Nechat je se prát, nebo roztrhnout? Ukrajina se stala Trumpovým obrovským debaklem
„Ukončím válku do 24 hodin“ a „Někdy je lepší nechat je ještě chvíli prát a pak je od sebe odtrhnout“. To jsou dva výroky Donalda Trumpa ve volební kampani a pak po necelém půlroce po nástupu do funkce. Jeho slib skoncovat s válkou na Ukrajině se zdá být, pokud se nic zásadního nestane, i jedním z prozatím největších debaklů.
Kdybych byl prezidentem, Rusko by nikdy Ukrajinu nenapadlo a tato strašná válka by skončila do 24 hodin, pokud bych se prezidentem opět stal, tak znějí ve volném překladu slova, jimiž Donald Trump v březnu 2023 odpovídal na otázky moderátora stanice Fox News Tuckera Carlsona. Ano, stejného novináře, který se „proslavil“ loni v únoru rozhovorem s Vladimirem Putinem. Ten od začátku války na Ukrajině vystupuje v médiích zřídka a od západních novinářů je vůbec odmítá, u Carlsona měl ale jistotu, že mu položí jen servilní otázky a na některé věci se vůbec ptát nebude.
Ani Trumpa se Carlson neptal do hloubky, jak to hodlá udělat, když si na tom vylámala zuby řada světových státníků. Asi nejintenzívněji se v prvních fázích války snažil francouzský prezident Emmanuel Macron, jen za první měsíc konfliktu strávil rozhovory s Putinem asi dvacet hodin. Později se soustředil spíš na dílčí detaily konfliktu a tady už byl úspěšnější, podařilo se mu dosáhnout dohody kolem Záporožské jaderné elektrárny, aby se zklidnilo ostřelování, a zavedl mezinárodní monitoring.
Z Macrona se postupně stal jeden z nejradikálnějších jestřábů v ukrajinském konfliktu. Začátkem loňského roku dokonce mluvil o přímé intervenci vysláním vojenských jednotek: „Pokud by Rusové prolomili frontovou linii, pokud by existovala ukrajinská žádost – což dnes není ten případ –, měli bychom si legitimně tuto otázku o pomoci položit,“ řekl na jaře 2024 pro týdeník The Economist.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
