Co je za útokem na obchodní centrum v Krasnogorsku? Přihlásil se k němu takzvaný Islámský stát, jenže zdaleka ne všichni tomu věří. Podle ukrajinské verze to byla provokace Putinova režimu s cílem přitvrdit poměry a mobilizovat lidi do války, z Moskvy znějí hlasy obviňující Západ.
Některé věci se v Rusku dějí jako přes kopírák a vypadají až naivně, ale fungují. A to může být, ačkoli máme jen málo informací, i případ střelby ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy. K útoku se přihlásil takzvaný Islámský stát. Není ale jasné, zda měl kapacitu ho provést a mnozí tomu nevěří, objevují se různé jiné varianty.
Teroristé byli dle médií „bílého“ neboli evropského vzezření a dle ruských médií přijeli minibusem „s ukrajinskými poznávacími značkami starého vzoru.“ Alespoň tedy takový automobil prohledávali na parkovišti u obchodního centra Crocus City Hall zasahující policisté. Až o něco později novináři informaci opravili, že šlo o čísla běloruská.
Útočníci měli mít na sobě maskáčové obleky a automatické zbraně, které se běžně neprodávají. Ještě před jakýmkoli oficiálním vyjádřením úřadů zazněla z úst různých představitelů obvinění Ukrajiny. Vyjádřil se tak třeba senátor Viktor Bondarev, oligarcha Konstantin Malofejev vyzval k jadernému útoku na Ukrajinu: „Dáme obyvatelstvu 48 hodin na to, aby opustilo města a završíme to vítězným rozdrcením protivníka,“ vzkázal.
Informace byly protichůdné, očití svědkové mluvili o teroristech jako o „lidech s tvářemi kavkazskými nebo středoasijskými“ kteří mluvili cizím, neslovanským jazykem. Večer se po kanálech v síti Telegram rozšířila zpráva, že kvůli podezření ze spáchání útoků pátrá policie po několika obyvatelích kavkazského Ingušska, které má mnoho společného s Čečenskem a zůstává jedním z ohnisek islamistického odporu v Rusku. Vzápětí byla odmítnuta jako fake.
Putinova akce?
Někteří ruští politologové a média se ovšem už v pátek večer shodovali na tom, že útok může vyburcovat částečně už apatickou společnost k vyšší podpoře války proti Ukrajině. Stejně tak vytvoří podmínky pro snadnější mobilizaci do armády, nájezd na válečnou ekonomiku, a ještě větší represe vůči všem odpůrcům režimu.
„Je jasné, že spustit další vlnu mobilizace teď bude lehčí,“ řekl telegramovému kanálu Ateo Breaking politolog Abbás Galjamov. Ruské úřady totiž už několikrát v historii využily podobných útoků k válečným tažením či celkovému zpřísnění režimu v zemi. Konkrétně třeba výbuchy obytných domů v září 1999 s desítkami obětí posloužily jako záminka ke druhé čečenské válce.
Podle řady svědectví, třeba někdejšího důstojníka Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandra Litviněnka (později zavražděného ruskými agenty v britském exilu radioaktivním poloniem) si přitom výbuchy režim inicioval sám. Připomeňme, že v té době, do srpna 1999 stál v čele FSB Vladimir Putin, který se pak následně stal premiérem a měl pro iniciování podobných věcí ideální podmínky.
„Je to úmyslná provokace tajných služeb ruského prezidenta Vladimira Putina,“ řekl mluvčí ukrajinské rozvědky Andrij Jusov listu Ukrajinska pravda. Ukrajina rovněž sází na myšlenkovou konstrukci, že Putin už má s podobnými akcemi zkušenosti a manipuluje záměrně iniciovanými násilnými činy ruskou společnost. Je tu také časová souslednost, k útoku došlo jen pár dnů po prezidentských volbách, kde Putin dostal dle oficiálních výsledků širokou podporu 87 procent hlasů a cítí tak volnou ruku k radikálním krokům.
Varování jako bumerang
A pak je tu i skutečnost, že zhruba před dvěma týdny varovaly USA, Velká Británie a některé další západní země své občany před možnostmi teroristického útoku v Moskvě i dalších ruských městech. Proč něco takového hrozilo ani další podrobnosti jsme se však tehdy nedozvěděli. To teď zkritizoval třeba srbský prezident Aleksandar Vučič. Výzvy velvyslanectví USA a Británie nenavštěvovat uvedené sportovní centrum, jak řekl, podle něj svědčily o tom, že jejich tajné služby disponovaly informací o ohrožení útokem už dřív. Jestli to tak bylo a o poznatky se rozdělily či nikoli, nevíme, Rusko každopádně tehdy informace o ohrožení odmítlo.
I kdyby se potvrdila varianta Islámského státu jako útočníka, stále tu budou pochybnosti a vysoká pravděpodobnost, že Putinův režim aktu využije ke svým cílům. Tedy především k represi vůči odpůrcům, druhotně i proti Ukrajině a podpoře mobilizace do armády (objeví se konstrukce, že podporuje islamisty). A nakonec i proti Západu, který prý o všem věděl, ale neinformoval. Nebo to bude ještě úplně jinak? Každopádně se možná dočkáme v příštích dnech zajímavých překvapení.
