Babiš a jeho vláda chtějí oživovat Visegrád. Smysl to nedává. Nebo se chtějí ukájet nad bláboly Fica?
Andrej Babiš a jeho vznikající vládní koalice chtějí obnovit hlubší vztahy Visegrádské skupiny, do které patří i Polsko, Slovensko a Maďarsko. Jenže Visegrád dávno postrádá smysluplnou náplň, protože původní cíle účastníků, tedy vstup do NATO a EU, jsou naplněny. Navíc národní zájmy jednotlivých zemí jsou často velmi rozdílné. Pokud ale Babiš a spol. svůj visegrádský záměr naplní, budeme u nás více slyšet bláboly slovenského premiéra Roberta Fica a jeho samolibého maďarského kolegy Viktora Orbána.
Visegrádskou skupinu někdo prezentuje jako důležitou platformu pro prosazování zájmů zemí střední Evropy na evropské poli. Nic není vzdálenější pravdě. Před vstupem Česka, Polska, Slovenska a Maďarska do NATO a pak do EU, jsme sice viděli záblesky jakési spolupráce, ale že by pak měla V4 nějaký zásadní a dlouhodobý společný vliv na dění v Evropské unii, je fikce. Každý si hraje na vlastním písečku a koalice pro prosazení svých zájmů se hledaly různě. Pravidelná setkání lídrů Visegrádu před summity EU se už nekonají. Nesoulad panuje především kvůli postoji k válce na Ukrajině. Loni byla také zrušena společná zasedání české a slovenské vlády, protože neexistovala žádná možnost, že by si Petr Fiala a Robert Fico notovali. Podobné je to i s Orbánem. Nikdo si například ani nevzpomene, že Petr Pavel se 16. prosince 2024 zúčastnil zasedání prezidentů zemí visegrádské čtyřky, které se konalo v polské Visle. Prezidenti se tam shodli, že na Ukrajině by měl zavládnout mír. Kvůli tomu se ale nemuseli scházet. To všichni víme.
Co přesně tedy Andrej Babiš a jeho nová vláda chtějí s Visegrádem udělat? A k čemu by to mělo vést? Pokud by to mělo znamenat, že Orbán už nebude prezentován jako evropský čert a že se opět budou konat společná zasedání se slovenskou vládou, tak to není nic, co by Visegrádskou skupinu někam posunulo a povýšilo. Chybí k tomu i další do party – Polsko. To jede vlastní politiku, která je mimořádně odlišná od té slovenské či maďarské a u našich severních sousedů teď navíc probíhá politická válka mezi prezidentem Karolem Nawrockým a vládou Donalda Tuska. Od každému slyšíme něco jiného. Co s tím?
Zveřejněný návrh programového prohlášení budoucí české vlády jen stručně připomíná: „Budeme rozvíjet strategický dialog se sousedními zeměmi, současně uděláme vše pro obnovení dlouhodobých vztahů na úrovni Visegrádské skupiny.“ Jak se ale vyřeší nesoulad mezi jednotlivými zeměmi? Politici se sejdou jen proto aby se sešli a budou u toho mlátit prázdnou slámu?
Visegrádská skupina byla počátkem 90. let minulého století dítětem exprezidenta Václava Havla, ke kterému se ovšem vznikající nový český kabinet nehlásí. Takže není Visegrád jako Visegrád. To potvrdil i bývalý premiér Václav Klaus v době své vlády, protože ten visegrádskou platformu v její široké podobě odmítal, chtěl jí jen využívat pro obchodní spolupráci. Miloš Zeman se jako premiér i jako prezident snažil V4 naopak oživovat. Od vstupu všech visegrádských zemí v roce 2004 do Evropské unie ale zmizela větší smysluplnost projektu. Někdy se podařilo společné zájmy v EU najít a prosadit, jindy ne. Česká republika už léta hledá pro prosazení svých záměrů nejrůznější koalice s jednotlivými členskými státy EU. K tomu nepotřebuje instituci jako je Visegrád.
Visegrádské země naopak dobře spolupracují v tom, co po nich chtěl kdysi Václav Klaus. V obchodě a byznysu. Minulý rok bylo Polsko třetím největším obchodním partnerem České republiky, Slovensko zaujalo čtvrtou pozici a Maďarsko je desáté. To jsou skvělé výsledky a na tomto poli máme dělat všechno pro to, aby to bylo ještě lepší. V tom si v rámci volného trhu EU ale většinou vystačí firmy samy.
Jedním z mála konkrétních výsledků visegrádské platformy je Mezinárodní visegrádský fond, který funguje od roku 2000. Od jeho založení až do konce roku 2024 do něj čtyři středoevropské země vložily kolem 100 milionů euro. Za čtvrtstoletí nic moc. Už několikrát se hovořilo na summitech premiérů a prezidentů Visegrádu o tom, že by se měl fond finančně posílit, ale to se nestalo. A bude zajímavé sledovat, jak se k dalšímu financování zachová nová česká vláda, protože ta maďarská v tom začala ochabovat. Důvod? Vyplacené granty jdou často neziskovým organizacím a na ty má i trio Babiš, Okamura a Macinka spadeno. Co když ve fondu objeví takzvané politické neziskovky. Odstřihnou je?
Možný nový premiér Andrej Babiš má nadstandardní vztahy s dvěma politiky Visegrádu. Se slovenským premiérem Ficem i s maďarským předsedou vlády Orbánem. Hodlá se snad i Babiš po jejich vzoru převtělit do nacionalistického národního konzervativce a bude nevybíravě a někdy i lživě útočit na své konkurenty? V případě médií a některých lidí to už dělá. Tím bude ale Babiš i celá nová vláda ještě více rozdělovat českou společnost. Vzory z Visegrádu pro to mají.
Pokud má být tedy Visegrád obnovován za účelem společného šíření bludů a nenávisti, potěš nás pánbůh.
