Tristní divadlo: SPD cenzuruje Zůnu, který si to nechá líbit. Obranu ovládla proruská lobby
Ministr obrany Jaromír Zůna byl donucen popřít sám sebe. Z podporovatele Ukrajiny se pod tlakem prokremelského bloku SPD stala nesvéprávná loutka. Změnil své názory tak potupně, že by udělal lépe, kdyby rezignoval, aby si zachoval čest.
Předvánoční doba přináší pořádnou nadílku politického bizáru. Vládní koalice zásobuje každý den mediální prostor neuvěřitelnými příběhy, posouvajícími hranice politické kultury. Nejabsurdnější aféra posledních dnů se odehrává kolem nestranického ministra obrany Jaromíra Zůny, nominovaného SPD.
Bouře v SPD
Zůna prohlásil, že stojí za Ukrajinou, Rusko je podle něj agresor a českou muniční iniciativu nikdo nezpochybňuje, stejně jako nákup letounů F-35. Oznámil, že přijal pozvání na návštěvu Ukrajiny.
Tím vyvolal bouři mezi voliči SPD, která se rázovou vlnou přenesla do klubu SPD. Mnozí na sociálních sítích volali po konci Zůny ve vládě a situace se příliš neutišila ani poté, když začali Tomio Okamura a jeho pravá ruka Radim Fiala ministrovy výroky zlehčovat a uvádět „na pravou míru“.
Ministr na nervózní hemžení v SPD reagoval prohlášením, že na svých slovech trvá. Jenže otevřenost je v tomto hnutí sebevražedná. Zůna z okruhu bývalého prezidenta Miloše Zemana zřejmě uvěřil pocitu, že získá silnější postavení ve vládě, když se naváže spíš na názory a pozice premiéra než SPD, které jsou radikálnější a otevřeně proruské. Jenže učinil chybný kalkul, pokud očekával, že se za něj Babiš postaví.
Okamurova totalita
Co se odehrálo poté, nemá v polistopadové éře obdoby. Radim Fiala, odpovědný za personální politiku SPD, po jednání koaliční rady oznámil, že se ministr Zůna bude nadále vyjadřovat jen k situaci v armádě a jejímu zabezpečení, nikoli k zahraničně-politickým otázkám, a už vůbec ne k Ukrajině, což je prý výsostný prostor premiéra.
Ještě žádný ministr v polistopadové historii nebyl vystaven takto očividnému omezení svobody projevu. Kritici tohoto kroku správně poukazují na to, že SPD, ale i ANO a Motoristé, často mávali praporem svobody slova za údajné Fialovy „totality“. A co má být tohle?
Nejenže jde o nepřijatelný zásah do osobních práv, ale nemá ani žádnou logiku. Koalice degradovala ministra obrany do role jakéhosi „ministra armády“, ačkoli musí řešit širší otázky národní bezpečnosti o to víc dnes, kdy je Evropa ohrožována ruskou agresí. Lze si vůbec představit, že bude mít český ministr obrany takto nasazený roubík i na jednáních ministrů členských zemí EU či NATO?
Veřejné ponížení
Babiš následně Fialova slova zmírňoval, že si ministr může říkat, co chce, ale vzápětí se ukázalo, že ho SPD nebere vážně a realita bude jiná. Fiala natočil se Zůnou sérii tří groteskních videí připomínajících v lepším případě pokažené Monty Pythonovské skeče, v horším případě komunistické „poučení z krizového vývoje“.
Fiala v roli dozoru kladl hříšníkovi návodné otázky a místy se tvářil překvapeně nad jeho naučenými reakcemi. Ministr sehrál podobně amatérsky part „pomýleného“ soudruha, jenž si během prověrek sype popel na hlavu. Popřel vše, co řekl na tiskové konferenci.
Zůna se zavázal, že připraví na vládu varianty řešení nákupu podle Okamury „nevhodných a příliš drahých“ letounů F-35 včetně odstoupení od smlouvy, ačkoli předtím hovořil o tom, že to není možné, a nepreferuje to ani ANO. Vzápětí ujistil voliče SPD, že určitě nepojede na návštěvu Ukrajiny, ačkoli už byla předjednána.
Jak to myslel s podporou Ukrajiny? „Základem našeho přístupu k podpoře Ukrajiny je dosažení míru na Ukrajině. Proto podporujeme úsilí prezidenta Trumpa, který sehrává rozhodující roli v tom, aby tento proces pokračoval. A doufejme, že dosáhneme výsledku, který bude uspokojivý pro nás všechny,“ deklamoval bezobsažnou frázi.
Vzápětí Okamura oznámil, že klub SPD pověřil Zůnu, aby zrušil roli ministerstva obrany v muniční iniciativě, což je nesmyslné vzhledem k charakteru těchto dodávek. Současně byl ministrovi zrušen účet na síti X se lživým odůvodněním, že byl falešný. Takže ministr obrany nesmí bez dohledu mluvit ani psát.
Kdo chce s nočními vlky býti…
Jenže to pořád nestačí. Klub SPD je pořád ve varu. Zůna je stále pod palbou radikálů typu Jindřicha Rajchla, Zuzany Majerové či příznivce Putinovy oblíbené motorkářské skupiny Noční vlci Jaroslava Foldyny. Foldyna ho označil za vojáka, jenž „podlehl globalistickým iluzím, které vytváří dnešní doba“.
„On z vyjádření k některým otázkám už pochopil, že SPD má poněkud jiné vidění světa, než je jeho, a zřejmě to respektuje. Předpokládám, že jinak by odešel. My žádnou muniční iniciativu nehodláme dál podporovat. Pro mě je důležité, že mu to bylo konečně řečeno,“ komentoval Foldyna grilování Zůny na poslaneckém klubu SPD.
Je s podivem, že si tříhvězdičkový generál nechá veřejnou šikanu a pohrdavé zacházení dolních pater politického suterénu líbit, a ještě přistupuje na ponižující scénáře. Zůnova aféra nás bez nadsázky vrací do starých normalizačních časů.
Ministr je cenzurován a zřejmě neústavně mu byly omezeny kompetence. Obranu ovládla prokremelská lobby a premiér, oslabený trestním stíháním, není schopen či ochoten zjednat pořádek. Pokud bude zle, vyhodí raději Zůnu s nulovým politickým vlivem, než aby mu vypověděli poslušnost oba malí koaliční vyděrači.
Nelze ovšem pominout, že „odborník“, který není zběhlý v provozu extremistického hnutí, šel jeho barvy hájit dobrovolně. Mohl tušit, co je Okamurova parta zač. Generál má věk a zkušenosti na to, aby si tohle všechno srovnal v hlavě.
Zůna by měl ve vlastním zájmu zvážit, jestli má tohle zapotřebí. Jestli se smíří s rolí nesvéprávného otloukánka v minovém poli, na něhož bude jako dráb dohlížet politický náměstek SPD Radovan Vích, bude ve vládě zbytečný a znemožní se. Nebo se bude řídit s odkazem na Foldynu parafrází, kdo chce s nočními vlky býti, musí s nimi výti? Je to jeho volba.
