Trpaslík proti obrovi: Ázerbájdžán ukázal Rusku svůj úšklebek. A ruský medvěd se stáhl
Ve zvířecí říši se hierarchie často určuje podle velikosti a velká zvířata se obvykle nezaleknou malých. I přesto existují výjimky a některá velká zvířata se mohou v přítomnosti menších chovat opatrněji. Asi jste už slyšeli mýtus, že se sloni bojí myší. Jak se takový gigant může bát malého hlodavce? Snadno a jednoduše, podívejte se na Rusko a Ázerbájdžán. V jejich případě se na rozdíl od slona ale o žádný mýtus nejedná. Ukazuje se totiž, že i větší jedinec se může malého bát.
Jak to všechno začalo? Někdo by si mohl myslet, že konflikt mezi Ázerbájdžánem a Ruskem začal letos v létě, ale ve skutečnosti se vše táhne už od loňského prosince. Ruská strana sestřelila ázerbájdžánské dopravní letadlo, které se následně zřítilo v Aktau. V důsledku toho zahynula více než polovina cestujících včetně pilotů, kterým se podařilo s poškozeným letadlem dostat přes Kaspické moře do Kazachstánu. Prvního července zveřejnil ázerbájdžánský zpravodajský server Minval vysvětlující dopis ruského vojáka, který v prosinci 2024 omylem nařídil sestřelení letadla společnosti Azerbaijan Airlines letícího z Baku do Grozného. Web The Insider dospěl k závěru, že tento dokument je „s největší pravděpodobností pravý“.
A co se tedy stalo letos na začátku léta? 27. června v Jekatěrinburgu provedla policie razii, po které zemřeli bratři Ziyaddin a Huseyn Safarovovi pocházející z Ázerbájdžánu. Několik dalších lidí bylo hospitalizováno. Celkem bylo zadrženo více než padesát osob ázerbájdžánského původu. Těla Safarovových byla 30. června převezena do Ázerbájdžánu. Ázerbájdžánské zdroje tvrdí, že Safarovovi byli „brutálně biti“ policisty během zadržení a že oba zemřeli na následky utrpěných zranění. V osvědčení o smrti Ziyaddina Safarova vydaném ruskými orgány se přitom uvádí, že muž zemřel v důsledku akutního kardiopulmonálního selhání. Generální prokuratura Ázerbájdžánu zahájila trestní řízení kvůli mučení a úmyslné vraždě dvou nebo více osob se zvláštní krutostí, které spáchali „zaměstnanci ruských orgánů činných v trestním řízení“. Ano, ruská strana si umí příčiny smrti vymýšlet nebo zkreslovat velmi dobře. Asi není třeba připomínat, jak bylo oznámeno, že Alexej Navalnyj zemřel ve vězení kvůli prasklé krevní sraženině.
Celkově, jak jistě chápete, si Rusko ve svých nejlepších tradicích myslelo, že může zabíjet lidi sousedního státu, kdykoli se mu bude chtít, a nic se mu za to nestane, protože Vladimir Vladimirovič si dělá, co si přeje, a všichni kolem by měli jen poslouchat, přikyvovat, nehádat se a hlavně se nesnažit Putinovi odporovat. Vladimir Vladimirovič si myslel, že když jsou lidské životy pro něj jako prach, jsou stejně tak prachem i pro ázerbájdžánského prezidenta Alijeva. Mohl i doufat, že mu jeho ázerbájdžánský protějšek tyto životy odpustí a zapíše je do protokolu jako oběť pohanskému bohu, který sedí na ruském trůnu.
Alijev mohl k celé záležitosti mlčet, ale neudělal to a to budí respekt. Rusové léta urážlivě nazývali Ázerbájdžánce čurky a považovali je za lidi druhé kategorie. Teď je řada na Putinovi, aby se cítil jako čurky a zkusil si kabát, který Ázerbájdžánci v Rusku už léta nosí. Jak se říká, karma je mrcha.
Představte si šok ruského diktátora, když Alijev nejenže požadoval omluvu, ale začal odpovídat stejnou mincí. V kanceláři Sputniku Ázerbájdžán v Baku bylo zadrženo sedm lidí. Stejné razie, stejné metody, rozbité tváře Rusů (nulová empatie). I přes menší počet zadržených je hlavní samotný fakt a demonstrace síly ze strany Baku. A jak víme, Putin respektuje pouze sílu. Zároveň je pro něj hlavní mít poslední slovo, ale Alijev se důstojně brání a na každý Putinův krok odpovídá sebevědomějším a tvrdším útokem. Zároveň Ázerbájdžán a Turecko posilují vojenskou spolupráci, která je ponižující ranou pro Putinovu zahraniční politiku. V Ázerbájdžánu by časem mohla vzniknout i turecká vojenská základna. Turecko je členem NATO a stále zvyšuje svůj vliv na jižním Kavkaze a ve střední Asii, což jsou oblasti, které jsou pro Moskvu považovány za strategicky důležité.
Připomínám, že hlavním Putinovým důvodem pro rozpoutání války na Ukrajině byly obavy z rozšíření NATO na východ a že Ukrajina se chce k alianci připojit. Soudě podle Putinovy zvrácené logiky Ázerbájdžán překročil stejnou hranici jakou kdysi Ukrajina, což znamená, že je to důvod pro další speciální operaci. A zatímco propaganda v nejlepších tradicích začíná vyhrožovat rozpoutáním války, sám Putin mlčí. Protože je přinejmenším podivné a hloupé začít válku s dalším sousedem, aniž by byla ukončena válka s jiným, zvláště když za Alijevem stojí Erdogan. A tady Vladimir Vladimirovič narazil na problém: na jedné straně nemůže zahájit válku proti Ázerbájdžánu, na druhé straně nesmí nějak ztratit reputaci silné a nekompromisní hlavy impéria. Lidé nepochopí, pokud Vladimir Vladimirovič odpustí takovou drzost prezidentovi malého Ázerbájdžánu.
Ideální variantou pro Putina by bylo veřejně uvěznit ty samé policisty, kteří zadržení provedli, obvinit je ze zneužití pravomoci a říct, že jednali z vlastní iniciativy. Posadit je do věznice se všemi vymoženostmi a výsadami a podle nejlepších tradic ruského politického divadla je po roce za dobré chování propustit. Navíc by po odchodu z vězení mohli být povýšeni a dostat nové výložky. Je docela možné, že pokud se konflikt vyostří, Putin tak učiní, i když se mi zdá reálnější varianta, že Putin bude prostě dělat, že se nic nestalo. Čas léčí a ruský prezident se bude chovat, jako by konflikt nikdy neexistoval a nám všem se to jen zdálo. Vzpomínáte si, jak se snažili odstranit všechny stopy po existenci Wagnerovy armády? Nebyla odstraněna úplně, ale dnes se o ní už téměř nemluví. A případná Putinova omluva? To je jenom sen. Neudělá to. Ne proto, že by to považoval za ponižující, ale proto, že je upřímně přesvědčen, že se nemá za co omlouvat, protože lidé pro něj nic neznamenají. Proč by se měl on, velký pán největšího území, omlouvat kvůli smrti dvou cizinců, pro které si přijela policie?
Konflikt Putina s Alijevem naplno ukázal, jak moc Putinovi svázala ruce válka na Ukrajině. Ocitl se v ponižujícím postavení, kdy mu vzdorují nejen hlavy velmocí a evropských států, ale i jeho vlastní sousedé s malým územím. Někdo řekne, že Putinova bezradnost byla patrná už v historii s Íránem, ale v té válce byl navíc Izrael a USA, zatímco v konfliktu s Ázerbájdžánem je jen Putin a Alijev. A poslední jmenovaný ukázal svůj bestiální úšklebek, který donutil větší zvíře ustoupit, i když by to nikdy nepřiznalo.
Autorka je ruská novinářka, redaktorka režimem zlikvidované stanice Echo Moskvy
