Je zvolení socialisty Zohrana Mamdaniho newyorský trik, nebo žert? To teprve uvidíme
Zvolení levicového politika Zohrana Mamdaniho starostou New Yorku vyvolavo obrovskou odezvu po celém světě. Zejména kvůli jeho některým velmi ostrým výrokům. Americký prezident Donald Trump na jeho účet zavtipkoval slovy: „Mamdaniho vyženu.” Proč byl ale vlastně Mamdani zvolen? Co tomu předcházelo? A co můžeme teď čekat?
„Jsou to největší volby našich životů!” Už v září jste viděli a slyšeli tuhle výzvu hned, když jste nasedli na newyorském letišti JFK do typického žlutého taxi a vydali se na Manhattan nebo kterékoliv jiné čtvrti „ nejdůležitějšího města na světě”. Na malé obrazovce před vámi se během jízdy odehrával život New Yorku. Americká společnost pro demenci důrazně vysvětlovala rozdíl mezi Alzheimrem a demencí, reklama na pušku Bretta střílela na terč, reportáž z místní střední školy ukazovala, jak žáci musí každé ráno odevzdávat své mobily do speciálních schránek. Pár restaurací lákalo k návštěvě a logem se připoměl baseballový klub Yankees. A znovu ženský hlas mnohokrát dokola opakoval – „Časná volba začíná už 25. října, pojďme volit!” Obrazovka se dá vypnout, ale když to nevíte, cestou mnohaproudými podjezdy a nadjezdy se dalo snadno vytvořit „the biggest election in our lifetime” (tedy největší volby našich životů) echo, které při přejezdu mostu na Manhattan visí nad legendárním panoramatem mrakodrapů.
O měsíc později už měly volby starosty města New York podle průzkumů svého jasného favorita. A v úterý 4. listopadu také vítěze, kterým se stal čtyřiatřicetiletý demokratický socialista Zohran Mamdani, který je prvním muslimským a také prvním newyorským starostou jihoasijského původu. Politik částí voličů obdivovaný, jinými nenáviděný. V každém případě polarizující.
Donedávna byl Mamdani neznámým místním poslancem z Queensu, který porazil v demokratických primárkách a posléze v konečné volbě bývalého guvernéra státu New York Andrewa Cuoma. Ten byl známý nejen tím, jak zvládl úspěšně řídit metropoli během pandemie covidu a svými prezidentskými ambicemi, ale také provalenými sexuálními skandály. A tak zatímco v září si mnozí obyvatelé Manhattanu mysleli, že Cuomo nakonec coby nezávislý kandidát přece musí nezkušeného a šíleného Mandaniho – tedy kandidáta se šíleným programem – porazit, o měsíc později krčili rameny s tím, že už je vlastně rozhodnuto. Nakonec v úterý 4. listopadu rozhodl rekordní počet voličů za poslední půl století: k volbám přišlo přes 2 miliony Newyorčanů, tedy zhruba 33 procent voličů. Mamdani byl zvolen 2025 se ziskem 50,4 procenta hlasů.
Volební New York
Halloween, který letos vyšel na víkend před volbami, slavil New York opět mohutně. Odpoledne patřilo tradičně dětem, které vyrazily do dýněmi, kostlivci a pavučinami zahalených vchodů na koledu „Trick or treat”, volně přeloženo dej mi sladkost, nebo ti něco provedu. A večer vyrazil mezi uzavřené a k prasknutí narvané ulice ve Village halloweenský průvod masek padesáti tisíc lidí. Podmínkou účasti byl kostým, nejlépe na letošní téma Potluck – tedy večeře, kam každý něco přinese. Motiv vyzýval ke sdílení a společnému slavení všech kultur a lidí, kteří tvoří město New York, i když nejčastěji člověk na chodníku vrazil kromě koster a nafouknutých ještěrů do hamburgeru s kečupem.
Zohran Mamdani, který je indického původu a narodil se v Ugandě, přišel do USA se svými rodiči, když mu bylo sedm let. Matka je úspěšnou filmovou režisérkou a producentkou, otec profesorem na Kolumbijské univerzitě. Právě v přihlášce na univerzitu Mamdani uvedl, že je zároveň Asiat, černoch nebo Afroameričan, takže si v kampani vysloužil obvinění, že tehdy manipuloval se svou řekněme složitou identitou. Odpověděl, že se jen snažil zachytit „plnost svého původu” v rámci strohých kolonek ve formuláři. Během kampaně zviditelňoval své muslimské vyznání, silně podporoval Palestince a ostře kritizoval Izrael, ale nakonec v mnohovrstevnosti svého původu dal vyniknout svému programu.
Soupeři to nakonec s kritikou jeho vyznání přehnali. Když protikandidát Cuomo v televizi položil otázku, zda si diváci dovedou Mamdaniho představit v křesle starosty, kdyby nedejbože přišlo další 11. září, vysloužil si ostrou kritiku ze všech stran. Americké občanství Mamdani získal v 18 letech a jak deklaroval ve svém vítězném projevu, New York je město imigrantů, postavené imigranty, poháněné imigranty a od teď je také imigrantem vedeno. A s veškerou vervou vítěze vzkázal do Bílého domu, ať si prezident zesílí zvuk: „Takže mě poslouchej, prezidente Trumpe – abys dostal jednoho z nás, budeš muset projít skrze nás všechny!”
Změny ve městě
Ve městě New York žije přibližně 8,5 milionu obyvatel, v celé metropolitní oblasti New York City téměř 20 miliónu lidí. Metropole je dnes mnohem bezpečnější a čistší než bývala. Na na slavném Times Square, které dnes vypadá jako pobočka Disneylandu, kde se můžete svézt rikšou nebo vyfotit s King Kongem, se ještě v osmdesátkách nevyplatilo chodit s peněženkou nebo kabelkou. Město bylo ve své historii několikrát na pokraji krachu, a ačkoliv si vždy zachovalo svého jedinečného ducha a nenapodobitelnou energii, jen v sedmdesátých letech ztratilo přes 800 tisíc obyvatel, kteří tu prostě už nechtěli žít. New York tenkrát stál před bankrotem, prezident Ford odmítl půjčky na jeho finanční záchranu, počty policistů byly sníženy o třetinu, požární stanice se zavíraly a příručka pro turisty radila kvůli kriminalitě nevycházet do ulic po šesté hodině večer. Ještě v osmdesátkách, kdy se město vyrovnávalo navíc s epidemií AIDS, vám doporučili mít v kapse pouhých pět dolarů pro případ napadení. Přesně tolik totiž stála jedna dávka drog.
Asi není nutné dodávat, že newyorští starostové se i na této temné historii města podíleli. Stejně jako dokázali město několikrát spasit. Ve třicátých letech to byl starosta Fiorello La Guardia (ano, Newyorčané po něm pojmenovali letiště), který během hluboké deprese spolupracoval jako republikán s demokratickým prezidentem Rooseveltem a v rámci New Dealu zajistil městu financování rozsáhlých projektů, modernizoval ho a zbavil rozsáhlé korupce a kriminality. V osmdesátých letech byl mužem, který znovu pomohl zachránit New York, starosta Edward I. Koch. Poté, co v sedmdesátých letech už nejen federální vláda, ale ani žádná banka nepůjčila městu peníze, přiměl místní odbory, aby se na půjčku složily skrze své penzijní fondy a přišel s probyznysovou strategií, která do města znovu přilákala finančníky, banky, pojišťovny a realitní byznys. To v jistém smyslu vrátilo město na hvězdnou globální mapu a místo filmů jako Taxikář nebo Pevnost Apačů mohl svět spatřit Gordona Gekka.
Tradičně demokratické město pak proměnil také republikán Rudolph Giuliani, kterého si svět zapamatoval jako lídra po teroristickém útoku na World Trade Center 11. září 2001. Ten zavedl metodu známou jako „zero tolerance” tvrdě trestající i drobné přestupky, díky níž ve městě klesla kriminalita během devadesátých let o celou polovinu. V nedávném povědomí zůstává i nezávislý starosta Michael Bloomberg. A pro úplnost dodejme, že po něm přišli dva demokratičtí starostové – Bill de Blasio a současný starosta Eric Adams, bývalý policista, který městu bude vládnout až do 1. ledna, kdy předá radnici Mamdanimu.
Ať už bude New York spolu s ním stoupat ke hvězdám nebo se přiblíží opět propasti bankrotu, bude pravděpodobně stejně zářit. Peníze, diverzita, hustota a kreativita – to podle muzea nejlidnatějšího města USA dělá New York New Yorkem. Jsou v tom ale logicky skryty i spousty problémů a jen za posledních deset let spokojenost s kvalitou života ve městě klesla téměř o polovinu. Mamdani ale měl skvělou kampaň pro obyčejné Newyorčany, jeho mood boardem byly ulice města, jak je vidí ti, kteří po nich chodí a jezdí nacpaným metrem, tedy žádné záběry a la Sex ve městě. Mladá, dravá energie v normálním městě.
A šel rovnou na věc: „Nezdaním vás, ale je!” a k tomu přes celou obrazovku jen jedno číslo – 1 %. Tedy jedno procento nejbohatších obyvatel, kteří se mohou „těšit” na Mamdaniho daňové plány. Co dalšího by rád prosadil?
Co New York čeká
Kromě zvýšení daní pro obyvatele s příjmem nad milion dolarů ročně o dvě procenta také zvýšení daní právnických osob, zmrazení nájmů na 4 roky pro více než milion bytů s regulovaným nájmem, výstavbu 200 tisíc dostupných bytů do 10 let, bezplatné jesle a školky, bezplatné veřejné vysoké školy, městské obchody s potravinami, které by provozovalo město a snížilo tak ceny potravin a bezplatné městské autobusy. Je toho samozřejmě víc, co Mamdani nasliboval, ale tohle si voliči zapamatovali. Řada z nich sice pochybuje, že se mu to povede, ale proč to nezkusit? Pro řadu svých plánů bude nový starosta potřebovat souhlas guvernérky a zákonodárného sboru státu New York, který není vůbec samozřejmý.
Dodejme, že Mamdani paradoxně nezvítězil u těch nejchudších, nejsilnější podporu našel u skupiny voličů se středními příjmy a vysokoškolským vzděláním. Platy v New Yorku se totiž v poslední době propadají, pracovních míst ve finančním sektoru ubývá a naopak roste počet pracovníků v pečovatelských službách. Městská daň, která automaticky při nákupu zdraží každé zboží, je nejvyšší v USA, náklady na jesle a školky jsou také nejvyšší a za pojistku na auto zaplatíte násobky toho, co ve státech pěstující kukuřici. Na druhou stranu jízda metrem, které má přes 1000 kilometrů, 28 linek a přes 400 stanic, vás stojí jen necelé 3 dolary, aktuálně 60 korun, za něž se můžete, pokud nevystoupíte ven, projet kamkoliv.
Uvidíme, jaké kouzlo nový starosta předvede. Prezident Donald Trump, který označuje Mamdaniho za radikála či komunistu, pohrozil, že v případě Mamdaniho vedení města pozastaví federální finanční prostředky. A na jeho výzvu ve vítězném projevu reagoval na sociálních sítích strohým: „A tak to začíná!” O den později vzkázal: „Tak se teď podíváme, jak si komunista povede v New Yorku. Uvidíme, jak to dopadne, a pomůžeme mu. Pomůžeme mu. Chceme, aby byl New York úspěšný.”
