Panoptikum Vladimíra Mertlíka: Premiér je možná nudný. Ale radši Fialovu nudu než Babišovu srandu
Někteří z někdejších voličů ODS či koalice Spolu nepůjdou volit, protože Petr Fiala je prý nuda. Co však nadělá, když pozice šašků, blekotů, halfführerů, Čachtické paní i veselých paniček Windsorských již obsadila opozice. Možná že Petr Fiala je nuda a soutěž „Vtip za stovku“ vyhraje jen těžko, ale je-li parlamentní výběr zúžen na nudu a srandu Andreje Babiše, při níž bude líp na cestě od Tomio Okamury přes Jindřicha Rajchla ke Kateřině Konečné, bude asi lepší volit Nudu než se nechat umlátit smíchy.
Moderátor české verze televizního kanálu Russia Today, kamuflovaného zkratkou názvu americké kabelové televizní společnosti CNN, Michal Půr oznámil na síti X, že nepůjde volit: „Člověk by měl svým postojem i trestat, zbytek je vůle lidu.“ Prý se mu ulehčilo, když se rozhodl, že volit nepůjde.
„A komu tím prospějete, co? Druhé straně?“ zeptal by se otec Šebek z Pelíšků v podání Miroslava Donutila. Pojďme ale k obsahu – není pravda, že každý kritik vládní koalice je obratem označen za dezoláta a vyhnán ze slušné společnosti. Je i lží, že ten, kdo má otázky k energetické politice, je označen za „popírače reality“(cit.). Je jím ten, kdo denně popírá trvale a dramaticky klesající ceny energií i pohonných hmot. Vnímat idiotskou touhu po vystoupení z EU i NATO jako „spíš rezervovaný vztah k EU“, je ale v přímém rozporu s podporou demokracie a právního státu.
Za ruského trola či švába bývá označen nikoliv kritik Ukrajiny, ale ten, kdo fandí agresi Ruska, tradičního rozesírače Evropy i světa a žádá kapitulaci napadené země i bez ohledu na naše historické zkušenosti. Takový člověk má být označen nejen jako dezolát, ruský trol či šváb, ale jako kolaborantská svině. Pochyby o cílech a myšlení ruských vládců vylučuje Putinův výrok: „Rozpad Sovětského svazu byl největší geopolitickou katastrofou 20. století!“ stejně jako arogance, s jakou si dovolí vzít Lavrov na summit s Trumpem o Ukrajině mikinu s obřím nápisem CCCP na prsou. Rozpad Třetí říše také nebyl procházkou růžovým sadem a výrazně změnil svět. Jak by se tedy dal zhodnotil například příchod ministra zahraničí Spolkové republiky Německo Johanna Wadephula na zasedání Evropské Unie s hákovým křížem na pásce nadloktí a odznakem NSDAP na klopě? A to nemluvíme o riziku, že by mohl český europoslanec Filip Turek začít hajlovat a volat Sieg Heil! v domnění, že „už to začalo“.
Je signifikantní, že jako při zrození bolševismu na počátku minulého století je i dnes hlavní masou stáda lumpenproletariátu lůza považující destrukci, loupeže a pozdější vraždy za pokrok. Je podivuhodné, že stejně jako tehdy se komouši mísí s abteilungy nácků, původně zrozených jako hráz proti komoušským bandám. A je-li co Fialově vládě vyčítat, jak tvrdí Michal Půr, pak přílišnou toleranci vůči všem hajzlům, kteří touží po návratu režimu udavačů, fízlů a Pláteníků nejen v okrese na severu. Určitě i dotace Agrofertu z veřejných prostředků a liknavost, s jakou vláda žádá tyto peníze zpět. Přesto po ní zůstane stabilizovaný stát i finance a vzpomínka na vládu až příliš slušných lidí. Po Babišově vládě zbyl výraz motýle, photobook plus size modelky a Dopis čtyř Si Ťin-pchingovi místo Dopisu 99 Pragováků Brežněvovi.
Tentokrát jde ale o víc! Babišova představa o míru Ukrajině i klidu na práci pro Naše lidi je na chlup stejná jako vize Putina, Orbána a Fica. Je lhostejné, zda se ANO spáří s SPD a jeho vnitřní skládkou politického odpadu nebo s partou sirotků hromadných vrahů a nalepenými zoufalci, kteří půjdou na šibenice po vítězství pokroku první, tentokrát – díky těm, které nenávidí – naštěstí na šibenice jen virtuální. Tahle hnízda nenávisti budou mít v rukou Babišův osud, jeho beztrestnost a svobodu, které rád s vyděrači vymění za referenda o setrvání Česka v EU a NATO.
Nepůjde-li Michal Půr volit, je to jeho volba. Navádí-li k tomu i jiné voliče, je to při jeho profesi a vzdělání chucpe, jak bylo řečeno, a také přihrávka Rusku, komoušům, náckům a Babišovu ANO. Není se čemu divit, na PŠM (politickém školení mužstva) jeho kanálu jistě probírali revoluční heslo: „Kdo nejde s námi, jde proti nám!“
Závěru Panoptika by slušelo varování, že rozhodnutím nevolit netrestá Michal Půr vládu, ale vlastní zem. Zůstává ale otázkou, zda chtěl volit ve prospěch vlastní země, nebo má vyšší a zároveň bližší cíl – např. volební úspěch Kominterny (5. Internacionály).
Ptejme se, zda jeho poselství: „Člověk by měl svým postojem i trestat, zbytek je vůle lidu,“ nedoznalo úhony v přepisu od původního sdělení: „…zbytek je vůl z lidu“!
Komouš kandidátky hnutí Stačilo! v Ústeckém kraji Jaroslav Komínek po vítězství ve volbách prý podpoří zákaz ODS, STAN, TOP 09 a KDU-ČSL za to, co „tu napáchaly od roku 1989 včetně všech podvodů, které nejsou promlčeny. Pokud se prokáže, že ty strany nedodržovaly zákon… tak proč je nezakázat?“(cit.) Bodejť!
Komínek by začal dozimetrem a bitcoiny a není vyloučeno, že by byl i pro obnovení trestu smrti za rozkrádání majetku zase už v socialistickém vlastnictví. Pokud takový postup bude „legislativně v pořádku“, říká Komínek, jinými slovy, když odsouhlasíme spolu s SPD a ANO takové retroaktivní zákony, bude to prý i „demokratický“. Dalo by se navázat vyšetřováním tisíců vražd oponentů čtyřicet let fungujících jatek KSČ, zvaní okupačních vojsk až po pokusy o vylupování bruselských bank europoslancem za komouše Miloslavem Ransdorfem.
Byli však mezi komouši i soudruzi se smyslem pro spravedlnost. Například Antonín Kapek, jeden z pěti, kteří podepsali roku 1968 tzv. zvací dopis, a ten, který podepsal pro jistotu i druhý zvací dopis, což šlo i podle komoušských zákonů kvalifikovat jako trestný čin vlastizrady. Chlapík statečný, který byl od srpna 1968 jedním z hlavních architektů normalizace, veden jako důvěrník KGB pod krycím jménem Vít. Protože netušil, že my debilové „nejsme jako oni“, střelil se s vědomím toho, jaká byl svině, už 4. ledna 1990 v seníku na chalupě do hlavy revolverem ráže 9 mm, ale pokus přežil. Po hospitalizaci na psychiatrické klinice FN Plzeň byl svými soudruhy po propuštění vyloučen z KSČ a v důsledku této křivdy druhý pokus o sebevraždu konečně dotáhl 23. května 1990 do konce, když se pro změnu na půdě chalupy oběsil.
Druhý zmíněný bohatýr Viliam Šalgovič sloužil za války v armádě Slovenského štátu, aby pak přešel k Rudé armádě. Komouš, agent KGB, člen kolaboračního křídla během invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa 1968, poslanec možných i nemožných výborů až do roku 1989 po sametové revoluci také spáchal sebevraždu. Oba dnes mohli být jedničkami na některé z kandidátek Stačilo!
To máme za to, blbci, že nejsme jako oni!
Po startu bitcoinové kauzy vyzvalo k rozpuštění ODS jako „zločinecké organizace“ i hnutí Přísaha v čele s Robertem Šlachtou. Přísahám, že jsem netušil, co je Přísaha za idioty.
