Petr Sokol: Polsko jako nový prezident povede proamerický konzervativec, který umí boxovat
Polsko bude mít nového a po průběhu celé volební kampaně i trochu překvapivého prezidenta. Nestranický historik Karol Nawrocki s podporou hlavní opoziční strany – národně konzervativní formace Právo a spravedlnost (PiS) — porazil nejenom kandidáta vládnoucího levého středu, kterým byl dlouholetý primátor Varšavy Rafał Trzaskowski, ale také předvolební průzkumy. Ty v něm fakticky nikdy od zveřejnění jeho kandidatury neviděly favorita, ačkoli je pravda, že před druhým kolem již věštily „mrtvý závod“.
Králík z klobouku
Ten se skutečně u volebních uren odehrál, jak ukazuje nejenom fakt, že vítěze volilo „jen“ 50,9 % hlasujících, ale také to, že finální rozdíl mezi oběma kandidáty byl necelých 400 tisíc hlasů. Teprve dvaačtyřicetiletý historik proto bude prezidentem velmi silně rozděleného Polska, kde konzervativní a liberální tábor mají téměř stejnou sílu. V jeho osobě se podařilo lídrovi strany Právo a spravedlnost zopakovat nezvyklou taktiku s vytáhnutím politického „králíka z klobouku“, a navíc na nejvyšší funkci opět nominovat relativně mladého kandidáta. Před deseti lety se takto zrodil v centrále strany PiS současný dosluhující prezident Andrzej Duda, nyní se totéž povedlo s formálně dokonce nestranickým kandidátem znovu.
Odpůrce totalit
Nawrocki sice nikdy do této národně konzervativní strany nevstoupil, ale měl k ní dlouhodobě blízko. Ostatně jí vedená vláda ho jmenovala do čela Ústavu národní paměti (IPN), což je polská obdoba českého Ústavu pro studium totalitních režimů. V ústavu Nawrocki pracoval již po studiu historie, aby následně vedl gdaňské Muzeum druhé světové války. Mimochodem rodák z Gdaňska, který je zároveň považován za kolébku antikomunistické Solidarity, bude po legendárním Lechu Wałęsovi druhým „gdaňským“ prezidentem od pádu komunismu v zemi.
Angažmá v paměťových institucích ostatně také formovalo jeho politickou orientaci. Nawrocki je výrazně konzervativní a podporuje katolické hodnoty, přičemž často zmiňuje tragické zkušenosti Polska s Ruskem a Německem ve 20. století. Je tedy zastáncem toho proudu polského politického myšlení, jež dodnes nemá velké sympatie k Německu.
Volyňský blok
Historický základ Nawrockého profesní kariéry ostatně stojí také za jeho specifickým postojem k Ukrajině. Nový polský prezident je totiž dlouhodobě kritický vůči tomu, co nazývá ukrajinským nacionalismem v době druhé světové války. Jeho postoj vyplývá zejména z ukrajinsko-polských násilných střetů, které vyvrcholily tzv. volyňskou řeží. Tou byl masakr Poláků, ale také místních Čechů a Arménů v národnostně smíšeném regionu Volyně, který zde za německé okupace spáchali ukrajinští nacionalisté a jenž si vyžádal tisíce obětí.
V Polsku je toto období popisováno jako genocida a je dodnes velmi citlivým momentem ve vztahu k Ukrajincům. Karol Nawrocki v tomto ohledu zastává razantní stanovisko a například podmiňuje možný budoucí vstup Ukrajiny do NATO a EU vyřešením těchto historických problémů. Zejména žádá, aby Ukrajina souhlasila s exhumací obětí volyňské řeže.
Tento historický argument mu mezi prvním a druhým kolem ostatně také pomohl zdůvodnit, proč podepsal třetímu kandidátovi z prvního kola Sławomiru Mentzenovi závazek, že jako prezident nepodpoří vstup Ukrajiny do NATO. Od kandidáta libertariánsko-národovecké koalice Konfederace to byl jeden z osmi požadavků na oba postupující do druhého kola, aby je jeho voliči podpořili. Zatímco Nawrocki souhlasil se všemi, Trzaskowski některé odmítl, a to včetně blokace ukrajinského členství v NATO.
Na ruském seznamu
Z Nawrockého rezervovanějšího pohledu na Ukrajinu však nelze vyvozovat, že by měl jakékoli sympatie nebo kompromisní postoje vůči Rusku. Naopak Nawrocki se jako předseda Ústavu národní paměti zabýval záležitostmi, jež mu v Rusku dokonce vynesly vyšetřování za protiruskou činnost. Jednalo se například o jeho angažmá při odstraňování památníků na Rudou armádu. Rusové si ho definitivně dali na pomyslnou „černou listinu“ po tom, co prosadil odstranění památníku ve městě Hlubčice nedaleko českých hranic.
Jakékoli rusofilství navíc vylučuje i jeho dlouholetý historický zájem o tzv. zatracené vojáky, jak se v Polsku říká těm, kteří poté, co Polsko „osvobodila“ Rudá armáda, pokračovali v ozbrojeném, partyzánském odboji proti polskému komunistickému režimu. Nawrocki o těchto bojovnících psal nejenom historické práce, ale také prosadil pojmenování některých míst, aby připomínala jejich památku.
Jeho odpor k Rusku navíc vychází i z jeho názoru, že smolenská tragédie, při níž zahynul prezident Lech Kaczyński a řada dalších představitelů polského státu, nemusela být letecká nehoda, ale že se mohlo jednat o ruskou akci.
Trumpovec
Nawrocki je v první řadě velkým příznivcem spolupráce Polska s USA, v čemž ho nyní ještě posiluje sympatie k Donaldu Trumpovi, s nímž se ostatně v rámci kampaně přímo v Bílém domě setkal. Nová hlava polského státu bude mít nejenom kvůli tomu blíže do Washingtonu než do Bruselu a jeho volbou získá Trumpova Amerika v Evropě jednoznačného spojence. Preference vztahů s USA oproti vazbě na Německo a Francii v tzv. výmarském trojúhelníku je asi hlavním zahraničněpolitickým rozdílem mezi vítězným kandidátem a jeho poraženým rivalem z druhého kola.
V domácí polské politice jeho zvolení znamená velkou ránu pro vládnoucí koalici premiéra Donalda Tuska. Trzaskowského spolustraník vede koalici, v níž se spojila centristická Občanská platforma s postkomunisty a agrárními lidovci. Vláda ale nemá v Sejmu potřebnou třípětinovou většinu, kterou by mohla přehlasovat případná veta nového prezidenta. Jeho předchůdce Andrzej Duda sice veto používal omezeně, ale nepřipustil nic zásadního, co by odporovalo postojům konzervativního Práva a spravedlnosti.
Nyní se očekává, že Nawrocki bude vládu blokovat ještě víc, a to i kvůli poměrně vypjaté předvolební kampani, v níž nechybělo obvinění, že Karol Nawrocki se měl v době, kdy v mládí pracoval jako bodyguard v jednom hotelu podílet na dodávání prostitutek hostům. Nawrocki to odmítl, a podal dokonce žalobu, ale na vztah obou politických táborů to bude mít jistě vliv.
Odpůrce migrace
V samotné kampani přitom nový prezident vystupoval jako odpůrce Green Dealu i migrace. Požadoval zrušení unijního migračního paktu a kritizoval smlouvu o volném obchodu s jihoamerickou zónou Mercosur. To vyplývá nejenom z toho, že Nawrocki má největší podporu na zemědělském venkově, ale také to koresponduje s trumpovskou image Karola Nawrockého jako tvrdého „chlápka“, k níž mu dopomohlo i to, že se v mládí aktivně věnoval sportovnímu boxu nebo se měl jako velký fanoušek gdaňského fotbalového klubu zúčastnit i jednoho z fanouškovských ostrých střetů.
Každopádně platí, že zatímco v domácí politice bude dopad jeho vítězství velký, protože přivede vládní koalici do stavu jakési klinické smrti, v zahraniční politice budou změny s ním spojené méně výrazné.
