Terorismus má v Rusku velmi dlouhou historii, která začíná už v dobách carského režimu. Nechutný páteční útok na návštěvníky v koncertní hale Krokus na předměstí Moskvy, při kterém zahynulo na 100 lidí (údaj ze soboty dopoledne 23. března) a kolem 150 jich bylo zraněno, sice šokoval, ale vzhledem k často napjaté bezpečnostní situaci v Rusku nepřekvapil. Otázkou spíše je, kde se odehraje další masakr. V posledních 15 letech je mají na svědomí zejména islámští radikálové. Obětí jsou tisíce.
Terorismus v Rusku z konce 20. století a v posledních letech je podle bezpečnostních odborníků, podobně jako jinde ve světě, nástrojem, který používají odpůrci režimu, aby narušili sociální, politický a ekonomický systém státu. Tak postupovali už na počátku minulého století marxističtí revolucionáři, když chtěli svrhnout ruskou carskou vládu. Pak mnoho let teroristické metody používal i komunistický režim a pokračují v tom také tajné služby prezidenta Vladimira Putin. Taková konspirace se objevila i teď v případě posledního útoku na předměstí Moskvy, přestože se k němu brzy přihlásil Islámský stát a poté Rusové oznámili, že útočníky byli Tádžikové.
Je pozoruhodné, že před několika týdny velvyslanectví USA a další západní země vyjádřily obavy z možných násilných incidentů či teroristických útoků v době před ruskými prezidentskými volbami. Ruské bezpečnostní orgány slova Washingtonu ale tvrdě kritizovaly a obvinily Spojené státy, že stojí za pokusy o destabilizaci na ruském území. K velkému vražednému útoku ale skutečně došlo. Jen to bylo pár dní po volbách.
Přitom před prezidentskými volbami, ve kterých zvítězil jednoznačně Putin, na začátku března ruské bezpečnostní složky podle vlastních slov zasahovaly proti možným teroristům. Zatčeni byli údajně teroristé, kteří plánovali útok na synagogu v Moskvě. Současně ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že neutralizovala teroristickou buňku napojenou na Islámský stát v Ingušsku.
Analýza záběrů sdílených na různých platformách sociálních médií podle expertů naznačuje, že pachatelé posledního útoku v hale Krokus akci pečlivě naplánovali, jednalo se o koordinovaný charakter útoku, který má vždy za cíl vyvolat strach mezi obyvatelstvem. Situace v mnohém připomínala teroristický útok islamistů v koncertní síti Bataclan v Paříži v listopadu 2015.
Přes všechny spekulace a tvrzení se zatím (uvidíme, zda to vydrží) neobjevily žádné konkrétní důkazy ani zdroje, které by potvrzovaly jakoukoli souvislost mezi incidentem a agresí Kremlu na Ukrajině.
Mezi teroristickými skupinami, které podle bezpečnostní expertů představují v současnosti největší reálnou hrozbu pro Ruskou federaci, se objevují jména jako Islámský stát, v Sýrii založená organizace Haját Tahrír aš-Šám (ruští vojáci v Sýrii společně s režimem v Damašku léta bojují s radikálními islamisty) a Imarat Kavkaz (Kavkazský emirát). K poslední skupině se hlásí islámští rebelové různých národností ze severního Kavkazu, ale v posledních letech prý nebyla tato skupina plně akceschopná. Dále jsou to různé organizace muslimských extrémistů ze středoasijských zemí (Afghánistán, Uzbekistán, Tádžikistán).
V posledních patnácti letech s využitím internetu a sociálních sítí také velmi zesílila džihádistická propaganda na muslimskou komunitu v Rusku (muslimů žije v zemi kolem 30 milionů) a také migranty, zejména ty, kteří přicházejí ze Střední Asie. Mnoho z nich žije právě v Moskvě. A jak tvrdí ruské vyšetřovací orgány útok v Krokusu mají na svědomí občané Tádžikistánu.
Mezi největší teroristické útoky v posledních 15 letech patřila série pěti velkých výbuchů v obytných domech v Moskvě a v jižním Rusku v roce 1999, při kterých celkem zahynulo 307 lidí a téměř 1500 osob bylo zraněno. Dodnes se spekuluje, že za útoky nestáli islamisté ale ruská tajná služba FSB, kterou tehdy ovládal Vladimir Putin, jež následně pasoval do role „zachránce“. Putin tyto útoky využil k ospravedlnění zahájení brutální vojenské kampaně na potlačení separatistického povstání v Čečensku.
Strašlivý průběh měl i teroristický útok v moskevském divadle Dubrovka v roce 2002. Vtrhla do něj 23. října skupina 21 čečenských povstalců a povstalkyň a zajmula více než 800 lidí jako rukojmí. Vyjednávání a boj s ruskými bezpečnostními silami trval další dva dny a tři noci. Byl ukončen tím, že bezpečnostní síly vpustily do divadla plyn, aby útočníky zlikvidovali. Jenže jak se ukázalo, většina rukojmí zemřela právě udušením plynem. Celkem zahynulo 172 lidí a přes 700 jich bylo zraněno.
Jeden z nejodpornějších teroristických útoků, jaký jsme za posledních sto let na světě viděli, pak byla akce čečenských islamistů, kteří v září 2004 zaútočili na školní budovy ve městě Beslan v Severní Osetii na jihu Ruské federace. Jako rukojmí bylo zadržováno 1200 dětí a jejich rodičů. Celá situace vyústila v masakr po explozi bomby, při kterém bylo zabito 334 civilistů, 10 příslušníků speciálních jednotek a 31 teroristů. Mezi mrtvými bylo bohužel 186 dětí. Dalších 783 lidí bylo zraněno.
Světové veřejnosti dlouho zůstával utajen i koordinovaný teroristický útok v Moskvě z ledna 1977, tedy v dobách tvrdé komunistické cenzury. Tehdy útočníci odpálili postupně tři bomby. První explodovala ve vlaku mezi stanicemi Izmailovskaja a Pervomajskaja moskevském metru. Druhá vybuchla o pár desítek minut později v obchodě s potravinami poblíž sídla tajné služby KGB. A o dalších pět minut explodovala bomba u dalšího obchodu na ulici 25. října, jen několik set metrů od sídla Komunistické strany Sovětského svazu. Podle vyšetřovatelů za útokem stáli arménští separatisté.
