Dlouho se debatovalo a stále debatuje, zda jsou české a slovenské vztahy na bodu mrazu. Rádi to ve svých projevech tvrdí slovenští vládní představitelé či tuzemská opozice. Pravda je ale taková, že problémy působí pouze vyjadřování Roberta Fica. Nikdo si totiž není jistý tím, která ze svých vyjádření myslí vážně. Slovenský premiér je schopný dnes popřít to, co říkal včera. A zítra to celé otočit. Mezitím se vztahy obou zemí nemění a fungují. A v pomoci Ukrajině jsou oba státy schopny i naprosto bezprecedentní spolupráce. Zatímco aktuální číslo Reflexu je věnované 20 letům Česka v EU, Slováci ten den slaví spolu s námi, a proto jim patří alespoň tento editorial.
Hnutí ANO i SPD se snaží zesměšňovat tzv. českou iniciativu na shánění dělostřeleckých granátů pro ukrajinské obránce. Naproti tomu celý Západ tleská a příběh o tom, jak čeští politici bez řečí plní sliby napadené zemi a dávají dohromady potřebnou munici, inspiruje i země na Východě. Slováci si řekli dost. Nespokojili se pouze s kritikou Ficova vyjádření, že „Slovensko nepošle ani jeden náboj na Ukrajinu“. Začali mezi sebou vybírat peníze. A přispějí tak víc než vlády některých jiných států. Když nemohou poslat náboje, pošlou peníze lidem, kteří je v náboje promění. Lidem z Česka.
Za prvních 48 hodin vybrala iniciativa Mier Ukrajine neuvěřitelné dva milióny eur. Zatímco z mediálních vyjádření by se mohlo zdát, že Slováci rezignovali, Rusko pro ně není hrozba a chtějí hlavně klid a aby to na té Ukrajině prostě už nějak skončilo, oni sami s tím bojují sbírkou. „Nemáme velké donory, průměrná částka, kterou lidé posílají, je 60 eur a pochází od tisíců obyčejných Slováků. Jsme hrdý národ, národ Štefánika, a nespokojíme se s tím, když aktuální prezident zastává proruské postoje. Národ, který nebojuje o svoji svobodu, si ji nezaslouží, chceme úspěšnou Ukrajinu a věříme jen v takový mír, který skončí stažením ruských vojsk zpět do Ruska,“ říká k iniciativě Munícia pre Ukrajinu jedna z jejích zakladatelek, Zuzana Izsáková.
Pomáhat musí vlastní vládě navzdory. Slovenské vládní politiky sbírka nezajímá a v lepším případě dělají, že není. Opozice iniciativě naopak hlasitě tleská. V době psaní tohoto textu vyjádřila podporu sbírce i končící prezidentka Zuzana Čaputová. Robert Fico směrem k dobrovolníkům mlčí. Spolu s ministrem obrany Kaliňákem podporuje pouze komerční nákup zbraní třetími stranami či soukromými subjekty, strana SMER chce pomáhat, jen když z toho něco kápne. Sám Fico také jeden den mluví o tom, že Ukrajina se má vzdát, druhý den říká, že Ukrajina je suverénní stát s právem na původní hranice. Doma vykřikuje o tom, jak nepodpoří vojenskou pomoc Ukrajině, pak v EU hlasuje pro dodání protivzdušné obrany napadené zemi. Možná i proto, že Slovensko už žádnou vlastní protivzdušnou obranu nemá.
I proto se slovenští dobrovolníci obrátili na český stát. Premiér Fiala i ministryně obrany Černochová je hlasitě podpořili na sociálních sítích a slíbili pomoc s tím, aby peníze putovaly na správné místo a byl z nich maximální užitek. Pomáhá i česká iniciativa Dárek pro Putina, která už na Ukrajinu dostala tank Tomáš, raketomet Přemysl, odminovávací systém Božena, spoustu zbraní, nábojů a výbušnin. Momentálně stále vybírají peníze na vrtulník Čestmír.
Situace na Ukrajině je špatná. Západ s pomocí stále otálí, fronta se drolí, náboje docházejí. I proto česká iniciativa budí ve světě takový ohlas. Česko předvádí neúnavný proud pomoci v době, kdy se ostatní cítí unavení. A probralo to i Slováky. „Vím, že to není mnoho, dva milióny eur jsou strašně málo ve srovnání s tím, kolik by bylo potřeba na Ukrajinu poslat. Ale je to aspoň něco,“ dodává Izsáková. Je to ale velká pomoc. Především morální. Nám Čechům to ukazuje, že ve válečné dobročinnosti nejsme sami. A Slovákům to, že mír na Ukrajině bez vyhrané války nebude. A pokud přijde kapitulace a Putinovo vítězství, oni jsou další chod. Morální vzpruha, která se momentálně díky sbírce Slovenskem rozlévá, je penězi nevyčíslitelná. A mohla by i trochu spojit divokou volební kampaní rozdělený národ. Fico není celé Slovensko. A ti „druzí“ Slováci začínají být slyšet.
