kase. Připojili se k nim i další ekonomové i odešlý ministr Stanjura.
Je z toho pěkná hádka, každý si trvá na svém, ale ve skutečnosti mají pravdu obě strany. Pokladní plnění rozpočtu jsou příjmy, které mezi 1. lednem a 31. prosincem do státní kasy přitekly. A od nich se odečítá, co ve stejném období odteklo ve státních výdajích.
Pokladní plnění tak funguje jako takové jednoduché účetnictví. Ale nevypovídá to o skutečném hospodaření státu skoro nic. Jde o to, že systém evropských dotací je postaven na postupu, kdy dotovaný projekt, třeba dálnici, stát nejprve zaplatí ze svého a na schválenou dotaci pak vystaví fakturu a pošle ji do Bruselu, odkud pak do státní kasy dorazí úhrada. Metodicky správně by ale měly být došlé dotace přiřazeny k příjmům roku, v němž na ně vznikl nárok v podobě třeba zkolaudování dálnice, jak říká Bárta. Ale nikde v zákoně to není psáno.
Politikům to dává prostor použít číslo, které se jim více hodí. V roce 2024 napadalo do kasy více peněz z EU, než bylo rozpočtováno, protože šlo i o nároky z předchozího roku. Ale Stanjura si tyto příjmy normálně započítal do hospodaření roku 2024 a vyšlo mu plnění rozpočtu o šestnáct miliard lepší, než by bylo metodicky správně. I proto mu deficit vyšel podle plánu.
Teď se to hodilo Schillerové, která se tak mohla opřít do hospodaření minulé vlády. A navíc má do foroty pro útraty v příštím roce čtyřicet bruselských miliard, které se jí pro naplánované utrácení budou sakra hodit. Těžko jí to zazlívat. Politika je prostě taková a obzvláště když jde o témata veřejnosti hůře pochopitelná.
Navíc Stanjura si o tento políček i přímo řekl svými triky při sestavování loňského rozpočtu, kdy podhodnotil výdaje na dotace solárním baronům o sedmnáct miliard. Naopak nadhodnotil příjmy z emisních povolenek o deset miliard. Pak dalších bratru dvanáct miliard ušetřil plánem, podle něhož výplaty školníků, uklízeček a školních kuchařek měly přejít od září loňského roku z vlády na obce a kraje, které jsou zřizovateli škol. Nicméně nakonec se to podařilo převést až od ledna, takže peníze chyběly. Kritizovala to velmi ostře Národní rozpočtová rada, ale Stanjura a premiér Fiala to bagatelizovali a tvrdili, že jde o tak malý zlomek výdajů z celkových dvou a půl bilionu, které stát utratil, a v případě potřeby se na to peníze najdou.
A asi se i našly, protože nemít bruselské peníze zpoždění, chybělo by opravdu jen těch devět miliard, což je sice také překročení schodku, ale ne tak dramatické jako padesát miliard.
Nakonec je to vše tak trochu politická knoflíková válka. Ve skutečnosti jak náš zákon o rozpočtové odpovědnosti, tak ratingové agentury zajímá výsledek celých veřejných financí v ČR. Ty zahrnují nejen státní rozpočet, ale i rozpočty samospráv, mimorozpočtových fondů, vysokých škol a dalších veřejných institucí. Navíc tam nejde o jednoduché pokladní plnění, ale o tzv. akruální účetnictví, které příjmy a výdaje důsledně přiřazuje k roku, kdy skutečně vznikly. Takže když budou letos v červnu platit firmy doplatek daně ze svých zisků, bude přiřazen k loňskému rozpočtu, kdy ten zisk reálně vytvořily.
Podklady, které v tomto případě nezpracovává ministerstvo financí, ale Český statistický úřad, následně ověřuje i Eurostat a metodika je pro všechny země stejná.
Poslední ověřené výsledky jsou k dispozici za rok 2024 a byly vydány na konci loňského srpna. Ukazují, že schodek celých veřejných financí dosáhl výše 163 miliard, což činilo dvě procenta HDP. To je podstatné zlepšení oproti roku 2021, kdy tento deficit činil 312 miliard a pět procent HDP. Jaký pořádek, či nepořádek nám zde nechala ve veřejných financích za celé své působení Fialova vláda, ale uvidíme v reálu a nezkresleně až za deset měsíců.
