Vladimir Putin: První projev po volebním vítězství (17.3.2024)

Vladimir Putin: První projev po volebním vítězství (17.3.2024) Zdroj: ČTK / AP / Alexander Zemlianichenko

Krasnogorsk den po útoku.
Krasnogorsk den po útoku.
Krasnogorsk den po útoku.
Krasnogorsk den po útoku.
Krasnogorsk den po útoku.
22
Fotogalerie

Fištejn: Čím větší pořádek, tím větší bordel. Teroristický útok umožní Putinovi ještě divočejší zločiny

Je to zvláštní úkaz: v celém světě se šíří neuvěřitelný chaos, nic nefunguje, jak má, a v Rusku oproti tomu sílí stále větší pořádek. Jak říká Putin, všechno jde podle plánu! Kvůli čemu jinému mohou občané zcela dobrovolně volit jednoho a téhož člověka jako prezidenta prakticky po celý svůj dospělý život, když ne kvůli pořádku, stabilitě a blahobytu? No, blahobytu… I ten jsou Rusové ochotni na čas oželet, jen když bude náležitě tuhý pořádek. Ten jim závidí celý svět, a není málo těch, kdo se ho snaží nějak aspoň zpochybnit, ne-li přímo narušit.

To, co se stalo v moskevském Pakulu jménem Crocus City Hall je třeba vnímat právě jako pokus totální pořádek narušit. Jednotlivá fakta jsou tak bizarní a nesourodá, v takovém nesmiřitelném vzájemném rozporu, že je na místě použít pro to ruský termín „nestykovka“. Počínaje takovou drobností jako vlastní Putinova reakce na tragédii. V ruském tisku se užuž objevilo oficiální prezidentovo vyjádření, když tu deník Vědomosti v ranním vydání jeho platnost popřel. Je to prý prohlášení „předčasné“, a proto neplatné. Co znamená slůvko „předčasné“ v tomto kontextu? Bylo předčasně otištěné? Bylo vůbec pravé, nebo snad podstrčené? Uniklo snad z Kremlu nedopatřením, a pak na něm Putin usilovně popracoval? Uplynulo celých 19 hodin, než prezident předstoupil před kamery a vysvětlil poddaným, jak je třeba rozumět tragickým událostem a kde hledat jejich pravé viníky. Kde tedy byl po celou dobu?

Stejný nesoulad panuje i ve všech ostatních detailech. Útok údajně provedla čtveřice až pětice ozbrojenců v maskáčích, z nichž 11 bylo později zatčeno. Nedopadený zbytek dodnes straší v moskevských lesoparcích. Počty mrtvých nepravidelně narůstaly: až do rána jich bylo na 40, ráno bylo náhle udáváno číslo 82, o pár hodin později 115, nakonec 133. Silně kolísají také počty zraněných, ač se dávno nestřílí. Boje na místě pokračovaly i v pozdních nočních hodinách, což dohromady činí celých 18 minut. Útočníci přijeli na místo činu ve vozidle značky Renault. Pokusili se zmást stopy tím, že ho zákeřně přebarvili z černého na bílý, ale na každý pád ponechali na autě původní tádžické značky, aby usnadnili pozdější dopadení. Každý začínající zlodějíček ví, že vůz je třeba v nejbližším hájku vyměnit a spálit, leč těmto „profíkům“ to nikdo neporadil.

V zemi, kde „siloviků“ je více než učitelů a lékařů dohromady, se dalo očekávat, že ozbrojená stráž u vchodů do budovy se postaví útočníkům na odpor – jenže kdepak, žádná tam nebyla, nebo byla, ale nekonala. Není jasné, proč se vůbec nespustil protipožární systém povinný ve všech novostavbách. Proč okamžitě nebylo přerušeno televizní vysílání, a vesele pokračovaly dál zábavné soutěže šamanů, zatímco v Krasnogorsku umírali lidé?

Zmatečně působí také oficiální prohlášení kremelských úředníků. Mluvčí moskevského zamini Zacharovová naznačila, že soustrastná vyjádření západních lídrů jsou neupřímná, jelikož dostatečně důrazně neodsuzují pravé strůjce teroru, čímž jen potvrzují své případné spolupachatelství. Dmitrij Medveděv, bývalý to liberál a nyní hlavní kremelský strašák do zelí pohrozil, že Rusko nyní na oplátku má právo zabít jakýkoli počet kyjevských vládnoucích teroristů a jejich sympatizantů, a dokonce jim může vyhlásit válku! Zapomněl snad v těžkém rauši, že válka, mezitím i formálně přiznaná, běží už dva roky a Rusko dávno využívá svého „práva“ zabíjet koho chce a v jakýchkoli množstvích?

Že je v zemi vzorný pořádek, se obrazilo také v tom, jak bohorovně se zacházelo s americkým varováním před možnými teroristickými útoky. Americká ambasáda v Moskvě veřejně vyzvala vlastní občany, ale také Rusy, aby v těchto dnech nenavštěvovali masová shromáždění a lidové veselice, ježto hrozba terorismu je eminentní. Vladimír Putin na tak průhlednou provokaci Washingtonu nenaletěl a obratem označil nehorázné zaoceánské vměšování za pokus Rusy vystrašit a vytrhnout je z obvyklé blažené nirvány. Místo, aby se omluvila po hrůzném činu a poděkovala za včasné varování, moskevská oficiální místa v tom spatřují svého druhu doznání ze spolupachatelství.

Nyní se zdá mimo jakoukoli pochybnost, že útok provedla středoasijská odnož Islámského státu, jež má v rozvědné hantýrce označení IGIL-K, kde K značí Khorosan (česky Chorosán, historický region severního Afghánistánu). Všichni zadržení jsou občané Tádžikistánu. Rozum zůstává stát nad uváděnými důvody jejich sebevražedného počínání: těžké zločiny Ruska v Afghánistánu, Čečensku, Sýrii a jinde na Blízkém východě, jakož i utlačování muslimů všude na světě. Ne, že by Rusko ty zločiny nepáchalo, ale způsob pomsty tady a teď zdá se poněkud podivný. Mnohé znalce okamžitě napadnou příklady z nedávné minulosti, kdy struktury FSB stejnými způsoby vytvářely atmosféru vypjaté nenávisti před spuštěním plnoformátových vojenských operací. Ani tehdy v roce 1999 v Bujnaksku, Volgogradu a Moskvě organům FSB nevadilo, že umírali jejich vlastní lidé. I nyní smysluprázdné vraždění může předcházet nějaké masové akci, třeba očekávané hromadné mobilizaci. Znalci se dělí na ty, kteří v novém záchvatu terorizmu vidí ruku FSB a ty, kteří v tom spatřují spíše naprosté selhání bezpečnostních struktur. Obojí je možné, dokonce zároveň.

Skutečnost, že útok spáchali příslušníci islámského podsvětí, nezabránila kremelským stratégům spojit ho poněkud krkolomně s Ukrajinou. Tam prý se teroristé chtěli ukrýt po útěku z Krasnogorsku. O tom prý jednoznačně svědčí fakt, že Ukrajina je územně nejblíž k místu činu. A kam jinam mohlo směřovat vozidlo s komandem, než právě tam? Bělorusko sice bylo po cestě blíž, jenže který hlupák by utíkal z deště pod okap? Věru představa, že právě Kyjev je utajeným centrem světového islámského teroru, se může zdát trefná jen věrným čtenářům staroruských bájí. Jeden si dokáže představit, na koho příště ukáže prstem Putin, zatímco v Kremlu se vesele střídají delegace Hamásu, Húsíů a jiných utlačovaných muslimských národů. Již nyní bezpečáci ruče vyrábějí „nezvratné důkazy“, že všechny nitky nakonec vedou přes Kyjev do Jeruzaléma – jeden ze spolumajitelů areálu Crocus se totiž narodil v Baku a Ázerbájdžán, jak známo, udržuje s Izraelem úzké vztahy. Je to pádný důvod pro znovuzavedení trestu smrti, jak o to žádá skupina ruských vlasteneckých senátorů.

Dva důsledky teroristického útoku jsou nabíledni: jedním bude maximální intenzifikace Putinova válečného úsilí doprovázeného ještě divočejšími zločiny proti lidskosti a druhým další utužení diktátorského režimu, pokud je to ještě vůbec možné. Pořádek, holt, musí být!