Havel: Dobré zprávy pro spotřebitele. Růst cen některých potravin by se mohl dočasně zastavit
Blížící se období vánočních svátků logicky zvyšuje zájem veřejnosti o vývoj cen potravin v nastávajícím období. Předpovědi jsou přitom spíš protichůdné, i když některé údaje naznačují, že by ceny alespoň části potravin již růst příliš, nebo dokonce vůbec neměly.
V této souvislosti by bylo vhodné zmínit poměrně důležitý faktor, kterým je vývoj cen zemědělských komodit, tedy surovin pro výrobu potravin. Většina komentářů k posledním zveřejněným datům Českého statistického úřadu (ČSÚ) se totiž soustředila na údaj, podle kterého byly ceny zemědělských výrobců v září letošního roku meziročně vyšší o 7,1 procenta s tím, že „zemědělci zdražují“, a to více než samotní výrobci potravin a dalších produktů. Pro nastávající vývoj cen potravin je ale mnohem důležitější, že ceny zemědělců i podle ČSÚ v září meziměsíčně klesly o 1,9 procenta, a to v poměrně širokém spektru v čele s poklesem cen čerstvé zeleniny (o 10 procent).
Jinými slovy, zemědělci aktuálně rozhodně nezdražují a i vzhledem k poměrně dobré letošní úrodě a globálně vyšší produkci základních zemědělských komodit jejich ceny naopak klesají. Za méně peněz prodávají zemědělci v ČR prakticky veškeré rostlinné komodity, zdaleka nejen obilí nebo olejniny, ale třeba i sóju, mák a právě již zmiňovanou zeleninu, mimo jiné brambory, ale třeba také cibuli nebo mrkev. Zastavuje se i růst cen mléka, na komoditních burzách už navíc jeho ceny, včetně hodnoty másla, klesají a i některé spotřebitelské ceny mlékárenských výrobků v září poklesly. Stejně tak se zastavuje růst cen hovězího, přičemž ceny vepřového klesají už delší dobu. A kromě toho klesají nebo stagnují i ceny produktů, které ČSÚ pravidelně nezveřejňuje, jako je burčák, víno obecně nebo vánoční kapři. Otázkou je ovšem cena vajec. Nejen v sousedním Německu se opětovně šíří ptačí chřipka, zatím ale nejsou počty utracené drůbeže rozhodující, byť číslo 400 000 vypadá jako velké. Je ale třeba dodat, že v Německu se chovají desítky milionů kusů drůbeže a i u nás se počet blíží 30 milionům, přičemž nosnic se v ČR chová včetně malochovů skoro 9 milionů.
Každopádně je aktuální vývoj cen zemědělských komodit obdobně, jako tomu bylo v minulosti, brzdou možného zdražování potravin, byť zemědělské suroviny jsou jen jedním z nákladů na výrobu potravin. Aby to nebylo tak jednoduché, tak je třeba vědět, že náklady surovin se do ceny potraviny promítají jednak s určitým časovým zpožděním, a také, že ne vždy je vliv cen od zemědělců zásadní. Například v případě obilovin se i výraznější změna jejich cen do spotřebitelských cen téměř nepromítne, naopak cena mléka je zejména pro spotřebitelské ceny másla rozhodující. Obecně přitom platí, že čím je proces zpracování zemědělské suroviny složitější, tím je vliv suroviny na konečnou cenu menší.
V zásadě dobré zprávy pro spotřebitele ale naopak představují riziko pro zemědělce. Jak ovocnáři, tak i zelináři avizují možné snížení pěstebních ploch v příštím roce, neboť aktuálně nízké ceny pro ně znamenají ekonomické problémy. Ze stejného důvodu, tedy kvůli nižším cenám, také zemědělci v ČR upouštějí od pěstování řepky, což zřejmě v praxi uvidíme příští rok na jaře. Strategicky důležité nicméně budou v příštím roce plochy ovoce a zeleniny, už i proto, že je naše země v těchto komoditách velmi nesoběstačná a tuzemská produkce se na domácí spotřebě podílí mezi 30 až 40 procenty.
Tak či tak to ale zatím vypadá, že výdaje na předvánoční nákupy potravin nebudou letos pro spotřebitele představovat takový nárůst cen, jako tomu bylo v několika předchozích letech. A pokud některé ceny mírně porostou, na vině určitě nebudou zemědělci.
