Ekonomika podle Trumpa: Cla otřásají trhy a mění světovou ekonomiku. Jak se vyvíjí chaotická celní politika?
Donald Trump vyhrál právě před rokem volby s programem zvyšování cel, snižování daní a odmítnutí klimatické politiky svého předchůdce Joea Bidena. Trhy a ekonomičtí experti se většinou optimisticky domnívali, že průběh a rozsah změn budou podobné tomu, co se dělo za jeho prvního období. Tehdy po rozkoukávání ve funkci přišla celní válka s Čínou. V roce 2018 pod záminkou čínských krádeží duševního vlastnictví zvýšil americký prezident cla na čínské zboží v hodnotě šedesát miliard dolarů. Pak se cla rozšiřovala a zvyšovala, ale jen rok. Celní války sice nikdy nebyly ukončeny ani Bidenem a obchodní napětí trvalo, nicméně obchod pokračoval i s vysokými schodky v neprospěch USA. S podobným vývojem byly trhy smířeny i po loňském Trumpově vítězství ve volbách.
Nicméně když nastoupil do úřadu jako 47. prezidenta USA 20. ledna 2025, začaly se dít věci. A během uplynulých deseti měsíců se americká cla na dovážené zboží vyhoupla ze zhruba tří procent v průměru na 17,5 procenta, což je nejvýše od roku 1935, kdy celní války zahájené právě USA zhoršily průběh světové hospodářské krize.
Dopředu a zpátky
Dopady aktuálních cel se začínají teprve projevovat. A to jak kladně v případě hospodářského růstu v USA, tak i zlepšením prognóz pro zbytek světa. Avšak i záporně, protože inflace v USA mírně, nicméně přece roste. To vše se děje v ohňostroji tu vyhlašování zvýšení cel a tu jejich rušení či snižování. Trump si tak na finančních trzích, které na počátku jeho celní ofenzívy propadaly zoufalství, vysloužil přezdívku TACO, což je anglická zkratka pro „Trump Always Chickens Out“ – Trump vždy couvne.
Celní politika dospěla do bizarní a chaotické podoby, což dokumentuje poslední Trumpův konflikt s Kanadou, kdy zvýšil cla o deset procent jako odvetu za reklamu provincie Ontario. V té Trumpovu politiku vysokých cel kritizuje jakoby ze záhrobí Ronald Reagan na autentickém záznamu z osmdesátých let, kde říká: „Když někdo řekne: ,Uvalme cla na zahraniční dovoz‘, zpočátku to vypadá, jako by jednal vlastenecky a chránil americké výrobky a pracovní místa. A někdy to na krátkou dobu funguje – ale jen na krátkou dobu. Nakonec se stane tohle: Za prvé, domácí průmysl začne spoléhat na ochranu vlády v podobě vysokých cel. Přestane soutěžit a přestane provádět inovativní změny v řízení a technologiích, jež potřebuje k úspěchu na světových trzích. Brzy tedy kvůli cenám uměle zvýšeným cly, která dotují neefektivitu a špatné řízení, lidé přestanou nakupovat. Pak nastane to nejhorší: trhy se zmenší a zhroutí, podniky a průmyslová odvětví zavřou a milióny lidí přijdou o práci.“
Cla v rukou soudu
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
