Pavel Páral: Stanjura představil návrh rozpočtu. Ukázaný polotovar stále šetří, ale jeho budoucnost je nejistá
Poslední srpnový den pozdě večer zveřejnilo ministerstvo financí návrh státního rozpočtu na příští rok a nutno říci, že někteří ministři byli překvapeni o něco víc než obvykle.
Překvapení zažili především ti, kteří zjistili, že jejich kapitoly jsou na tom mnohem hůře, než se dalo čekat. Například ministr dopravy Martin Kupka má mít na dopravní investice o 32 miliard méně, než letos a o dalších skoro třicet míň, než požadoval. Podle jeho dost ostrého vyjádření o nepřijatelnosti takového rozpočtu, který by zastavoval už rozjeté stavby, je problém dost veliký. Přitom jeho stranický i vládní šéf Petr Fiala se chlubí tím, že rozpočet na příští rok počítá s rekordními výdaji právě na investice, zejména do infrastruktury. Překvapivé pokrácení výdajů zhruba o čtvrtinu se dočkalo i ministerstvo zdravotnictví. Zde je třeba říci, že se to netýká financování zdravotní péče, kde příspěvek na státní pojištěnce roste podle pravidel valorizace, kterou vláda zavedla v roce 2022.
Navíc rozpočet nepočítá s výraznějším růstem státních platů, s výjimkou školství. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka přitom už před více než dvěma týdny navrhl navýšení platů pro státní všechny státní zaměstnance o pět až třináct procent. I při největší úspornosti se přitom musí počítat s dopadem navýšení minimální mzdy o devatenáct stovek.
Je zcela zřejmé, že při projednávání rozpočtu ve vládě bude docházet k rozsáhlým změnám v jednotlivých kapitolách, takže prezident Petr Pavel měl dost pravdy, když ministerský návrh označil za polotovar. Je otázkou, zda na jeho přípravu a neformální projednání s jednotlivými ministry měl Zbyněk Stanjura při vládní dovolené a vedení volební kampaně dost času a energie.
Nicméně i tento nedodělaný návrh má své pozitivní stránky, když se stále vejde do zákonných pravidel rozpočtové zodpovědnosti. Strukturální schodek celých veřejných financí, tedy po započtení hospodaření obcí, krajů zdravotních pojišťoven a dalších veřejných institucí by měl dosáhnout 1,75 procenta hrubého domácího produktu, podobně jako v letošním a minulém roce.
Tímto vláda splní svou zákonnou odpovědnost, přestože nominální schodek státního rozpočtu naroste z letošních 241 miliard na 286 miliard. Nárůst deficitu skoro o padesát miliard, který nezpůsobí porušení zákona je dán tím, že navýšení je dáno růstem výdajů na obranu, kde výdaje rostou z dvou procent na 2,35 procenta HDP. Z toho 31 miliard korun činí výdaje nad rámec zákonného závazku dvě procenta HDP, takže se do zákonného limitu strukturálního schodku nepočítají. Dalších 18,3 miliard je určených na přípravné práce k výstavbě dvou nových jaderných zdrojů v Dukovanech a bude poskytnuto jako půjčka ČEZ. A půjčka státu dál návratně zapůjčená se do tohoto limitu také nepočítá. Bez těchto výdajů by schodek rozpočtu 2026 meziročně klesá na 237 tedy o čtyři miliardy proti letošnímu schválenému deficitu. Což vypadá dobře, ale na reálné situaci státu to moc nemění, protože těch padesát miliard si bude vláda tak jako tak muset půjčit. A dluhová služba, tedy úroky, které platíme ze státních dluhopisů stoupnou ze sta na 110 miliard korun.
Celkový návrh rozpočtu i výdajových rámců na další dva roky pak ukazuje, že k udržení přijatelného zadlužení je třeba další konsolidační balíček už v příštím roce, jinak nebude možné plnit zákonná pravidla o rozpočtové odpovědnosti a deficity začnou zase svižně růst.
Je však otázkou, zda problém nenastane už s tímto navrženým rozpočtem, který bude schvalovat nová Sněmovna po volbách, která může tyto pravidla rozvolnit a vykašlat se na zpomalování růstu dluhu. A i tento nijak extrémně úsporný rozpočet poslat k mnohem vyšším deficitům.
Místopředseda ANO a možný kandidát na budoucího premiéra Karel Havlíček nedávno pro agenturu Bloomberg dokonce řekl: „I já bych rád dluh postupně snižoval, ale to je možné jen tehdy, když nejprve nastartujeme ekonomiku.“ A dodal, že nevidí důvod do té doby udržovat deficit pod dvěma procenty, když maastrichtská kritéria EU mluví o třech procentech. To i odpovídá tomu množství slíbených dárečků voličům ANO. V případě vítězství ve volbách nehodlá ANO s jejich rozdáváním nijak otálet.
Takže je otázkou, zda ostré spory nad současným návrhem hospodaření vlády v příštím roce nejsou trochu zbytečně, když může být už na začátku října všechno jinak a vstoupíme do dluhové éry, jako Česko ještě nezažilo.
