Trumpův plán v Gaze: Americký prezident hraje královské šachy, kdežto jeho kritici umějí jen vrhcáby
Je jasné, že nebýt neustálého tlaku izraelské armády, která za dva roky vymazala ze seznamu živých na 25 tisíc teroristů Hamásu, Trumpův plán mírového uspořádání Blízkého východu mohl zůstat cárem papíru. Jenže ten tlak tu byl a operace Gideonovy vozy, jež jako Damoklův meč visela nad hlavami hamásovců, dodala Trumpovu počinu takovou přesvědčivost, že má šanci vstoupit do dějin jako diplomatický majstrštyk. Dokonale zamíchal kartami a obrátil situaci vzhůru nohama.
Návrh je konstruován tak dovedně, že ať už ho teroristická organizace Hamás přijme jako celek, anebo částečně, vyjde to nastejno: v dalším příběhu Pásma Gazy žádnou roli hrát nebude. Trumpův plán pojišťuje základní požadavky Izraelců a zahání jejich noční můry. Z fantaskního dvoustátního řešení činí problém vzdálených potomků a navzdory očekáváním nesvěřuje správu Pásma Gazy do rukou administrace Západního břehu, nýbrž palestinských technokratů a pověřenců okolních států schválených Izraelem.
Fatální volba teroristů
Americký prezident neobyčejně obratně zapracoval do svého veřejného odůvodnění důležité jednotlivosti. Zdůraznil své zásluhy na uznání Jeruzaléma coby hlavního města Izraele a Golanských výšin za součást jeho svrchovaného území. Tím pádem nenápadně zavázal všechny, kdo s plánem souhlasí, aby přijali i tyto reálie jako pravoplatné a neodvolatelné. Nenásilně dosáhl toho, že s jeho nápadem souhlasí ta důležitější půlka světa. S jedním plačícím a druhým smějícím se okem plán podpořily členské země EU, a co je osudově důležité, ukázal se zcela přijatelný také pro větší část arabského a islámského světa. Na seznamu podporovatelů se svou absencí skví jen Írán, čímž demonstruje svou irelevantnost pro další vývoj regionu. Zato patřičné místo na seznamu zaujímá Indonésie, nejlidnatější muslimská země světa. A co je takřka k neuvěření – Trumpovi se povedlo dostat mezi sympatizanty svého plánu také Turecko, ještě donedávna zapřisáhlého nepřítele Izraele. To ulamuje hrot militaristickým choutkám „sultána“ Erdoğana: špatně se velí k útoku, když jste zrovna schválil mírovou perspektivu v oblasti.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
