V pondělí 13. května měla česká koruna svůj šťastný den. Během pár hodin zpevnila vůči společné evropské měně z 25 Kč za euro na 24,75 Kč. Skok o jedno procento během krátké chvíle stojí jistě za zaznamenání a v době odjezdů na dovolenou nepochybně potěší. Zvláště když tuzemská měna v nabírání svalů pokračovala i v dalších dnech. Nicméně i na devizových trzích se věci dějí z nějakých důvodů. A důvod rychlého posílení koruny měl pro českého spotřebitele svůj rub, který naopak vůbec nepotěšil.
Ten den totiž statistici zveřejnili vývoj inflace za duben. A ta v meziročním vyjádření poskočila na 2,9 procenta z dvou procent, na nichž seděla dva předchozí měsíce a vyvolala tak obavy, že se nám cenové šoky vracejí. Zvláště když statistici označili za důvod překvapivé zdražení potravin, na něž jsme v poslední době docela citliví.
Svaly pro korunu
Že je zvláštní, když koruna na vyšší inflaci reaguje posílením? To je sice pravda, ale v aktuální české realitě to má svůj veskrze logický důvod. Doteď velmi opatrné snižování úrokových sazeb bude ještě opatrnější, a dost možná si ČNB dokonce dá pauzu. A vyšší úroky znamenají i pevnější měnu, což má výhodu na dovolené, ale také své nevýhody v chodu malé exportní ekonomiky. Jenže naše bankovní rada zatím dává přednost těm dovoleným a dalším přednostem pevné měny.
Finanční trhy ve skutečnosti na nějaký takový signál čekaly už delší dobu, protože guvernér Aleš Michl opakovaně hovořil o velmi opatrném snižování úroků, které může být kdykoli přerušeno na libovolnou dobu. A po posledním snížení úroků hned na začátku května, ještě před zveřejněním dat o zrychlení inflace, to říkal hodně důrazně. Po pravdě mírné zvýšení růstu cen se čekalo, byť ne tak výrazné.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
