Protiamerická Turkova diplomka a další spolupracovník StB. Kolem Motoristů je pořád živo
Poté, co zkrachovaly námluvy Motoristů s Přísahou, znovu zazářil Filip Turek diplomovou prací, jejíž téma by slušelo spíš líhni Stačilo!. Jejich plzeňským lídrem se stal spolupracovník StB, nikoli jediný v prostředí Macinkova projektu.
Skandálů a bizarních příběhů kolem klausovského spolku Motoristé sobě není nikdy dost. Nejprve se dostala do zorného úhlu diplomová práce Filipa Turka, jíž úspěšně završil magisterské studium na soukromé vysoké škole University College Prague.
Proti americkému vměšování
Nejde ani tak o polemiku, zda ji čerstvý absolvent napsal ze 75 procent s pomocí AI, na což upozornili jeho kritici s využitím antiplagiátorského Programu JustDone. Jde o samotné téma Turkovy práce, která už svým názvem „Americká hegemonie, intervencionismus a česká zahraniční politika: Pohled Václava Klause jako bytostného anti-intervencionisty“ o lecčems vypovídá.
Nejznámější tvář Motoristů v souladu s Klausovými názory varuje před „negativními“ dopady amerického vměšování po celém světě. Bílý dům údajně používá NATO jako nástroj k prosazování svých cílů, a to včetně aktuální války na Ukrajině.
„Americký intervencionismus, legitimizovaný argumenty od podpory demokracie po boj proti terorismu, se stal kontroverzním nástrojem zahraniční politiky USA po skončení studené války,“ píše v úvodu Turek. Jak přiznává, svoje postoje vyprofiloval dlouhodobými diskusemi s Václavem Klausem, jehož často cituje.
Turek v deklamaci ideových pozic svého duchovního guru téměř překonává mluvčího Institutu Václava Klause Petra Macinku. Jistěže platí, že každý si může zvolit téma diplomové práce podle svého gusta. Přesto se vtírají otazníky, proč tak nápadně konvenuje s politickou strategií nejen izolacionistů, ale zejména postkomunistů všech odstínů. Je příkladem nového intervencionismu zásah v Íránu podpořený Trumpem?
Aspirant na Puškinovu cenu
Zasazovat téma „amerického intervencionismu“, který jistě nebyl bez chyb, i do ukrajinských reálií, už znamená otrocké papouškování ruské propagandy. Pokud si ovšem Turek toto téma dobrovolně vybral, nemohl si počínat jinak.
Umí si někdo představit, že by Klausův okruh varoval před ruským, potažmo sovětským intervencionismem? Vzhledem k tomu, jak se nejpozději od anexe Krymu chová, by u něj Turek s tímto tématem tvrdě narazil. Zato za svoji diplomovou práci by mohl aspirovat na Puškinovu cenu v Moskvě.
Sotva utichl rozruch kolem diplomky, objevil se další problém. Motoristé zveřejnili jméno lídra plzeňské volební kandidátky do Poslanecké sněmovny, hudebníka Oto Klempíře. Ačkoli tvrdil, že tento krok nemá nic společného s kapelou J. A. R., kde působil jako zakládající člen, zpěvák a textař, přesto z ní byl kvůli nesouhlasu kolegů s jeho politickým angažmá vyhozen.
Nešlo o blesk z čistého nebe, protože Klempíř dával najevo sympatie tomuto seskupení už delší dobu. Nechutná je jeho obhajoba Turka po zveřejnění informace, že na něj bylo loni podáno trestní oznámení kvůli násilí vůči jeho partnerce. Celou kauzu bagatelizoval a útočil proti novinářům.
„Nezávislý“ politický marketér
Klempíř do té doby často vystupoval jako „nezávislý“ politický marketér na CNN Prima News, i když zde často působil spíš jako spolupracovník PR oddělení ANO. Jak reagoval například na nepravomocný osvobozující rozsudek Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo krátce před prezidentskými volbami?
„Teď dostal razítko na to, že měl pravdu, zatímco ostatní lhali. Tenhle soud byl oboustranná šavle. Kdyby Babiše odsoudili, jen by dokola opakoval: ,Jsem nespravedlivá oběť systému, ušili to na mě.' Ale když ho osvobodili, úplně rozkvete: ,Jsem nevinný, pravdomluvný člověk bez bázně a hany.' Co to udělá s voliči? Rozhodně mu to pomůže,“ prorokoval v lednu 2023.
Klempíř se mýlil. Babišovi rozsudek nepomohl a navíc mu nyní po usnesení odvolacího Vrchního soudu v Praze hrozí pravomocný trest. Oba však pojí ještě něco jiného, spolupráce se Státní bezpečností. Na rozdíl od šéfa ANO, jenž je navzdory pochybné dohodě s Ficovou vládou stále evidovaný jako agent Bureš, Klempíř se ke spolupráci sám přiznal.
Když se kvůli jeho kandidatuře zvedla vlna kritiky, přispěchal znovu na pomoc Macinka. Klempíř prý byl do spolupráce s StB dotlačen. „Pravdu už čas odvál, takže dnes zůstává realitou jen ten podpis, který je pro ,lepší lidi' v předvolebních službách ,liberální demokracie' důležitější než 36 let na uměleckém výsluní,“ uvedl.
Mnozí se skutečně v éře komunismu dostali pod tlak totalitní moci, a někteří ze strachu podepsali spolupráci s tajnou policií. Ovšem zdaleka ne všichni. Proto lze Macinkovo vyjádření považovat za vrchol drzosti. Podrobnosti o Klempířově spolupráci s StB zveřejnil v listopadu 2019 portál Info.cz, který měl k dispozici svazek čítající 120 stran, přičemž řada souvisejících dokumentů byla skartována.
Aktivní spolupráce
Portál připomíná, že v první polovině 80. let byla tajná policie posedlá myšlenkou, že komunistický režim ohrožuje údajně centrálně řízené punkové hnutí. To vedlo k zákazu a perzekucím mnoha alternativních kapel. Proto StB v roce 1983 rozjela akci ODPAD, kdy se chtěla mezi punkery nejen infiltrovat, ale rozprášit je. Klempíř měl být v tomto úsilí důležitým článkem. Tehdy byl dělníkem v pražských papírnách, vedení jej chtělo vyhodit kvůli častým absencím a pohyboval se mezi anarchisty a punkery.
Toho StB dokázala využít a Klempíř hned na začátku udal několik svých známých. Podle záznamu z počátku února 1984 na schůzce s estébáky udal zhruba dvacítku lidí, často za z dnešního pohledu naprosto banální prohřešky. Klempíře se nakonec StB podařilo získat ke spolupráci v pražské Štěpánské vinárně v květnu 1984. Za podpis vázacího aktu dostal 500 korun odměny, což se v budoucnosti opakovalo ještě několikrát.
Podle zjištění Info.cz Klempíř za necelé dva roky „kariéry“ tajného spolupracovníka předal informace, které vedly k celkem 77 agenturním záznamům. Na jejich základě StB uskutečnila čtyři akce „KOŠ“, „PEDAGOG“, „HERA“ a „HERÁK“. Jejich účel byl nejrůznější, od zatčení nepohodlných osob po rozprášení večírků „volné mládeže“.
Klempíř není jediný
To nelze smáznout Macinkovou bagatelizací, že to dnes není důležité. Není ani známo, že by se Klempíř za svoje tehdejší chování perzekvovaným lidem omluvil. Jenže v kuchyni Motoristů není donašečství nic nového. Loni v prosinci vystoupil na jejich sněmu Oldřich Vaníček, předseda Ústředního automotoklubu, největšího sponzora tohoto hnutí.
Vaníček je vedený v protokolech tajné policie jako důvěrník výjezdář. Někdejší automobilový závodník s ní začal spolupracovat v roce 1984 a existují záznamy o jeho udávání kolegy závodníka Josefa Michla kvůli kontaktům s emigranty.
„Vím o tom, že o mně mluvil s StB. Byla to od něj systematická sviňárna. Zjistil jsem to po revoluci, a když si na to teď musím vzpomínat, je mi z toho zle. Po tom, co to řekl, mi v lednu 1985 odebrali pas a já už nesměl reprezentovat v zahraničí,“ vzpomíná dnes Michl.
Macinku tato „systematická sviňárna“ nezajímala ani tehdy, dnes prý bojuje jiné války. Proč by ho měly podobné „sviňárny“ zajímat právě teď?
