Odsouzená Marine či rumunský mimozemšťan. Brání soudy evropské demokracie, nebo je omezují?
Evropa v posledních měsících a týdnech zažila několik soudních rozhodnutí, v nichž justice zásadním způsobem zasáhla do demokratického procesu. V Rumunsku vyřadili kvůli pochybením silného prezidentského kandidáta z voleb, ve Francii se odehrává něco podobného a třeba v Itálii soudy brání reformě migrační politiky, kterou prosazuje většinově zvolená vláda.
Rozhořela se proto vášnivá debata, zda se jedná o shodu náhod a izolované případy, jejichž podstata pramení z politického vývoje v jednotlivých státech, nebo výraz nového trendu v evropských demokraciích. Zastánci druhého názoru se navíc neshodnou, co je případně jeho podstatou, protože jedni zmíněná rozhodnutí oslavují jako ukázku toho, že se demokratické zřízení dokáže bránit, druzí naopak zásahy justice považují za důkaz „nové cenzury“, která se snaží z politického boje vyřazovat nepohodlné politiky.
Odsouzená Marine
Největší publicity se dostalo případu prezidentské kandidátky francouzské pravicově protestní formace Národní sdružení (RN) Marine Le Penové. Ta byla prvoinstančně odsouzena s několika spolustraníky za zpronevěru veřejných peněz a ona osobně dostala čtyři roky vězení, z toho dva nepodmíněně. Tahle část jejího trestu přitom nevzbudila největší pozdvižení. Francouzští komentátoři jsou totiž přesvědčeni, že v odvolacím řízení bude nepodmíněný trest zrušen.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
