
Steve Witkoff kdysi koupil Trumpovi sendvič, teď je jeho naivní spojkou do Kremlu
Jednu z hlavních postav klíčového mezinárodněpolitického příběhu těchto dní – pokusu o zastavení války na Ukrajině – hraje speciální vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff. První americký představitel, který od vypuknutí války na Ukrajině osobně mluvil s Vladimirem Putinem, byl přitom původně staronovým vládcem Bílého domu určen k jinému úkolu.
Úspěšný americký podnikatel měl za druhého Trumpova prezidenství řešit konflikt na Středním východě a pokusit se zastavit válku mezi Izraelem a Palestinci. Byl totiž jmenován speciálním vyslancem USA pro Střední východ. O důležitosti téhle pozice svědčí ostatně i fakt, že ji za prvního Trumpova funkčního období zastával jeho zeť, Jared Kushner. V tomto ohledu jde vlastně o určitý projev kontinuity v Trumpově personální politice na mezinárodní šachovnici, protože Witkoff sice není přímo členem rodiny, ale lze ho bezpochyby nazvat rodinným přítelem.
Ruské kořeny
Během krátké doby a po prvním dílčím úspěchu na Blízkém východě Witkoff ještě „povýšil“ a dostal od Trumpa za úkol navázat kontakt s Rusy a přispět k ukončení ukrajinské války. Stal se tak de facto speciálním vyslancem prezidenta k Vladimiru Putinovi. Přestože Steve Witkoff neměl žádnou předcházející diplomatickou zkušenost, k oběma vlivným pozicím ho do určité míry i jako rodáka z Bronxu, který vyrostl a dlouho žil v New Yorku, předurčuje jeho rodinný původ. Witkoff je židovského původu, což mu dává předpoklad pro jednání s hlavním americkým spojencem na Středním východě – Izraelem. Jeho dědeček i babička z otcovy strany se navíc narodili v carském Rusku. I to může být bráno jako kvalifikace k získání postu speciálního vyslance. V případě Středního východu jsou jako předpoklady zmiňovány i jeho obchodní vztahy v arabských státech, kdy například prodal jeden z newyorských hotelů katarskému státnímu investičnímu fondu a na transakci se podílela i podobná instituce z Abú Dhabí.
Tradiční nástroj
Speciální vyslanci jsou běžnou součástí americké politiky. Jmenuje je buď přímo prezident, nebo státní tajemník, jak se v USA říká ministru zahraničí. Liší se od běžných a víc formalizovaných velvyslanců. Prvního speciálního vyslance jmenoval již George Washington a pověřil ho tehdy normalizací vztahů s Velkou Británií, od níž se Spojené státy po ozbrojeném střetu odtrhly.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!