Prezident republiky by neměl jezdit na motorce či řídit auto nebo konat jinou nebezpečnou činnost. Je to postava příliš cenná a riskovat, že by se jí mohlo přihodit něco horšího než lehké zranění, je zcela zbytečné. V Rusku prý hrají prezidenti dokonce „na kukačku“. Zavážou si u tohoto sportu oči, pak jeden zakuká a ostatní střílejí poslepu. Hra končí, když jeden zakuká a nikdo už po něm nevystřelí. Tím je zaručeno, že mocné politické postavy zakukaly do ticha v pachu střelného prachu.
Omezení platí i pro herce. Producenti do nich investují a investici si chrání. Zvolení prezidenta, když odečteme duchovní náklady, stojí mnoho milionů. Předčasná volba prezidenta, nedej bůh po nějakém neštěstí, by stála zas další miliony, nehledě k tomu, že tak zdařilá volba hlavy státu jako ta poslední, by se už nemusela podařit. Stát by se mohl ocitnout v prekérní situaci. Sněmovna by měla rychle připravit při temperamentní povaze nynějšího prezidenta nezbytný zákon, který by ho chránil i před ním samým.
Musím však přiznat, že takový temperament hlavy státu se mi zamlouvá tisíckrát víc, než když je prezident třeba vášnivý ochlasta. Bral bych i skok padákem nebo let tryskáčem, ke kterému stejně brzy dojde. Temperament zlepšuje i politický výkon hlavy státu. Vkládá do toho výkonu vášnivý osobní prvek, pro prezidenty důležitý. Hlavy států sešněrované do nejrůznějších pravidel a zákonů by přehnaná opatrnost jen poškodila a mohla by jim leda vtisknout mdlý vzhled.
